V roce 2012 si připomínáme dvě významná výročí, spjatá s existencí vysokého zahradnického učení v Lednici, dnešní Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
V roce 1947, tj. před 65 lety, byl v rámci Vysoké školy zemědělské v Brně (VŠZ v Brně) ustaven samostatný zahradnický směr „Vinařsko-zahradnický“. O pět let později, v roce 1952 (tj. před 60 lety), byla výuka zahradnictví přesunuta do Lednice na Moravě (dnes Lednice), kde je rozvíjena dodnes. Oba letopočty lze tedy právem považovat dvě významné etapy historie, předcházející ustavení Zahradnické fakulty v Lednici.
O realizaci myšlenky přesunu zahradnického vysokého učení do Lednice se zasloužila celá řada našich špičkových univerzitních profesorů, jako byli profesoři Dostál, Kočnar, Novák, Prokš a zvláště pak prof. Dr. Ing. Jaromír Scholz, Dr.Sc., Dr.h.c. Všichni jmenovaní si velice dobře uvědomovali, co již Lednice v té době v Evropě znamenala, nejen svým umístěním v komponované krajině, vysoce rozvinutým zahradnictvím, ale také rozvinutou tradicí výuky zahradnictví a zahradnickým výzkumem. Nebyla to jen věhlasnost bývalé Hőhere Obst–Gartenbauschule (Vyšší ovocnicko-zahradnická škola), ale i tehdy světově známého vědecko-výzkumného pracoviště Mendeleum, které je v současnosti nedílnou součástí Zahradnické fakulty a shodou okolností oslaví v letošním roce 100. výročí své existence. Činnost ústavu byla spojena s takovými jmény, jako prof. Dr. Erich Tschermak-Seysenegg (1871–1962) nebo prof. Dr. Franz Frimmel-Traisenau (1888–1957). Již v roce 1922 vybudovala tehdejší VŠZ Brno v Lednici na Moravě své první pracoviště, Biologickou stanici. Prakticky od této doby se datují snahy směřující k otevření samostatného zahradnického vysokoškolského studia v Lednici.
Další specializace vzdělání
Prosperující a národohospodářsky se rozvíjející zemědělství v tehdejší předmnichovské Československé republice si vyžadovalo další specializaci ve vzdělání, a to nejen na úrovni nižších a vyšších odborných škol, ale i samostatného vysokoškolského zemědělského školství. Zahradnictví se také dostávalo do popředí zájmu společnosti. Nebyla to však jen výrobní sféra, šlechtění, množení, ale také technologie zpracování a technika použití, zvláště okrasných rostlin, včetně dřevin v zahradní či krajinářské architektuře.
V roce 1925 proto předložili zástupci Spolku posluchačů zemědělského inženýrství (SPZI) na VŠZ v Brně návrh na zřízení samostatné zahradnické fakulty v rámci brněnské VŠZ. Záměr nebyl realizován, jistá odezva však byla alespoň v tom, že došlo k dalšímu posílení a rozšíření výuky zahradnických předmětů na VŠZ v Brně. O posílení zahradnických oborů a rozšíření specializačního studia v Praze či v Brně bylo jednáno i v dalších letech, ale jednání byla přerušena válečnými událostmi let 1939–1945.
Po válce byly tyto snahy obnoveny. Existovalo několik návrhů. Návrh VŠZ v Brně předpokládal lokalizaci vysokoškolského studia do Lednice na Moravě. S tímto návrhem i předpokládaným umístěním souhlasila nejen řada zájmových a stavovských institucí a organizací zahradnických, ale i Ministerstvo zemědělství. Rovněž jej podporovali političtí a vysokoškolští zástupci ze Slovenska.
V Praze i v Brně
Tehdejší Ministerstvo školství a osvěty ve snaze danou situaci operativně řešit vydalo administrativní cestou výnos, podle kterého se dnem 15. dubna 1947 na obou zainteresovaných vysokých školách v Praze a v Brně zřizují zahradnické studijní směry. V Praze byl takto ustaven „Směr ovocnicko-zahradnický“, který byl krátce na to slavnostně zahájen 5. května 1947. V Brně vznikl tzv. Směr B, což byl zahradnický směr, adekvátní pražskému, ale jako směr vinařsko-zahradnický. Zápis na nově ustanovený směr se konal 28. května 1947. VŠZ v Brně tak měla od školního roku 1947/48 na hospodářském odboru (což odpovídalo dnešní fakultě) dva směry: Směr A (hospodářský) a Směr B (vinařsko-zahradnický).
V rámci tohoto směru byly od června 1947 vytvořeny následující ústavy: Ústav ovocnictví, Ústav zelinářství, Ústav vinařství a sklepního hospodářství, Ústav technologie a sklepního hospodářství a Ústav sadovnictví a květinářství. Později byly výnosem tehdejšího Ministerstva školství ČSR z prosince 1950 na fakultách vysokých škol místo ústavů zřizovány katedry. V Brně tak od roku 1952 vznikla Zahradnická katedra. V čele katedry byl ustanoven vedoucí a jemu v řízení pomáhal oficiálně jmenovaný tajemník. Dosavadní ústavy na „Směru B“ se tak staly součástí nově ustavené Zahradnické katedry. Dodatečně k nim byly ještě přičleněny expozitury některých kateder Agronomické fakulty z Brna.
Z Brna do Lednice
Přestěhování Zahradnické katedry VŠZ do Lednice na Moravě bylo dokončeno dne 1. 10. 1952. Zahradnická katedra zůstala nadále součástí Agronomické fakulty VŠZ v Brně jako její samostatná specializace 15. listopadu 1952 proběhlo slavnostní zahájení výuky na Zahradnické katedře v Lednici na Moravě, 16. listopadu 1952 byla následně zahájena veškerá pracovní činnost katedry i vlastní výuka. Vedoucím katedry byl jmenován profesor Jaromír Scholz, který byl v té době (1950–1954) také rektorem VŠZ v Brně. Funkci vedoucího katedry vykonával od roku 1952 do roku 1959.
Text a foto Doc. Dr. Ing. Petr Salaš, prof. Ing. Jan Lužný,CSc., emeritní profesor, Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta Lednice
Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 7/2012
