Odborná zahradnická veřejnost již zná řadu viróz na různých druzích zelenin, které působí značné hospodářské ztráty a to jak ve snížení výnosů, tak konzumní jakosti. Z viróz jsou známé zejména mozaika čekanky, kterou vyvolává virus mozaiky salátu, mozaika rajčete působená virem mozaiky rajčete a bronzovitost rajčete působená virem bronzovitosti, který vyvolává značné hospodářské ztráty také na paprice. Jde o původce, který na základě vysoké škodlivosti byl zařazen do seznamu karanténních činitelů.
V současné době se objevují dekolorace různé intenzity počínající mírným systémově se šířícím žloutnutím, červenáním okrajů listů, nedostatečným uzavíráním hlávek u salátu, plošným žloutnutím listů čekanky, redukcí plodů a jejich zploštělostí u rajčete, nekrózou cévních svazků u ředkve a zabráněním tvorby růžic u květáku. Za všechny tyto fenomény může být zodpovědný virus západní žloutenky řepy (Beet western yellow virus, BWYV). . Jeho první výskyty byly popsány již v roce 1979 na cukrové řepě, kde působí oranžově žluté zabarvení apikálních částí čepele, jeho škodlivost, jak bylo zjištěno v České republice i jiných evropských státech, je vyšší než infekce virem žloutenky řepy (BYV).
BWYV patří do skupiny Luteovirů a je přenosný mšicemi, mšicí broskvoňovou (Myzus persicae), mšicí makovou (Aphis fabae), mšicí bavlníkovou (Aphis gossypii) a mšicí pryšcovou (Macrosiphon ephorbiae) aj.. Tvar virových částic je kulovitý. Vůči BWYV se podařilo připravit specifické protilátky a jeho nejspolehlivější diagnóza je sérologický imunoenzymatický test ELISA. Specifické příznaky (oranžové zabarvení listů) vyvolává i na hostitelských rostlinách z nichž kokoška pastuší tobolka (Capsela bursa pastoris) a mochyně (Physalis floridana) se využívají jako indikátory. Virus může přezimovati ve vytrvalých nebo dvouletých rostlinách Starček obecný (Senecio vulgaris), mléč (Sonchus oleraceus). Virus není přenosný semeny.
Příznaky na čekance salátové hlávkové (Cichoria intybus var. foliosum) : pletivo mezi nervy 6-8 dní po infekci systémově žloutne, nervatura bývá vystouplá, hlávky se neuzavírají, intenzita žloutnutí je podobná jako při nedostatku hořčíku v půdě. Podobné příznaky mohou vznikati i po sání molice skleníkové (Trialeurodes vaporariorum), která přenáší pseudožloutenku. Ochuravělé rostliny čekanky jsou především ty, které se pěstují ve skleníku nebo ve fóliovníku. Po infekci BWYV dochází i ke změnám metabolismu, žloutnutím jsou postiženy především okraje vnějších a středních listů, někdy v důsledku anthokyanizace může docházet k oranžovému zabarvení nebo červenání listů.
Příznaky na locice salátové (Lactuca sativa var. capitata) : příznaky u salátu jsou podobné jako u čekanky, převažuje mezi nervové žloutnutí, u některých kultivarů dochází až k červenání vnějších listů. Příznaky se šíří od okrajů listů, při napadení listy ztrácejí turgor, zavadají, na okrajích listů se objevují nekrózy, Příznaky na listové růžici jsou doprovázeny nekrózou floému, k hnědnutí cévních svazků dochází cca měsíc po infekci. I při slabém napadení hlávky salátu ztrácejí tržní hodnotu, listy jsou asymetrické, hlávky jsou nedokonale vyvinuté.
Výskyt BWYV byl zjištěn v České republice poprvé v roce 1992 na řepce ozimé (Brassica napus) v r. 1992.
Příznaky na ředkvi zimní (Raphanus sativus subsp. esculentus) : od špičky listů začíná žloutnutí, které se poměrně rychle šíří na celou plochu listu. Vnější listy červenají, na bulvách dochází k nekróze a k hnědnutí svazků cévních. Bulvy ztrácejí na chuti, parenchymatické pletivo dřevnatí.
Příznaky u květáku (Brassica oleracea var. botrytis) : Infekce BWYV brzdí nárůst růžic, v kulturách určených na semeno je snížené vytváření květních os, dochází k nepravidelnému kvetení a semeno nestejnoměrně dozrává.
Příznaky na rajčeti (Solanum lycopersicum) : listy chlorotizují, jařma jsou méně početná, dochází k redukci listové plochy, plody jsou často zploštělé. Rostliny rajčat napadené BWYV jsou náchylné k napadení hnědou skvrnitostí listů, kterou vyvolává Alternaria tenuis.
Příznaky na brokolici (Brassica oleracea convar. botrytis Alef, var. Cymosa) : listy infikované BWYV se vyznačují výraznou anthokyanizací, která vede k jejich postupnému odumírání.
Ochranná opatření pro šíření viróz
Kultury zelenin systematicky odplevelovat abychom zničili hostitelské rostliny a tím zdroje virů (merlíky, starčky, mléče, ptačince aj..
Kultury zelenin nezařazovat v blízkosti řepných honů a ozimé řepky, která je často infikována BWYV odkud se virus šíří mšicemi na jmenované druhy zelenin.
Potlačovat přenašeče virů - mšice a molice, u zelenin používat insekticidy s krátkou reziduální účinností vzhledem ke konzumaci listové plochy. Ve skleníku a fóliovníku prostory desinfikovat a zničit molice před výsevem.
Používat kultivary s vyšším stupněm odolnosti.
Zdravé rostliny získáme jen dodržováním preventivní integrované ochrany, kvalitní péčí o sadbu,vhodnou výživou a dostatečným zásobením porostů vláhou.
