Letničky k sušení

Tentokráte budeme mluvit o květinách, které po uříznutí a usušení zachovávají svůj původní vzhled i barvu. Zpravidla se jedná o stonky s květy nebo i zajímavými odkvetlými semeníky. Používají se v zimním období jako náhrada čerstvých květů. Slouží jako významný materiál pro zhotovování trvalých vazačských prací. Možná někdo namítne, že význam sušených květů v době, kdy jsou řezané květy k dispozici i v zimním období, trochu bledne. Ale pokud se nechceme podílet na zneužívání pracovní síly v tzv. třetích zemích, zbytečného čerpání místních zdrojů a pitné vody, dopravě květin přes půl zeměkoule letecky či kamiony, pak bychom mohli uvažovat i o větším využití suchých květů mimo vegetační období. A pokud máme kousek zahrádky a pěstujeme květiny, můžeme je nejen řezat do vázy, ale ty vhodné po uříznutí i usušit.

Mezi osvědčené a tradiční adepty patří pískožil (Ammobium alatum), jehož název odvozený z řečtiny znamená rostlinu rostoucí na písku. Je to zajímavá kompaktně rostoucí rostlina se ztlustlými bezlistými lodyhami. Ořezané stonky s ne zcela otevřenými bílými květy se suší v malých svazečcích nejlépe v tmavé a vzdušné místnosti. Před použitím se mohou též obarvit. Věkostráz nebo též pestrovka (Gomphrena globosa nebo G. haageana) tvoří rozvětvené, měkce plstnaté rostliny s kulatými nebo oválnými, pestře zbarvenými květy. Mají rády slunnou a písčitou polohu. Jsou choulostivé na vlhko a chladno, pak snadno hynou. Suché květy si udrží svoje intenzivní barvy a oživují tak výrazně suché kytice a vazby.

Slaměnka nebo smil (Helichrysum) má v názvu odvozeném z řeckých slov slunce a zlato, vyjádřenu barvu zlatožlutých úborů. Daří se jí v každé zahradní půdě. Vytváří mohutné rostliny, často vyžadující oporu proti vyvrácení a větru. Mohou být součástí letničkových výsadeb a květy na nich můžeme sklízet a sušit průběžně. Kvetou od července až do pozdního podzimu. Musíme sklízet před úplným rozvinutím květu, aby dekorace byla atraktivní. Zajímavá je skupina odrůd Monstrosum s velkými květy a neokoukanou barevnou škálou. Slaměnka Helichrysum cassinianum Gabriele má květenství drobných růžových kvítků na dlouhém stonku a je po usušení velmi atraktivní. Helichysum subulifolium Valentin má poloplné kanárkově žluté květy a bezlisté stonky jako pískožil. Po usušení je barevně velmi zajímavá.

Latinský název smilku, nesmrtelky (Helipterum) tvoří řecká slova helios, slunce, a pteron, křídlo, vyjadřující tvar květu se zlatožlutým středem a blanitými listeny. Nejznámější smilek (Helipterum roseum) prospívá v humózní půdě a teplé a na slunečném stanovišti. Květy řežeme k sušení v poledních hodinách, pokud nejsou plně rozkvetlé a v malých svazečcích pověsíme v tmavé a vzdušné místnosti směrem dolů. Břinek roční (Lonas annua) roste planě v Alžírsku a pojmenování pochází od domorodého obyvatelstva. Rostlina se pro dlouhou dobu květu a výraznou žlutou barvu velmi dobře uplatňuje v pestrých květinových záhonech jednotlivě i v malých skupinkách. Hodí se i na ohraničení záhonů. Sušíme podobně jako ostatní slaměnky, květy si uchovají žlutou barvu po celou zimu.*

Text Ing. Hana Chvalová, zahradnice

Foto autorka a archiv SEMO, a. s.

Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 7/2021.