Rod plamenka (Phlox; Polemoniaceae) patří ke stálicím mezi vytrvalými okrasnými zahradními květinami. I přes poměrně početný druhový sortiment se ale obvykle při vyslovení jména plamenka (či lidověji flox) vybaví většině veřejnosti buď klasické letní vysoké odrůdy plamenek (nejčastěji P. paniculata, méně pak P. maculata nebo P. amplifolia) nebo půdopokryvné „skalničky“ druhů P. subulata a P. douglasii.
Na zahradu lze ale velmi dobře použít mnoho dalších druhů, z nichž některé dokonce nacházejí uplatnění i tam, kam se výše zmíněné, běžné druhy příliš nehodí, např. do polostinných, podrostových stanovišť do společnosti dlužich (Heuchera), bohyšek (Hosta), škornic (Epimedium) apod. Pokud zůstaneme nejdříve u této skupiny, kterou lze s jistou mírou zjednodušení označit jako podrostové plamenky (byť mohou růst stejně dobře i na slunných místech), pak nelze nezmínit dva nejvýznamnější druhy. Jsou jimi plamenka rozkladitá (P. divaricata) a plamenka výběžkatá (P. stolonifera). Oba tyto druhy se čas od času v sortimentu některých trvalkových školek a zahradních center vyskytují a nelze je považovat za zcela neznámé, jejich nabídka je ale daleko nižší, než by si svou nenáročností a okrasným efektem zasloužily. Oba tyto druhy velmi dobře rostou v polostinných zákoutích, ideálně v humózní, propustné a především nevysychavé půdě. Lze je pěstovat také na plném slunci, zde je ale nezbytnou podmínkou zajištění dostatku vláhy v půdě během vegetace.
Text a foto
Ing. Petr Hanzelka, Ph.D.,
kurátor sbírek trvalek a okrasných trav,
Botanická zahrada hl. m. Prahy
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2018.
