Lípa srdčitá Slovak Cornet

Lípu srdčitou asi netřeba představovat. Domácí druh, který se stal po Všeslovanském sjezdu v roce 1848 symbolem slovanských národů. Tedy alespoň některých. Nedlouho po této události, se stal i národním stromem Českých zemí.

Nutno podotknout, že druh čítá více jak tři desítky kultivarů. V roce 2017 jsme spolu se slovenskými kolegy navštívili, mimo jiné, i podunajskou nížinu. V nevelké vzdálenosti od řeky nás mezi běžnými exempláři lip upoutal nezvykle v listu pokroucený exemplář lípy srdčité (Tilia cordata). Dřevina, ačkoliv jinak vitální, zdálky působila jakoby zvadle. Při bližším pohledu byly listy někdy až ruličkovitě pokroucené, ovšem bez jakýchkoliv příznaků chorob či škůdců. Půl roku poté, jsme byli požádáni, zda bychom tuto odchylku byli schopni přeroubovat a zjistit tak, zda si uchovává znaky. Rouby byly odebrány na konci prosince a naroubovány v průběhu měsíce ledna a února. Jako podnož byly použity semenáče lípy srdčité ale i velkolisté (Tilia platyphyllos). Rouby se ujmuly téměř stoprocentně. K našemu překvapení si většina roubů ponechala znaky v maximálním rozsahu matečné rostliny, tedy značně pokroucené. Jen malá část roubovanců vykazovala znaky v mírnější, tedy lehce shrnuté formě.

Dřeviny byly rok ponechány v kontejnerech a poté naškolkovány. Zimu přežily naprosto bez problému. V dalších letech si znaky udržely bez viditelných změn. Tři exempláře byly vysazeny do expozice Botanické zahrady hl. města Prahy. V současné době dosahují velikosti 170–180 cm. Po domluvě a na přání slovenských kolegů, byl „kultivar“ pojmenován Slovak Cornet.

Text a foto

Bc. Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásma, Botanická zahrada hl. m. Prahy

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 11/2022*