Charakteristika rostliny
Magnólie v počtu asi 35 druhů rostou v Severní a Střední Americe, Himalájích a východní Asii. Dorůstají do podoby keře i stromu, jsou opadavé, poloopadavé i stálezelené. Pěstují se pro velké atraktivní a často i vonné květy.
V našich podmínkách mají význam pouze druhy opadavé a jejich kříženci. Vybrali jsme hojně pěstovaný a oblíbený šácholan Soulangeův s velkým výrazným květem. Rozkvétá na přelomu dubna a května. Dosahuje výšky podle odrůd v rozmezí 5 - 8 m. Přirůstá pomaleji. Působí hrubším, mírně strnulým dojmem. Jednoduché střídavé listy jsou nedělené a celokrajné. Většina kultivarů má list dlouhý kolem 15 cm, jen u vybrané skupiny přesahuje 20 cm (např. odrůda 'Lennei'). U většiny odrůd jsou listy sytě zelené. Výjimku tvoří například 'Lennei' , která je světle zelená až z hnědavým nádechem či žlutavě pestrá M.x soulangiana 'Variegata'. Světlejší odstíny listů působí v prostoru lehčeji. Na podzim se listy výrazně nezbarvují, mají všední žlutohnědý až hnědý nádech. Zůstávají tuhé a lze je dobře využít při aranžování. Výrazný je velký jednotlivě postavený květ. Z třech kališních lístků vyrůstá 6 až 15 okvětních plátků, které jsou bělavě růžové, růžové až purpurové. Většina kultivarů nakvétá před rašením listů, některé vykvétají současně s rašícími listy. Květy vynikají na pozadí větví, nezastíněných listy. Na druhé straně v nepříznivém počasí nemohou poskytnout velkým květům kryt, proto je vysazujeme na místa chráněná. Na větrném místě a ve směru převládajících dešťů se snadno potlučou. V prvních letech po výsadbě nekvetou. Koncem léta a na podzim působí velmi zajímavě souplodí v podobě šišky, které puká a jsou vidět oválná červená až černá semena. Souplodí u většiny kultivarů navíc upoutá narůžovělou barvou. Větve magnólie jsou hladké a kmen poměrně slabý. Koření mělce, kořeny jsou dužnaté a málo větvené.
Nároky na pěstování
Magnólie vyžaduje chráněnou slunečnou polohu, případně polostín. Na zastíněných plochách nekvete. Potřebuje živnou propustnou půdu a pravidelnou zásobu vody. Nesnáší těžké, jílovité a zamokřené půdy, ani půdy příliš lehké a suché. Optimální půda by měla mít mírně kyselou reakci, prospívá přídavek rašeliny či kompostu. Výtečně snáší i neutrální půdy. Alkalickou toleruje při dostatečné hloubce a zásobě humusu. Na půdách s vyšším obsahem vápníku se u magnólií vyskytuje chloróza, která se projevuje žloutnutím listů. Suché a písčité půdy musíme vydatně pohnojit a obohatit listovkou, kompostem a doplňovat zálivku. Sácholan Soulangeův dobře snáší zimy, je mrazovzdorný až plně mrazovzdorný. Ideální je teplejší a chráněná poloha. Nepěstujeme ho v podhorských a horských oblastech. Mladé rostliny chráníme proti namrzání. Magnólie razantně neokopáváme, protože mělce koření. Na zimu pod koruny nastýláme listí, mulč nebo kompost. Prospívá i slamnatý hnůj. Vysazujeme je vždy s kvalitním kořenovým balem. Nejvhodnější doba sázení je předjaří, před narašením pupenů. Především mladé stromy trpí okusem zvěří, na přístupných lokalitách je včas chráníme. Znečištěné ovzduší snášejí dobře. Velmi dobře odolávají chorobám a škůdcům. Na zahradách se nejčastěji množí hřížením (srpen až září).
Použití
Magnólie je typický solitérní druh. Na dostatečně prostorné ploše můžeme vytvořit i malé skupinky. Osvědčila se kombinace různě vzrůstných druhů, keřových se stromovitými. Výborně vyniknou v trávníku i na pozadí temných jehličnanů. Příkladem může být magnólie v chráněném koutě zahrady před hradbou stříhané stěny z vyšších tisů. Výborně vynikne i na frekventovaném místě vysazená v hladkém trávníku. Ve větších sadovnických skupinách je umisťujeme vždy na okraje.
Některé zajímavé kultivary Magnolia x soulangiana
'Alba Superba', plně mrazuvzdorný keř nebo strom, výška kolem 7 m, má velké a vonné bílé květy s narůžovělým nádechem, kvete od poloviny jara do počátku léta.
'Brozzonii' strom, dosahuje 8 m, má velké bílé květy s nachovým nádechem
'Burgundy' stejně jako následující odrůda ’San José’ upoutá purpurově červeným květem.
'Lennei' velké pohárovité květy má tmavě nachové a světlejší barvu olistění
'Picture' statný strom vysoký 8 m, má velké tmavě červenonachové květy
'Rustica Rubra' (syn. ’Rubra’) keř dosahující 6 m, purpurově červené květy jsou uvnitř růžově, kvete od jara do počátku léta.
