Průhonický park má dobře zdokumentovanou historii introdukce okrasných rostlin a je zde možné vidět výsledky intuitivní introdukce, plánovaných výsadeb, stejně jako historické omezení péče. Mimo jiné slouží park také jako modelový objekt pro mikroklimatická měření. Protože mikroklima hraje klíčovou roli při posuzování vhodnosti stanovišť pro introdukci, měřili jsme ho v letech 2020 až 2022 v parku na 20 stanovištích.
Výzkum ukázal, že rozdíly mezi jednotlivými stanovišti parku, klasifikovanými do topoklimatických jednotek, jsou stabilní. Průměrné denní teploty se v rámci parku mohou lišit až o 10 °C. Vymezení těchto jednotek pomáhá při výběru nových míst pro introdukci a re-introdukci druhů, které již z parku zmizely.
Mikroklima v Průhonickém parku je velmi variabilní a umožnilo úspěšnou introdukci mnoha druhů rostlin. Historické kompoziční prvky často kopírují hranice topograficky a klimaticky odlišných stanovišť. Pro lepší pochopení systému jsme navázali na práci Wilda et al. (2014) a srovnali relevanci navržených topoklimatických jednotek pomocí měření v letech 2020 až 2022. Topoklimatické jednotky navržené Wildem et al. (2014) mají i z dlouhodobějšího pohledu relevanci pro mikroklimatické členění Průhonického parku a mohou sloužit pro introdukci a re-introdukci druhů rostlin. S ohledem na probíhající klimatickou změnu je třeba budoucí skladbu rostlin významných kompozičních prvků upravit tak, aby i nadále plnily svou funkci.
Text a foto RNDr. Josef Brůna, Ph.D., Mgr. Tereza Klinerová, Mgr. Zdeňka Konopová, Ing. Vojtěch Kalčík, RNDr. Jan Kirschner, CSc.,
Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 11/2023.
