
Léčivé byliny provázejí lidstvo od nepaměti – v mýtech a pohádkách často vystupují jako prostředky ochrany i uzdravení. Mnohé z těchto rostlin, které kdysi pomáhaly hrdinům příběhů, skutečně vykazují léčivé účinky, jak potvrzuje i současná věda.
Aby mohly být účinně využívány, je však třeba mít o nich správné a ověřené informace.
V Československu vznikla již v roce 1922 vládním nařízením Ústřední komise pro sběr léčivých rostlin, která působila při Ministerstvu veřejného zdravotnictví. Jejím předsedou byl významný botanik prof. Karel Domin. Komise se věnovala nejen koordinaci sběru léčivých bylin, ale také osvětě a publikacím – například zásadní příručce Léčivé rostliny od Emanuela Senfta z roku 1930.
Na výzkum a propagaci se soustředila i brněnská odborná centra pod Ministerstvem zemědělství, včetně Moravského výzkumného ústavu zemědělského. Zde působili badatelé jako Macků, Appl, Muller či později Písařík a Chmelař.
Ve druhé polovině 20. století sehrál zásadní roli státní podnik Léčivé rostliny, který zajišťoval zpracování i osvětu. Jeho publikace jsou dodnes cenným zdrojem informací.
Současná propagace léčivých bylin probíhá především skrze rozhlas, televizi, internet a sociální sítě. Od roku 2011 běží například pravidelné poradny na vlnách Českého rozhlasu v rámci pořadu Apetýt.
S množstvím dostupných informací roste i riziko nesprávného užívání bylin. Odborníci proto varují před samoléčitelstvím a apelují na konzultaci s kvalifikovanými specialisty. Správná propagace bylin dnes znamená především odpovědnost – jak vůči lidskému zdraví, tak vůči rostlinnému bohatství.
Zdroj: VÚRV, abstrakt z konference Léčivé rostliny v historii, autorka příspěvku: Blanka Kocourková, PELERO CZ z. s.
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová