Kyjatka růžová (Macrosiphum rosae) patří k pravidelným a významným škůdcům růží. Areál výskytu této mšice je velmi rozsáhlý a někdy je uváděna jako druh s kosmopolitním rozšířením. V Evropě patří mezi hojně se vyskytující druhy mšic. U nás je široce rozšířena a většina pěstitelů růží ji dobře zná.
Vývojový cyklus
Kyjatky se na růžích objevují od jara. Zpočátku jednotlivě se vyskytující mšice se rychle množí a v krátké době lze na napadených výhonech pozorovat celé kolonie tvořené velkým počtem jedinců. Tyto kolonie zahrnují bezkřídlé nymfy a také samičky, které mohou být bezkřídlé i okřídlené. Velikost těla bezkřídlých samiček se pohybuje od 1,7 mm do 3,6 mm. Zbarvení apterních samiček je značně proměnlivé – od zeleně zbarvených až po růžové nebo červenohnědé jedince. Párové výrůstky na zadečku – sifunkuly, jsou dlouhé a tmavé. Okřídlené samičky jsou 2,2 mm až 3,4 mm velké, zelené až růžovohnědé.
Kyjatka růžová přezimuje ve stadiu vajíčka přímo na růžích. Na jaře se z vajíček líhnou malé nymfy, které po několika svlékáních dospívají v samičky. Zejména během horkých letních měsíců se v koloniích často objevují okřídlené samičky, které přeletují na sousedící i vzdálené keře růží a někdy i na sekundární hostitelské rostliny. Intenzivní reprodukce kyjatek v průběhu jara a léta zajišťuje velký počet generací během vegetačního období. Mšice se po většinu sezóny rozmnožují partenogenezí. Na podzim se v populaci této mšice objevuje generace pohlavních jedinců – samičky a samci. Po spáření samičky kladou na růže vajíčka, která přezimují a tím se vývojový cyklus mšice uzavírá.
Projevy napadení
Kyjatky sají především na vrcholových partiích výhonů, zejména květních stopkách a poupatech. Často se vyskytují v takovém množství, že pokrývají v souvislé vrstvě jak květní stopky, tak i samotná poupata. Sání zpomaluje růst nových výhonů, při silném napadení mohou výhony i uvadat. Na poupatech se napadení projevuje zpomalením jejich vývoje a při silném poškození zůstávají poupata drobná a někdy ani nerozkvétají. Pokud poupata poškozená sáním rozkvetou, mohou být květy deformované a s nepěknými skvrnami. Dlouhodobé a opakované sání na růžích výrazně snižuje nejen celkový počet květů, ale i jejich kvalitu. Ke škodám způsobenými sáním je nutné též přidat znehodnocení rostlin hojně vylučovanou medovicí, což jsou sladké lepivé výkaly mšic, které ulpívají na různých částech rostlin. Cukry obsažené v medovici jsou často využívány saprofytickými houbami, které následně tmavými sazovitými povlaky porůstají části rostlin kontaminované medovicí. Důsledkem jsou nepravidelné, nevzhledně vypadající černé skvrny nápadné zejména na listech. Na lepivých výkalech často zůstávají přichyceny i staré, světle zbarvené svlečky (exuvie) kyjatek po předcházejících svlékáních během jejich růstu. Mšice jsou na rostlinách často vyhledávány mravenci, kteří též mohou komplikovat pěstitelům manipulaci s rostlinami nepříjemným kousáním.
Přirození nepřátelé
Koncem jara a v průběhu léta lze na napadených růžích pozorovat někdy až výrazný úbytek mšic. Obvykle je to důsledek regulačního působení různých predátorů a parazitoidů na jejich populaci. V koloniích mšic se pravidelně vyskytují larvy a dospělci slunéček, larvy afidofágních pestřenek a především tzv. mumifikované mšice napadené mšicomary, kteří parazitují v těle mšic a způsobují jejich uhynutí. Mumifikované mšice se snadno poznají podle nafouklých a většinou světle zbarvených tělíček. Vzhledem k určitému zpoždění v nástupu regulačního účinku přirozených nepřátel na četnost kyjatek na růžích je nutné, aby pěstitelé sami aktivně zahájili ochranu napadených keřů.
Možnosti ochrany
V rámci ochranných zásahů proti této kyjatce se provádí regulace jejího výskytu na růžích aplikací insekticidů s kontaktním nebo hloubkovým účinkem nejčastěji formou postřiků. Ošetření je vhodné provádět včas při zjištění prvních mšic na keřích s ohledem na schopnost jejich enormní reprodukce. V průběhu sezóny se ošetření dle potřeby opakují. Vzhledem k širokému okruhu přirozených nepřátel této mšice je vhodnější používat selektivně působící přípravky ze skupiny aficidů. K podpoření vitality napadených keřů přispívá zajištění dostatečné zálivky a kvalitní výživy.
