Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19. Na 14 procent respondentů pěstování ovoce, zeleniny a chov zvířat zvažovalo. Jen 17 procentům respondentů však tyto aktivity pokryly zásadní část spotřeby. O průzkumu, kterého se zúčastnilo 515 dospělých, informovala dnes Akademie věd ČR (AV).
Na 83 procent lidí, meziročně o procento méně, uvedlo, že pandemie jejich přístup k potravinám výrazně nezměnila. Vzrostl však počet lidí, kteří se kvůli finanční nejistotě bojí nedostatku potravin odpovídajících jejich stravovacím potřebám včetně speciálních diet. Předloni to bylo 23 procent dotázaných, loni 36 procent.
Zkušenost s nedostatkem jídla kvůli špatné finanční situaci má 18 procent lidí. Pokles příjmů kvůli pandemii zažilo 28 procent domácností, meziročně o 11 procent více. Průzkum také ukázal, že ve snaze ušetřit lidé častěji plánují jídelníčky, nakupují do zásoby a sledují slevy. Vzrostl i odběr jídla z potravinových bank. Loni je, většinou jako doplňkový zdroj, využívalo pět procent lidí, v roce 2020 to byly dvě osoby z 530 respondentů.
Průzkum se zaměřil i na zkušenost s omezením některých potravin kvůli financím. Například ryby loni méně kupovalo 17 procent respondentů, nákup alkoholu omezilo 16 procent dotázaných, sladkosti 13 procent lidí. Ovoce a zeleninu méně konzumovalo deset procent dotázaných.
Ve velkých obchodech pořizovalo čerstvé i trvanlivé potraviny 88 procent lidí, 20 procent ale sdělilo, že četnost takových nákupů u nich klesla. Malé obchody navštěvovalo 39 procent lidí, předloni to byla třetina. Čerstvé potraviny kupovalo v supermarketech a hypermarketech 92 procent respondentů, do malých řeznictví, pekáren či zelinářství však také chodilo 57 procent dotázaných. Na 22 procent respondentů sdělilo, že často navštěvují farmářské trhy, 20 procent volilo odběr potravin od výrobců či pěstitelů. V obou případech je to více než desetiprocentní nárůst proti roku 2020. Přímo domů si loni nechalo lokální produkty dovážet osm procent lidí.
Průzkum také ukázal, že 56 procent lidí jí denně pečivo, zatímco čerstvé ovoce a zeleninu si dá 35 procent lidí a 27 procent respondentů je konzumuje čtyřikrát až šestkrát týdně. Zástupci Akademie věd upozornili, že takto nízká konzumace ovoce a zeleniny neodpovídá doporučením Světové zdravotnické organizace, podle kterých by lidé měli denně sníst alespoň 400 gramů ovoce a zeleniny. Mléčné výrobky si každý den dopřává 31 procent lidí, čerstvé maso čtyři procenta.
Průzkum se uskutečnl v programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Sběr dat loni v říjnu provedla agentura Median, 449 respondentů bylo dotázáno on-line, 66 telefonicky.*
