V dnešním dílu o méně známých druzích vhodných na sušší a spíše slunná stanoviště se budeme věnovat rostlinám z čeledi kakostovité (Geraniaceae). Na venkovních stanovištích se v ČR pěstují takřka výhradně dva rody, a to kakost (Geranium) a pumpava (Erodium). O něco známější (a pěstovanější) rod kakost zahrnuje desítky druhů a odrůd zahradních trvalek vhodných na nejrůznější zahradní stanoviště.
Mezi ty známé a hojně pěstované druhy, které dobře snášejí sušší půdy a slunné, ale také polostinné a stinné polohy, patří kakost oddenkatý (G. macrorrhizum), kakost dalmatský (G. dalmaticum) a jejich kříženec, kakost kantabrijský (G. x cantabrigiense). Tyto druhy se liší výškou a velmi dobře pokrývají půdu. Výhodou je také to, že jsou olistěné i během zimy. Sucho rovněž dobře snáší domácí kakost krvavý (G. sanguineum) a jeho kultivary. O něco méně rozšířený, ale ne zcela neznámý je původem kavkazský druh Geranium renardii. Ten je nápadný šedozelenými listy s výraznou svraskalou žilnatinou a světle modrými květy, které se objevují tak jako u většiny kakostů na počátku června. Jde o oddenkatý druh, který se ale nerozrůstá tak silně jako G. macrorrhizum. V nabídce jsou například odrůdy Philippe Vapelle a Terre Franche s tmavšími modrými květy. Velmi hezkým druhem je také kakost sivý (či šedavý) G. cinereum.*
Text a foto
Ing. Petr Hanzelka, Ph.D.,
kurátor sbírek trvalek a okrasných trav,
Botanická zahrada hl. m. Prahy
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6/2019.
