Menu
e-shop
Výzkum vědců z Botanického ústavu AV ČR ukazuje, že stromy dokážou uchovat detailní záznamy o extrémních klimatických jevech. Analýza letokruhů umožnila rekonstruovat intenzitu srážek z tropických cyklón hluboko do minulosti.
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se zapojili do mezinárodního výzkumu, který potvrzuje, že stromy představují dlouhodobý a přesný archiv klimatických extrémů. Studie publikovaná v časopise Communications Earth & Environment přináší nové poznatky o vývoji srážek z tropických cyklón za posledních více než 150 let. Tropické cyklóny jsou spojeny nejen se silným větrem, ale také s přívalovými srážkami, které patří k jejich nejničivějším dopadům. Výzkumný tým se zaměřil na otázku, zda se tyto extrémní dešťové epizody promítají do růstu stromů a zda je lze zpětně identifikovat pomocí letokruhů.
Kombinací analýzy letokruhů a dlouhodobého sledování tvorby dřeva vědci studovali jehličnany v jihovýchodní Číně, kde je výskyt tropických cyklón častý. Výsledky ukázaly, že stromy na extrémní srážky reagují velmi citlivě a tyto události si dlouhodobě „ukládají“ do své růstové struktury. Model založený na letokruzích dokázal vysvětlit více než 60 % variability cyklónových srážek v období červenec–září, což je u rekonstrukcí extrémních klimatických jevů mimořádně vysoká hodnota. Díky tomu bylo možné zpětně stanovit intenzitu srážek až do roku 1846, tedy o více než sto let dál, než sahají systematická meteorologická měření.
Zásadním zjištěním studie je, že od 40. let 20. století výrazně narůstá meziroční variabilita extrémních srážek spojených s tropickými cyklónami. Tento trend úzce souvisí se změnami Pacifické dekádní oscilace, přirozeného kolísání klimatu v Tichém oceánu, které ovlivňuje rozložení srážek i četnost extrémního počasí v širokém regionu. Lepší pochopení historického vývoje extrémních srážek je klíčové pro zpřesnění modelů povodňových rizik a hodnocení dopadů klimatické změny. „Naše výsledky ukazují mechanismus, který propojuje proměnlivost oceánu a atmosféry s růstem stromů na pevnině. Pomáhá to lépe porozumět tomu, jak může oteplování klimatu zesilovat hydroklimatické extrémy,“ říká Jan Altman z Botanického ústavu AV ČR, seniorní autor studie. Zároveň podle něj výzkum přináší důležitou dlouhodobou referenci pro přípravu regionů kolem Tichého oceánu na přírodní katastrofy. Studie tak potvrzuje, že stromy nejsou jen součástí krajiny, ale i cenným svědkem klimatické minulosti, který může pomoci lépe porozumět budoucím rizikům.
Zdroj: Botanický ústav AV ČR
