Menší zemědělské podniky se v nadcházejícím programovém období Evropské unie dočkají větší podpory. Ministerstvo zemědělství avizovalo, že na platbu na prvních 150 ha bude směřováno 23 procent dotací na přímé platby (původní návrh byl 10 %). Zastropování dotací pro největší podniky ale nová vláda podle Stanislava Hejduka z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zatím nenavrhuje. Vzniká kvůli tomu napětí mezi velkými firmami zastoupenými zejména v Agrární komoře a v Zemědělském svazu na straně jedné a Asociací soukromého zemědělství na straně druhé.
„Platba na prvních 150 hektarů mírně zvýhodní menší podniky. Na další hektary ale tato platba, která zároveň pro zemědělce znamená nejjednodušeji získané peníze, zůstává zachována v původní sazbě. Původně avizované zastropování podle výměry se zcela vytratilo,“ uvedl Hejduk. Zastropování se naopak dotkne investičních dotací, kde bude maximální limit 30 milionů na jeden projekt (dosud 150 milionů). Podle Hejduka se jedná o krok správným směrem, protože v minulosti vyčerpaly velký podíl peněz na obrovské projekty největší podniky, které byly lépe administrativně připraveny. Samotný Program rozvoje venkova pak podle něj často nesloužil skutečnému rozvoji venkova. „Teď by se měly peníze dostat na větší počet žadatelů a venkovu prospět více. Byl to zřejmě ústupek za zrušení zastropování podle výměry,“ uvedl Hejduk.
Ministerstvo zemědělství zároveň uvedlo, že se podpora ekologicky hospodařících zemědělců zvýší až na 20 tisíc korun na jeden hektar. To je podle Hejduka zavádějící tvrzení, protože už v současnosti mohou pěstitelé speciálních plodin, tedy například sadaři, vinaři nebo pěstitelé zeleniny získat tuto částku i při konvenčním hospodaření.
Významné je také schválení kofinancování projektů z 65 % Českou republikou (zbylých 35 % jde z EU). Tím dojde k významnému navýšení prostředků do českého zemědělství, protože dosud činilo kofinancování z českých zdrojů 35 %. Z pohledu zemědělské veřejnosti je důležitá také dohoda o přesunutí podpory na trvalé travní porosty z prvního do druhého pilíře společné zemědělské politiky (SZP). „Přesun peněz na travní porosty z prvního do druhého pilíře umožní ponechat více peněz na přímé platby vyplácené podle výměry," dodal Hejduk.
Navržené parametry Strategického plánu nyní projedná Ministerstvo zemědělství na jednání pracovní skupiny se všemi neziskovými organizacemi a ostatními partnery. Až poté bude finální podoba odeslána Evropské komisi. Koaliční rada se také dohodla, že po prvním roce nové SZP (rok 2023) provede na vládní úrovni vyhodnocení nastavených parametrů a případně bude provedena úprava těchto parametrů pro další období.*
Zdroj: TZ MENDELU
