Konzumace košťálové zeleniny má v podmínkách ČR velkou oblibu. Vedle tradičních druhů jako je zelí hlávkové a kapusta hlávková vzrůstá v posledních letech zájem především o konzumaci brokolice. Ta díky vysokému obsahu vitamínů a minerálních látek patří k nutričně nejhodnotnějším zeleninám. Podle odhadů se velikost sklizňových ploch v ČR pohybuje kolem 120 ha. Přesnou velikost však nelze jednoznačně určit, protože ve statistických údajích je brokolice vykazována společně s květákem.
Brokolice má poměrně vysoké nároky na dostatek vody a živin, pro pěstování jsou proto vhodnější spíše těžší půdy. Z hlediska osevních postupů se řadí do první trati s hnojením statkovými hnojivy. Kultura se zakládá z předpěstované sadby, která se dopěstovává podle požadavků na jarní nebo podzimní termín výsadby.
Vysazuje se běžně čtyři až šest rostlin na 1 m2. Během vegetace je prováděna standardní meziřádková kultivace s využitím radličkových nebo rotačních pleček až do zapojení porostu. Poměrně časté je také pěstování brokolice pod netkanou textilií v kombinaci s doplňkovou závlahou. Sklizeň probíhá asi za deset až dvanáct týdnů od výsadby. V podmínkách ČR se pohybuje průměrný výnos na úrovni 15 t/ha, v zahraniční může dosahovat 25 až 30 t/ha. Tržní část plodiny představují pevné, plně vyvinuté vrcholové růžice, nejčastěji zelené barvy, které se sklízí s neotevřenými poupaty.
Tuzemská produkce brokolice zdaleka nepokrývá potřeby trhu a proto je z důvodu celoročního zásobování dovážena ze států jižní a západní Evropy především ze Španělska, Itálie a Francie. Pro zajištění rovnoměrnosti dodávek jsou pěstitelé nuceni termínovat kulturu a vhodným způsobem zabezpečit především organizaci sklizně. Ta může být u menších pěstitelů realizována jako částečně mechanizovaná, u velkých producentů dnes již není výjimkou ani plně mechanizovaná sklizeň.
Částečně mechanizovaná sklizeň je realizována s využitím sklízecích nádob, sklízecích plošin nebo dopravníků.
Na menších plochách zejména při probírkách se okrajově využívá sklizeň do nádob, do kterých se vejde 12 až18 kg (obr. 2). Nádoby jsou pro snížení celkové hmotnosti vyráběny z pevných plastů. Při sklizni prochází pracovník porostem, nožem odřezává plně vyvinuté růžice, ukládá je do nádoby nesené na zádech. Po naplnění jsou nádoby vynášeny na kraj pozemku a vyprazdňovány do transportních beden. Pracnost při tomto způsobu sklizně dosahuje 50 až 70 h/ha.
Text doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., prof. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Ústav zahradnické techniky, Mendelova univerzita v Brně ZF v Lednici
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 8/2014
