V dnešním díle si představíme perspektivní suchomilné zástupce dvou rodů vytrvalých bylin, a to rodu chrpa (Centaurea) a včelník (Dracocephalum). Obecně samozřejmě nelze tyto rody považovat za málo známé. V zahradnické kultuře se řadu desetiletí pěstují mnozí jejich zástupci (zejména u chrp). I zde lze ale objevit druhy opomíjené, ale současně velmi zahradnicky atraktivní a také, a z pohledu tohoto seriálu především, velmi odolné suchu.
Jednou z nejlepších chrp, která je pěstována v sortimentu Botanické zahrady hl. m. Prahy je druh Centaurea simplicicaulis. Jde o relativně nízkou, trsnatě rostoucí, vytrvalou a dlouhověkou bylinu, pocházející z východního Turecka a z podhůří Kavkazu. Trsy jsou tvořeny mnoha desítkami stříbřitě šedých listových růžic, které zůstávají zelené (resp. šedé) i přes zimu. Nejefektnějším obdobím je pak květen až počátek června, kdy rostliny nakvétají jasně růžovými květenstvími. Květní stonek nese vždy pouze jedno květenství. Výška kvetoucích rostlin je 20 až 30 cm. Nekvetoucích pak 10 až 15 cm. Díky stálezelenému olistění jsou ale rostliny atraktivní během celého roku. Ideálním stanovištěm na zahradě je místo na plném slunci a velmi dobře propustná, spíše štěrkovitá půda. Dobře je lze použít třeba i do skalek nebo do suťových či štěrkových záhonů.
Druhým rodem dnešního dílu je včelník (Dracocephalum; čeleď Lamiaceae), jehož zástupci jsou obyvateli převážně stepních stanovišť či nejrůznějších křovinatých společenstev mnoha míst Evropy a Asie. Zejména rozsáhlé oblasti stepí a hor střední Asie jsou bohaté na řadu zahradnicky velmi perspektivních druhů. Rod se vzácně vyskytuje i v České republice. Jde o ohrožený a chráněný druh včelník rakouský (D. austriacum). V zahradnické kultuře se poměrně často objevují např. asijské D. argunense, D. imberbe a D. grandiflorum, původem kavkazský druh D. botryoides a také D. ruyschiana s areál výskytu od západní Evropy až po východní Sibiř.
Text a foto
Ing. Petr Hanzelka, Ph.D.,
kurátor sbírek trvalek a okrasných trav,
Botanická zahrada hl. m. Prahy
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 4/2019.
