Cílem této metodiky je předložit inovativní postupy využitelné pro cílené získání mikrobiálních izolátů účinných pro degradaci polutantů s konkrétním zaměřením na chloracetanilidové pesticidy a jejich relevantní metabolity. Cílem je získat metodiku, která bude mít obecnou platnost pro zájemce o získání mikrobiálních izolátů. Metodika má v principu nabízet dva přístupy, jeden založený na klasických kultivačních metodách mikrobiologie a druhý vycházející z vysokokapacitních technologií. Přirozeně se vyskytující mikroorganismy, které lze získat těmito metodickými postupy, se podílí na biotransformacích cílových látek. Proto je důležitým, ačkoliv vedlejším cílem metodiky, také sledování osudu mateřských látek a jejich metabolitů v prostředí.
Fungování moderní společnosti s sebou přináší znečištění prostředí látkami, které se později mohou stát ekologickým problémem. Mezi takovéto látky se řadí chloracetanilidové pesticidy, z nichž alachlor a acetochlor jsou v EU zakázány. Přes zákaz se však v prostředí stále vyskytují a především jejich legislativně sledované metabolity ESA a OA kontaminují podzemní i povrchové vody. Cílem této metodiky bylo vyvinout postupy, které by umožnily identifikovat mikroorganismy využitelné pro degradaci chloracetanilidových pesticidů a jejich relevantních metabolitů. I když je metodika zaměřena na tyto konkrétní polutanty, tak postupy jsou principiálně aplikovatelné i na další pesticidy a prakticky libovolné polutanty. Metodika nabízí dva různé přístupy vedoucí k identifikaci kandidátních degradérů. Jeden postup je založený na klasických kultivačních metodách mikrobiologie, kde jsou kandidátní organismy hledány v historicky zatíženém prostředí a problematická látka slouží jako zdroj stavebních prvků při izolacích z vody či půdy. Druhý postup využívá vysokokapacitních sekvenačních technologií, které poskytují obraz o bakteriálním i eukaryotickém mikrobiomu a kontaminace je simulována laboratorně. Přirozeně se vyskytující mikroorganismy, které lze získat těmito metodickými postupy, mají potenciál pro využití v dekontaminačních technologiích. Metodika navíc díky příkladům provedení poskytuje nové informace o problematických chloracetanilidových pesticidech a jejich relevantních metabolitech. Bylo identifikováno riziko přechodu alachloru na acetochlor, což indikuje potenciál falešně pozitivních identifikací acetochloru jako mateřské látky. Metodika nově přináší hodnocení rizika a transformace těchto látek v prostředí nejen z pohledu osudu sledovaných analytů, ale také vlivu na půdní mikrobiom. Metodika zohledňuje jak prokaryotické (bakteriální), tak eukaryotické mikroorganismy, přičemž lze podtrhnout souhru bakterií a eukaryot v biotransformacích polutantů, což ukazují oba postupy. Data ukazující změny ve struktuře půdního mikrobiomu jsou důležitá
také při hodnocení rizik pesticidů, kde má metodika také své uplatnění.
Metodiku si můžete stáhnout zde
Autoři: Tomáš Erban a kolektiv*
Zdroj: VÚRV
