Šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách patří v Česku k tradičním šlechtitelům a množitelům maliníku a ostružiníku už dlouhá desetiletí. Byla zde pěstována a zkoušena velká řada odrůd a hybridů maliníku pocházejících z celého světa.
Ze široké škály pěstovaných odrůd jmenujme např.´ Bonanza´, ´Carnival´ ´Findus´, ´Gradina´, ´Ljulin´,´ Malling Exploit´, ´Norna´, ´Nootka´, ´September Trent´, ´Willamette´. Celkem bylo zkoušeno asi 40 odrůd maliníku. Z tohoto bohatého sortimentu byl vybrán základ pro další množení odrůd maliníku vhodných do podmínek České republiky.
Maliník je rostlina, která je velice vnímavá a je napadána skupinou hospodářsky důležitých viróz a mykoplazmóz, které dokáží citelně snížit plodnost a vitalitu rostlin v plantážích. Proto v 90. letech byla vypracována metodika testování maliníku na přítomnost virů a mykoplazmóz v návaznosti na ozdravovací program maliníku, jeho udržovací šlechtění a množení ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích (VŠÚO).
Seznam zahrnuje celkem 21 virů vyskytujících se u maliníku v Evropě, Americe a Austrálii, které jsou více či méně ekonomicky důležité.
K nejzávažnějším virům patří také Raspberry bushy dwarf virus – virus keříčkovité zakrslosti maliníku, který zapříčiňuje rozpadavost plodů a následnou ztrátu plodnosti. Aplikací této metodiky testování, byl získán zdravý výchozí materiál pro založení udržovacího šlechtění a matečných porostů. V současné době máme ozdravené odrůdy umístěny na nově vybudovaném prostorovém izolátu v Maršíkově.
Z tohoto zdravého výsadbového matriálu se zakládají a vysazují matečné porosty jednotlivých odrůd v generacích E , EII, C a ve zdravotních třídách VF a VT, které máme v současné době na 2 ha plochy.
Množíme dvanáct odrůd maliníku a dvě odrůdy ostružiníku. Sortiment, který je zde zastoupen je plně dostačující a vyhovuje požadavkům pěstitelů. Pro zamrazování plodů je ceněna především jejich pevnost. Vyšší obsah tekutiny je požadován u plodů určených pro výrobu ovocných šťáv.
Způsob pěstování
Jednotlivé odrůdy pěstujeme v tzv. blocích. Jedná se o čtyř řádky vzdálené od sebe 0,70 m o délce 100 m, s kultivačním 3,5 m mezi řadím oddělujícím jednotlivé bloky. Matky jsou v řádku vysazeny na vzdálenost 0,6 – 0,8 m. Každým rokem se část matečnice obnovuje. Stáří matečných porostů je v rozmezí 6 – 8 let dle výkonnosti odrůdy. Na podzim sazenice dobýváme ručním odrytím. Je to velice náročná práce, ale výsledek odpovídá vynaloženému úsilí. Ročně expedujeme 50 až 60 tisíc sazenic maliníku a 5 tisíc sazenic ostružiníku. Sazenice jsou ve velmi dobré kvalitě, vyzrálé s neporušenými kořeny a prýty. U strojového dobývání často dochází k poškození sazenic, odření výhonů, přeseknutí kořenové části apod. Ručním vyrýváním se matky nijak nepoškodí, odryjí se nadbytečné dceřiné výhony, porost se pročistí a provzdušní. Brzy na jaře se výhony z matečných porostů odstraní a spálí. Nedochází tak k šíření závažné houbové choroby maliníku tzv. odumírání maliníku (Didymella applanata). Tato choroba se vyskytuje především ve starších a zahuštěných výsadbách a náchylnosti jednotlivých odrůd je rozdílná. Na bázi letorostů se objevují fialově hnědé skvrny, dochází k nekrózám borky. Napadené výhony se vylamují a předčasně zasychají. Chemická ochrana je jen částečně účinná, proto je důležitá prevence – vhodné stanoviště, optimální výživa, čistota a vzdušnost porostu, a také včasná obměna porostu.
V posledních několika letech vlivem mírných zim dochází také k přemnožení brouků malinovníka šedého a plstnatého. Dospělí brouci ožírají listy a květy. Dokáží způsobit až holožíry při velké invazi na porostech maliníku a ostružiníku. Larvy způsobují červivost plodů. Porosty je nutné kontrolovat a vždy účinně zasáhnout.
Použití herbicidních přípravků je velmi omezené. V brzkém jaru používáme přípravek Casoron G, který nám udrží porost v nezapleveleném stavu až do doby jeho zapojení.
Odrůdová skladba
Odrůdy maliníku, které zde množíme, můžeme vzhledem k době dozrávání rozdělit na dvě skupiny a to letní a podzimní.
● První skupinu tvoří klasické odrůdy tj .plodící na dvouletých výhonech. V našem sortimentu jsou zastoupeny následujícími odrůdami:
´Rubín bulharský´– je stále výbornou a oblíbenou odrůdou, která vyniká především vybarveností ,vůní a charakteristickou aromatičností plodů. Plody jsou středně velké až velké, tmavě červené, kuželovité. Růst je bujný. Jednoleté výhony jsou silné, vzpřímené, bez postranního obrostu. Matečné keře bohatě odnožují. V České republice se množí od roku 1957.
´Zeva II´– od roku 1977 je u nás v udržovacím šlechtěním. Je jednou ze standardních a spolehlivých odrůd. Plody se velice dobře sklízí, snadno se oddělují od lůžka. Jsou pevné, kulovité, velké, tmavě červeně vybarvené, výrazné navinulejší chuti s příjemným aromátem. Porost je bujný. Jednoleté výhony jsou silné, vzpřímené s červenofialově vybarvenou borkou, dosti trnité. V příznivém srpnovém a zářijovém období znovu nakvétá a plodí na postraním obrostu.
´Mája´ – je velmi výnosná odrůda. Plody jsou střední velikosti, světle červeně vybarvené s výraznou vůní po lesních malinách. Matečné keře jsou nižšího vzrůstu, velmi bohatě odnožují. Jednoleté výhony jsou slabší, jemně trnité, fialově hnědě vybarvené. Množí se od roku 1992.
Veten – se pěstuje od 90.let. Má velké kuželovité, tmavě červené plody.Velmi připomíná svým habitem odrůdu Rubín bulharský.Vytváří pevný,vzpřímený porost.Jednoleté výhony jsou čokoládově hnědě vybarvené,hladké. Odnožuje slaběji .Tato odrůda není tak plodná jako Rubín bulharský,v tuhých zimách u nás porosty částečně vymrzly.
´Canby´ – se množí od roku 1991. Plody jsou převážně střední velikosti, kulatého tvaru, výrazně červeně vybarvené a sladké příjemné chuti. Porosty jsou vysoké a vzpřímené. Má světle zeleně až šedě zbarvené výhony, které jsou hladké. Rovněž odnožuje slaběji, než je tomu u ´Rubínu´ a ´Zevy II´. Stejně jako u odrůdy ´Veten´ porosty v tuhých zimách vymrzají.
´Granát´ je slovenská odrůda, která se množí se od roku 1982. Má velké aromatické plody, výborné nasládlé chuti. Vytváří vzrůstný a pevný porost. Velmi silné, dceřiné jednoleté výhony jsou tmavohnědě vybarvené a ostnité. Nedostatkem je malá tvorba odnoží, která je nejslabší z této skupiny odrůd.
´Zlatá královna´ – má středně velké růžově žluté plody, velmi dobré sladkokyselé chuti. Habitus porostu je bujný, silně odnožující. Výhony jsou světle zeleně vybarvené,slabší jemně ostnité. Její výhodou je velmi dlouhá doba kvetení a následně i dlouhá sklizňová perioda.
´Fertödi aranyfürt´ – je původem z Maďarska. Vyznačuje se velkými zlatavě žlutými kuželovitými plody, příjemné malinové chuti. Habitus porostu je pevnější, robustnější se střední tvorbou odnoží. Je přizpůsobivý, velice dobře snáší naše drsnější zimy.
Dvě posledně zmiňované žlutoplodé odrůdy maliníku jsou dobrým zpestřením v sortimentu jinak červenoplodých odrůd.
●Druhou skupinu tvoří odrůdy s dobou zrání plodů na podzim. Patří sem odrůdy jak remontantní, tak i plodící na jednoletém dřevě. Na našem pracovišti z této skupiny množíme následující odrůdy:
´Ada´– její první zralé maliny se začínají objevovat v srpnu a plodí až do zámrazu. Úrodnost u této odrůdy je vysoká. Plody jsou středně velké až velké, kuželovitého tvaru a velmi dobře oddělitelné od lůžka. Výborně se sklízí, jsou pevné, tmavočerveně vybarvené a především mají velmi aromatickou, typicky malinovou chuť. Drží tvar a nemačkají se. Jsou ideální k zamražení. Habitus porostu je vzpřímený, výhony jsou středně dlouhé a tvoří často postranní obrost. Někdy se na bázi kořenového krčku rozvětvují a vytváří tak keříčkovitý tvar. Jednoleté výhony jsou středně silné, velmi dlouho vyzrávají, proto se sazenice dobývají až v první dekádě měsíce října.
´Medea´ – rovněž se jedná o remontantní maliník, plodící i na jednoletých výhonech. Plodnost je také velmi vysoká. Plody jsou kuželovité, středně velké až velké, tmavě červeně vybarvené. Velmi dobré aromatické chuti. Jsou pevné a drží tvar. V našich podmínkách nazrává asi 7až 10 dní dříve než odrůda ´Ada´. Délka sklizňového období je dlouhá, od poloviny srpna až do zámrazu. Porost je pevný a hustý. Výhony jsou po vyzrání medově žlutě vybarvené, téměř bez ostnů. Jednoleté výhony déle vyzrávají,často se rozvětvují a tvoří postranní obrost.
Pro obě odrůdy je typická keřovitá forma růstu a silné odnožování.
´Heritage´ – řadíme ji do odrůd plodících na jednoletých výhonech. U nás se množí od roku 1992. Úrodnost je vysoká, plody jsou kulaté, středně velké, tmavočerveně vybarvené s jemným stříbřitým ojíněním. Jsou pevné, velmi příjemné sladkokyselé chuti. Vyniká vzrůstností porostu, výhony jsou středně silné, vzpřímené, bez postranního obrostu. Matečné keře bohatě odnožují. Výhony jsou dosti trnité a červenohnědě vybarvené.
Maliny jsou typickým symbolem léta. Avšak tato skupina odrůd (´Ada´, ´Medea´ a ´Heritage´) je velmi zajímavá. Navazuje na klasické letní odrůdy maliníku a přináší nám kvalitní plody i v podzimních měsících (září,říjen). Prodlužují tak období sklizně od léta až do pozdního podzimu. Abychom dosáhly dobré kvality plodů a zajistili si co nejdelší sklizňovou dobu, doporučujeme u těchto odrůd nechávat plodit pouze nově narostlé výhony.
V současné době se do Česka dostávají starší i nové zahraniční odrůdy maliníku. Ne všechny jsou odzkoušené v naších půdních a klimatických podmínkách. Mohou nadchnout, ale i zklamat. Bezesporu jsou však velkým přínosem pro pěstitele, kteří si tak mohou vybrat odrůdy dle svého uvážení. Vše však prověří až dlouholetá pěstitelská praxe.
