Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae) je ze zahradnického pohledu jednou z nejvýznamnějších, z níž pochází velmi bohatý sortiment pěstovaných okrasných rostlin. Patří sem celá řada atraktivních, sucho tolerujících druhů jako například Salvia nemorosa, Nepeta racemosa, Teucrium chamaedrys a další.
Není tedy překvapením, že i zde lze najít i méně známé, ale velmi perspektivní suchotolerující rostliny. Začneme rodem relativně známých, a to zavinutkou (Monarda). Běžný kultivarový sortiment je tvořen zejména odrůdami M. didyma a M. fistulosa. Méně známé a rozšířené jsou pak dva nižší botanické druhy, a to zavinutka mátolistá (Monarda menthifolia; syn. M. fistulosa subsp. menthifolia) a nověji také Monarda bradburiana. Zavinutka mátolistá vyniká mátovou vůní listů a světle fialovými květy. Dorůstá výšky zhruba 40 až 70 cm a nakvétá obvykle počátkem července. Monarda bradburiana dorůstá podobné velikosti. Já nápadná zejména tmavě zelenými listy s kovovým leskem a výrazně zbarvenými květy a listeny. Kvete velmi časně, obvykle již ke konci června. Květy jsou bělavě růžové (v odstínech) s nápadným tmavým purpurovým tečkováním. Listeny pod květenstvím jsou pak růžové, popřípadě rovněž purpurové. Oba druhy dobře rostou na slunných (popřípadě i polostinných) místech v propustné, hlinité půdě. Relativně dobře snáší i půdy těžší, s vyšším podílem jílovitých částic. Lze je bez problémů použít i ve výsadbách mulčovaných štěrkem. Ten je vhodný i z důvodu omezení tvorby půdního škraloupu na těžších půdách, který oba druhy příliš nemilují.
Text a foto
Ing. Petr Hanzelka, Ph.D.,
kurátor sbírek trvalek a okrasných trav,
Botanická zahrada hl. m. Prahy
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 8/2019.
