Naproti Faustovu domu v Praze na Karlově náměstí najdete nenápadný pomník Benedikta Roezla, jednoho z nejznámějších sběratelů rostlin v devatenáctém století (1824 - 1885).
Jeho sběratelská cesta začala v šestnácti letech, kdy jako zahradnický tovaryš se vydal do světa. Proslul fenomenální pamětí, která se projevila ve znalostech řečí. Hovořil anglicky, flámsky, francouzsky, holandsky, rusky, polsky a německy.
V roce 1854 odcestoval do Ameriky. V Mexiku založil ovocnářské, květinářské a zahradnické plantáže. Mimo jiné se zaměřil na pěstování místní kopřivy - ramie (Boehmeria tenacissima), jejiž vlákna použil ke tkaní jemných textilií, pro které si sestrojil vlastní tkalcovský stav. Neťastnou náhodou mu v roce 1856 při jeho předvádění na Kubě rozdrtil předloktí.
Přes tuto nepříjemnost se nenechal Roezl od práce odradit a pomohl rozšířit na Kubě ramilové plantáže a přádelny. Nová tkanina si našla cestu do světa. Kubánská akademie věd jmenovala Bendikta Roezla za zásluhy o rozvoj zemědělství a průmyslu čestným členem.
Jeho neklidná krev ho hnala dál. Roezl zásoboval evropská zahradnictví vzácnými druhy kaktusů, jehličnanů, palem a orchidejemi.
Jedna z jeho přezdívek byla - lovec orchidejí, kterými zásoboval botanické zahrady a zahradnické firmy na celém světě. Pouze do Evropy jich zaslal statisíce.
Do evropské zahradní kultury zavedl mnoho nových druhů, z nichž několik desítek bylo pojmenováno po něm.
Jeho stopy najdeme i dnes v názvech rostlin, ale třeba i v mexickém Santecomapanu, kde nábřežní třída nese jméno Callé de Don Benito. Je to nábřeží Roezlovo. V Americe mu totiž říkali Don Benito.
Na pozvání mexického prezidenta Lerdo de Tejady za osm měsíců ozelenil hlavní město Mexiko, které přeměnil na eukalyptovou zahradu.
Benedikt Roezl byl čestným členem mnohých odborných i vědeckých organizací v Evropě a v Americe a nositelem různých medailí z květinových výstav.
