Lesnická věda 2024: nové poznatky pro odolnější a pestřejší lesy

Současné výzvy lesního hospodářství si žádají pevné propojení vědy a praxe. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) se stal klíčovým partnerem vlastníků a správců lesů, kteří hledají cesty k obnově a stabilizaci lesních ekosystémů.

V roce 2024 řešil ústav 40 výzkumných projektů a jeho pracovníci publikovali 249 odborných výstupů. Mezi významné úspěchy patří i identifikace genu odpovědného za obranu stromů – konkrétně u jedle, borovice a smrku – proti biotickým stresům.

Výzkum zaměřený na klima i pestrost dřevin

Vědecké týmy se soustředily na nejpalčivější problémy současného lesnictví, především ty spojené se změnou klimatu a jejími dopady. Témata projektů zahrnovala obnovu lesů po kůrovcové kalamitě, využití pionýrských a geograficky nepůvodních dřevin, stejně jako genetický výzkum odolných jedinců hlavních hospodářských druhů.
Cílem je pěstovat věkově, druhově i geneticky rozmanité porosty, které lépe obstojí v proměnlivých podmínkách. Důležitou oblastí výzkumu je také ukládání uhlíku v lesních porostech a půdách a zlepšování vodního režimu krajiny, což patří mezi klíčové adaptační strategie na klimatické změny.

Lesy jako přirozená ochrana proti povodním

K nejdramatičtějším událostem uplynulého roku patřily povodně na severní Moravě a ve Slezsku v září 2024. Právě v povodí Černé Opavy v Hrubém Jeseníku zkoumají odborníci z VÚLHM hydrologické funkce lesů.
Stanice útvaru Ekologie lesa na Švýcárně zaznamenala rekordní denní srážkový úhrn 386 mm (14. 9. 2024) – údaj, který bezprostředně předcházel vzniku povodní. Z výsledků vyplývá, že lesy mají nezastupitelnou roli ve vodním režimu krajiny, přičemž způsoby hospodaření mohou jejich funkci výrazně posilovat, ale i oslabovat.

Spojení vědy a praxe jako cesta vpřed

„Naším cílem je, aby výsledky výzkumu sloužily k hodnocení stavu a vývoje lesních ekosystémů i k návrhům konkrétních opatření,“ uvádí ředitel VÚLHM doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D. „Jen díky úzké spolupráci vědy a praxe se dokážeme připravit na složité přírodní situace, které nás v budoucnu nepochybně čekají.“

Lesnická věda tak zůstává klíčovým nástrojem pro adaptaci českých lesů na nové klimatické podmínky a pro zachování jejich ekologické, vodohospodářské i krajinotvorné funkce.

Zdroj: VÚLHM

Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová