Kyjatka Illinoia liriodendri je invazním škůdcem, jehož původní domovinou jsou Spojené státy americké, a který byl na přelomu tisíciletí zavlečen na evropský kontinent. V roce 2015 byl jeho výskyt zaznamenán rovněž na území České republiky, a to na liliovníku tulipánokvětém, okrasné dřevině atraktivní květy, jež je zároveň hlavním hostitelem tohoto škodlivého organismu.
Kyjatka Illinoia liriodendri taxonomicky náleží do řádu polokřídlí (Hemiptera), čeledi mšicovití (Aphididae). Rod Illinoia dosud zahrnuje celkem 46 druhů, z toho 45 druhů je zaznamenáno a severoamerickém kontinentu a jeden na Kavkazu. Většina druhů tohoto rodu se živí na rostlinách čeledi vřesovcovité (Ericaceae), ostatní druhy jsou spojeny s různými rostlinami, včetně dřevin. Illinoia liriodendri je monocyklickým druhem mšice, tedy druhem, který celý život stráví na jednom hostiteli a to konkrétně na liliovníku tulipánokvětém (Liriodendron tulipifera). Nicméně šácholan velkokvětý, zvaný též magnólie velkokvětá (Magnolia grandiflora), je v odborné literatuře rovněž uváděn jako hostitelská rostlina této mšice.
Kyjatka I. liriodendri pochází z východní části USA, odkud byl zavlečena na sever Kalifornie a dalších částí západu USA. Na evropském kontinentu byl tento druh poprvé detekován ve Francii v roce 1998, poté byl hlášen v dalších evropských zemích včetně Itálie, Spojeného království, Německa, Slovinska, Lucemburska, Řecka, Maďarska, Portugalska, Slovenska a České republiky. V Německu byl tento škůdce poprvé detekován v říjnu 2014 ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko na vzrostlých jedincích L. tulipifera ve veřejné zahradě. Na Slovensku byl výskyt této mšice poprvé zjištěn na liliovnících na dvou lokalitách na jihozápadním Slovensku (v městském parku v Nitře a v Arboretu Mlyňany) v letech 2014 a 2015. První výskyt I. liriodendri v České republice byl detekován v červnu 2015 ve veřejné zeleni v Opavě na jednom jedinci liliovníku. Mimo Evropu byl tento škůdce zaznamenán ve východní Asii – v Japonsku (1999) a Jižní Koreji (2011).
Text
Dr. Ing. Zdeněk Chromý,
rostlinolékař
Zdroj fotografií: www.eppo.org, Wikipedie
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 4/2019.
