V letech 2008 a 2009 byl v pravidelných intervalech sledován odpar z feromonových odparníků využívaných při metodě matení samců na lokalitě Brno. V pravidelných intervalech byly váženy odparníky Isomate C plus (proti obaleči jablečnému) a Isomate OFM rosso (proti obaleči švestkovému a východnímu) a bylo stanovováno množství odpařeného feromonu. Intenzita odparu byla konfrontována s průběhem průměrných denních teplot. Zároveň bylo posouzeno, zda doba odparu feromonů z odparníků pokryje letovou aktivitu škodlivých obalečů, proti kterým je metoda matení samců určena. Letová aktivita těchto obalečů byla sledována v blízkém produkčním sadě na lokalitě Velké Němčice. V letech 2008 i 2009 pokryla doba odparu feromonů z odparníků Isomate C plus a Isomate OFM rosso celou dobu letové aktivity škodlivých obalečů. V roce 2008 byla zaznamenána statisticky průkazná pozitivní korelace (R = 0,68363) mezi odparem z odparníků Isomate OFM rosso a průměrnou denní teplotou.
Produkční sady jabloní a peckovin se každoročně potýkají se škodami způsobenými housenkami obalečů (Lepidoptera: Tortricidae). V jabloních se může škodlivost způsobená obalečem jablečným (Cydia pomonella, Linneaus, 1758) pohybovat i v řádu desítek procent (Ouředníčková, Falta, 2010). Ekonomický práh škodlivosti u tohoto škůdce je velmi nízký a pohybuje se okolo 1% poškozených plodů (Ferree, Warrington, 2003). Obdobně na peckovinách škodí obaleč švestkový (Grapholita funebrana, Treitschke, 1835) a obaleč východní (Garpholita molesta, Busck, 1916). Tyto druhy mohou škodit příležitostně i na jabloních (Hluchý a kol, 2008; Alford, 2007). Systém insekticidních postřiků byl do nedávné doby jediným řešením těchto škůdců.
Metoda matení samců
Ve světě se v posledních několika desetiletích vyvinula a začala využívat metoda Mating disruption, česky známá jako metoda matení samců. V České republice se matení samců úspěšně používá v posledních několika letech. V případě použití této metody se v sadě z odparníků dlouhodobě odpařuje samičí feromon daného obaleče. Feromon ulpívá také na listech a veškerý zelený porost v sadu pak slouží jako sekundární odparník. Sad je tímto způsobem nasycen feromonem a "vůně" samice je tak překryta. Samci škodlivých obalečů nejsou schopni vyhledat samici a nedochází k páření a následně ani ke kladení vajíček. V České republice je tato metoda využívána proti obaleči jablečnému prostřednictvím produktu Isomate C plus (Shin-Etsu, Tokio, Japonsko). Pokusně se v našich podmínkách zkouší také Isomate OFM rosso (Shin-Etsu, Tokio, Japonsko), který je určen proti obaleči švestkovému a východnímu.
Feromonové odparníky se vyvěšují před začátkem letu první generace obalečů. Zpravidla to bývá v polovině dubna. Odpar feromonů by měl vydržet až do ukončení náletu obalečů. Jedním z faktorů, které ovlivňují intenzitu odparu, je pravděpodobně teplota. V letech 2008 a 2009 probíhalo pravidelné sledování odparu feromonů z odparníků. Zároveň byla na stejné lokalitě měřena i průměrná denní teplota.
Materiál a metodika
Odparníky Isomate C plus a Isomate OFM rosso (pouze tučně)
V pokusu byl sledován odpar feromonů z produktů Isomate C plus a Isomate OFM rosso. Účinnou látkou odparníků Isomate C plus jsou feromony (E,E) 8,10-dodecadien-1-ol a dodecan-1-ol. Deklarované množství feromonů je 190 mg/odparník. Isomate OFM rosso obsahuje (Z)-8-Dodecenyl acetate, (E)-8-Dodecenyl acetate a Z-8-Dodecen-1-ol. Deklarované množství je 240 mg/odparník. Výrobce u obou produktů garantuje životnost v délce 150–180 dnů.
Sledování odparu feromonů (pouze tučně)
Odpar z feromonových odparníků byl sledován v letech 2008 a 2009. Množství odpařeného feromonu bylo zjišťováno na deseti odparnících v pravidelných intervalech na laboratorních vahách Mettler Toledo model AB104-S (max = 110 g, min = 10 mg, e = 1 mg, d = 0,1 mg). Odparníky byly umístěny na jabloním habituálně podobných dřevinách v areálu Mendelovy univerzity v Brně, kde se nachází i laboratoř s váhami. Díky tomu byl čas a manipulace s odparníky v průběhu vážení minimální. Veškerá manipulace s odparníky v průběhu sledování probíhala přes aluminiovou folii tak, aby se nedostaly do kontaktu s pokožkou. Feromon jinak ulpívá na pokožce a dochází ke zkreslení sledování.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 8/2010.
Text a foto Ing. Václav Psota, Mendelova univerzita v Brně
