V současné době představují zahradní a parkové plochy nezastupitelnou roli v utváření městského intravilánu. Poskytují jak možnost sportovních aktivit, především však zajišťují místa k odpočinku a relaxaci a samozřejmě zlepšují kvalitu ovzduší městských zástaveb.
Zpevněné parkové plochy lze podle účelu a funkce rozdělit do dvou kategorií. Do první kategorie řadíme dopravní sítě, ke kterým patří zpevněné cesty a chodníky, pěšiny a cyklostezky, tedy komunikace sloužící především pro pohyb osob. Do druhé kategorie patří plochy, jichž využijeme především k odpočinku a sportovním aktivitám. Do této kategorie můžeme zařadit odpočívadla, dětská a sportovní hřiště a ostatní plochy. Zvláštní kategorii tvoří pěší zóny v parcích.
Ruční i agregované
Plnohodnotné využívání těchto ploch si však bez kvalitní a účelné údržby můžeme dnes jen těžko představit. Stále širší nabídka strojů pro jejich údržbu umožňuje významně racionalizovat všechny pracovní operace a zajišťuje tak pravidelnou, kvalitní a levnou údržbu. Svou roli zde nacházejí jak ručně vedené stroje vhodné zejména k údržbě menších ploch, tak především různé typy adaptérů agregovaných na energetických prostředcích zastoupených především komunálními nosiči a malotraktory pro nasazení na větších plochách.
Mezi hlavní požadavky na údržbu zpevněných parkových ploch patří ucelený soubor pracovních operací s cílem zabezpečení takového stavu cest, chodníků a veřejných prostranství, který zajišťuje jak v letním, tak v zimním období jejich bezproblémové a plnohodnotné využívání. Pro údržbu komunálních a parkových ploch zametáním je příslušným úředníkem městského úřadu či magistrátu zpracováván harmonogram prací určený pro jednotlivé plochy.
Tři třídy intenzity údržby
Pro zimní údržbu jsou komunální plochy včetně parkových zařazeny do tří tříd intenzity údržby. Ty určují lhůty v hodinách, ve kterých musí být komunikace sjízdné. Do první třídy jsou zařazeny plochy maximálního významu, jako jsou průtahy městy, příjezdové komunikace, kopce, okolí důležitých úřadů apod. V této třídě musí být komunikace ve sjízdném (průchodném) stavu s odklizením sněhu do čtyř hodin od ukončení spadu. Ve druhé třídě je zahrnuta většina ostatních komunikací (vedlejší komunikace, komunikace sídlišť pěší zóny apod.). V této třídě musí být komunikace sjízdné do 12 hodin po ukončení spadu. Do třetí třídy, kam patří většina parkových ploch, řadíme zbývající komunikace s nízkou intenzitou pohybu. V této třídě musí být komunikace sjízdné a schůdné do 48 od posledního spadu.
Vzhledem k ročnímu období, je možné údržbu parkových ploch rozdělit na letní a zimní. V rámci letní údržby je prováděno zametání a čištění cest a chodníků, sběr a odvoz spadaného listí, likvidace prorůstajících plevelů, sběr a likvidace psích exkrementů, zarovnávání okrajů přiléhajících travnatých ploch apod. V rámci zimní údržby je prováděn především úklid a odvoz sněhu a posyp veřejných ploch inertním materiálem.
Zametání a čištění komunálních ploch
Mezi nejčastěji prováděné operace při údržbě zpevněných ploch je zametání. Adaptéry pro zametání a mytí jsou osazeny kartáči s vertikální osou rotace umístěnými na hydraulicky ovládaných výkyvných ramenech nebo kartáči s horizontální osou rotace, které jsou vybaveny opěrnými, výškově stavitelnými koly a ochranným rámem. Agregace je řešena čelně, vzadu na tříbodovém závěsu nebo speciálních závěsech komunálních nosičů nebo malotraktorů. Především u komunálních nosičů se jedná o kombinaci centrálního kartáče se dvěma bočními přimetacími kartáči. Kartáče jsou vyráběny z plastických hmot, ocele nebo jejich kombinace. Speciální kartáče mohou být vybaveny nastavením agresivity přítlaku k podložce se spirálovou stavbou štětin s důrazem na enormní čistící schopnosti a dlouhou životnost. Zametací kartáče bývají velmi často doplněny ostřikem hlavního a přimetacích kartáčů a v současné době jsou téměř vždy doplněny zásobníkem na smetky s možností mechanického nebo hydraulického vyprazdňování a stranovým natáčením. Pohon kartáčů je odvozen od vývodového hřídele traktoru nebo hydromotoru. Nejčastějšími kombinacemi, se kterými je možno se setkat při údržbě parkových ploch, jsou zametací kartáče umístěné čelně v kombinaci s vysavačem umístěným mezinápravově pod zásobníkem nebo vzadu. Mezi výrobce patří např. firmy Fiedler, Aebi, Hako, Schmidt a další.
Sfukování, sběr a odvoz listí
K ručním přenosným strojům patří vysavače (sfukovače). Slouží především ke sfukování a vysávání spadlého listí a drobných nečistot jako např. lehkých plodů semen, prachu, pilin a hoblin atd. Z konstrukčního hlediska jsou tyto stroje tvořeny motorovou částí a nosnou částí s vakem a hubicí. Nasávaný materiál (převaha listí) pak prochází přes speciálně upravené lopatky turbínového kola, které jej rozmělní a redukují tak jeho objem až o 80 %. Takto rozmělněný materiál je pak ukládán do nepropustného vaku o objemu 35 – 50 l, který má obsluha zpravidla zavěšený přes rameno. Převozná zařízení mohou mít vak i o objemu větším než 100 litrů. Mezi výrobce patří např. firmy Stihl, Husqvarna, Solo, Hecht, Stiga, Partner a další.
Adaptéry pro vysávání listí, odpadků a dalších nečistot jsou nesené a lze je agregovat čelně, mezinápravově nebo vzadu. Jejich pohon je odvozen od hydromotoru. Hlavními konstrukčními prvky jsou sací hubice a ventilátor, s jehož pomocí je vytvářen podtlak potřebný pro sání, a sací potrubí pro odvod vysávaného materiálu do zásobníku. Některé vysavače mohou být vybaveny rotorem s uchycenými hroty (prsty) nebo kartáči pro zlepšení sběru listů, odpadků a dalších materiálů. Mezi výrobce patří např. firmy Fiedler, Trilo, Isekia další.
Odstraňování plevelů
Tyto stroje můžeme rozdělit do několika kategorií podle způsobu (principu) ničení plevelů. Nejrozšířenější skupinu tvoří stroje pro chemickou likvidaci plevelů pomocí herbicidních postřiků, mezi které patří např. knotové nebo ULV aplikátory. U nových aplikačních technologií můžeme vidět snahu výrobců o snižování zátěže životního prostředí rezidui z postřikových látek. Mezi tyto nové progresivní způsoby aplikace herbicidních látek patří např. systém Rotofix německého výrobce Mantis. Jedná se o ručně vedený stroj na čtyřkolovém podvozku s předními řiditelnými koly a výškově stavitelnými rukojeťmi. Vlastní aplikační zařízení tvoří horizontálně uložený válec se savým povrchem, který umožňuje nanášení herbicidní látky na listy. Pohon válce je zabezpečován od elektromotoru. Válec je opatřen krytem, který zamezuje úletu postřikové látky. Současně jsou v krytu umístěny trysky pro aplikaci ochranné látky a senzor, který sleduje míru smáčení (ovlhčení) válce. Díky opěrným kolům je vyloučen kontakt válce s povrchem. Válec je výškově stavitelný v rozmezí 0,01 do 0,25 m podle výšky a hustoty porostu. Stroj je určen především pro nasazení na zpevněných plochách, je energeticky nenáročný a vyznačuje se vyšší plošnou výkonností. Odumřelý plevel můžeme následně mechanicky odstranit pomocí čistících kartáčů. Pracovní záběr stroje činí 0,60 m. Vedle ručně vedených strojů s pracovním ústrojím poháněným baterií se využívají i modely nesené na malotraktoru.
Do druhé skupiny mechanizačních prostředky pro odstraňování plevelů patří mechanické stroje. Sem patří široká nabídka adaptérů na komunální nosiče nebo malotraktory. Adaptéry pro odstraňování plevelů jsou osazeny kartáči s vertikální osou rotace umístěnými na hydraulicky ovládaných výkyvných ramenech a držácích nebo na pevném rámu. Agregace je řešena čelně nebo vzadu na tříbodovém závěsu nebo speciálních závěsech. Kartáče jsou vyráběny z ocele. Pohon je odvozen od hydromotoru nebo vývodového hřídele traktoru. Mezi výrobce patří např. firmy Fiedler, Voss, Lipco a další. Adaptéry tvořené pevným rámem jsou vybaveny několika vedle sebe umístěnými ocelovými kartáči s vertikální osou rotace otáčejícími se proti sobě. Konstrukčně jsou provedeny jako nesené na zadním tříbodovém závěsu s pohonem od vývodového hřídele traktoru. Pracovní záběry se pohybují od 0,5 do 1,6 m.
V oblasti termického ničení plevelů došlo v posledních letech k výraznému rozvoji. Vedle doposud používaných způsobů ničení plevelů pomocí otevřeného plamene, se začaly využívat systémy pro likvidaci plevelů pomocí infračerveného záření a také systémy používající jako funkční médium horkou vodu a páru.
Pro likvidaci plevelů pomocí infračerveného záření se využívají ručně vedené stroje nebo čelně nesené adaptéry s aplikačním rámem, na kterém jsou umístěny keramické hořáky pod ochranným krytem, které zahřívají plameny ocelovou mřížku. Ta zahříváním vytváří infračervené záření a vzniká teplota okolo 1 000 °C. Principem likvidace plevelů je účinek krátkodobého přehřátí rostlin na teplotu vyšší než 70 °C, která vede k nevratným změnám v bílkovinách a k prasknutí rostlinných buněk.
Mezi systémy využívající k ničení plevelů horkou vodu nebo páru patří systém WeedCleener firmy Görgens, australský systém Waipuna v licencované výrobě německé firmy Elmo a systém Wave z Nizozemska.
U systému WeedCleener se jedná o ničení plevelů pomocí přehřáté páry na 120 až 140 °C, která je přivedena k aplikačnímu rámu s tryskami pod tlakem 40 až 50 barů a je vystřikována na ošetřovaný povrch. Účinek horké páry taktéž podstatně snižuje vzcházivost semen. Tento způsob je vhodný nejen pro ničení prorůstajících plevelů, ale i mechů a řas. Je využitelný také pro odstraňování přilepených žvýkaček, pro čištění nápisů (grafitti) na dlažbě apod. K aplikaci se využívá čelně nesených adaptérů na komunálním nosiči opatřeném nádrží s vodou, zařízením pro ohřev vody a přívody tlakové páry k aplikačnímu rámu. Výhodou je nutnost pouze dvojího ošetření za rok, nevýhodou pak zejména vysoká cena, velká energetická náročnost a malá plošná výkonnost (zhruba 500 – 700 m2/h)
Dalším způsobem ničení plevelů, především pak mechů, řas a lišejníků, je aplikace směsi horké vody zahřáté na 97 °C s pěnou – tzv. systém Waipuna. Pěna jako pracovní médium je vytvářena zahříváním směsi vody a tensidů – rostlinných cukerných extraktů. Využívá se cukerný roztok o koncentraci 3 ‰ z obilného nebo kokosového extraktu. Vytvořená pěna prodlužuje o několik sekund působení horké vody na rostliny a tím zvyšuje její účinek. Nádrž na vodu, průtokový ohřívač a čerpadlo jsou agregovány na komunálním nosiči. Z něj jsou pak vyvedeny hadice s délkou až 100 m, na které jsou napojeny ruční aplikátory s pracovním záběrem 0,3 – 0,6 m. Spotřeba vody u tohoto systému se pohybuje od 650 – 1 000 l/h. Počet zásahů v prvním roce je zhruba 3 až 4, v dalších letech se snižuje. Zbytky cukrů ulpěných na povrchu ploch by se měly do jednoho měsíce rozložit.
Vedle těchto systémů existuje další možnost likvidace plevelů (systém Wave), kdy se na rostliny aplikuje pouze horká voda o teplotě 98 – 102 °C pomocí trysek. Stroj je konstruován jako čelně nesený adaptér s aplikačním rámem s tryskami a senzory opatřený krytem. Senzory mají za úkol vyhledávat rostliny a směrovat na ně trysky, které na dané místo třikrát za sebou stříknou horkou vodu. Výhodou použití horké vody oproti páře jsou snížené náklady na jednotku plochy. Pracovní záběry se pohybují od 1,2 do 1,9 m. Operaci je nutno provádět dva až třikrát za rok podle druhu plevele, jeho hustoty, průběhu počasí během vegetace, kvality položení zámkové dlažby apod.
Odpadky a psí exkrementy
Pro sběr a odvoz odpadků jsou využívány nástavby na komunálních nosičích, vybavené kompresorem se sací hubicí a zásobníkem na odpadky. Obdobně jsou řešeny i ručně vedené stroje s vlastním spalovacím motorem. Nástavby pro sběr psích exkrementů jsou většinou agregovány na čtyřkolkách, tzn. motocyklu osazeném čtyřmi koly. Hmotnost čtyřkolky v nenaloženém stavu nepřesahuje 400 až 500 kg a výkon motoru dosahuje až 15 kW. Čtyřkolky se vyznačují vysokou manévrovatelností, podélnou i příčnou svahovou dostupností, překonají i překážky v podobě obrubníků, schodů apod. Sběr je prováděn pomocí ručně ovládané sací hubice s možností dezinfekce vysávaného místa. Sací výkon ručně ovládané sací trubice se pohybuje od 10 – 12 m3/min. Pohon je zajištěn od dvoudobého, vzduchem chlazeného motoru. Nádrž na odpad o různých objemech je umístěna vzadu. Zpravidla bývá nástavba doplněna nádrží na desinfekci. Mezi výrobce patří firmy Honda, Yamaha, Stihl a další.
Zarovnávání okrajů komunikací
Tato operace je prováděna především z důvodu zabránění postupného prorůstání vegetace a udržení průchodnosti a funkčnosti komunikací a dalších parkových ploch. Zachování ostré a zřetelné hraniční linie mezi travnatými plochami, cestními sítěmi a parkovými plochami je důležité nejen z funkčního, ale také z estetického hlediska.
K mechanickým způsobům zarovnání okrajů patří např. využití nařezávačů trávníků doplněných vlastním spalovacím motorem o výkonu 1,8 – 4,0 kW. Moderní konstrukce umožňují nastavení zarovnávacího nože pod úhlem 0 – 45 °. Maximální dosahovaná hloubka řezu je zhruba 80 až 100 mm. Chemicky lze zarovnávání provádět postřikem totálními herbicidy pomocí herbicidních rámů nesených čelně na komunálním nosiči nebo malotraktoru. Termické zarovnávání je založeno na působení teploty 1000 °C na travní porost.
