Mnohé výstavnické akce se potýkají s nedostatkem vystavovatelů a návštěvníků, některé raději volí dvouleté i víceleté cykly. Jsou všeobecně známé termíny považované za vhodné, méně vhodné a nevhodné, které spadají především do období prázdnin. Pro mnohé bylo proto překvapením, když před více než deseti lety přišel Ing. Jiří Odcházel s nápadem, vybudovat nové výstaviště pro konání místních, oblastních akcí v Lysé nad Labem. Nevěřícně kroutili hlavami a upozorňovali na úskalí, která se s výstavnictvím spojují.
Skutečnost však předčila očekávání. V průběhu každého roku se na plochách výstaviště v Lysé uskuteční velký počet akcí se širokým záběrem a jejich narůstající počet hovoří i o úspěšnosti jejich konání.
Na začátku prázdnin – v „nejméně vhodném výstavnickém termínu“ - již posedmé provoněly výstavní haly především lilie, královny květin (ale o kterých květinách se to nemůže říci). Jejich pěstitelé a šlechtitelé organizovaní v ČZS, kteří jsou na světové úrovni, se pochlubili svými výpěstky. Z původní přehlídky se stala nejen odborná, ale i estetická záležitost. Velká i menší aranžmá uchvátila svou krásou jak materiálovou, tak i uměleckou. Dík za to patří kolektivu floristů, kteří dokázali, že jejich práce nespočívá pouze ve vazbě kytic, ale měla by se stát automaticky součástí každé výstavy, která chce být úspěšná.
Celkem přijelo na výstavu Květy 2003 do Lysé nad Labem 170 vystavovatelů a prodejců s mnoha novinkami. Hala B patřila opět ČZS, jehož členové zde představili na 300 odrůd eurošlechtění lilií v mnoha exemplářích. Zajímavá a unikátní byla šlechtění mezidruhových hybridů, které patří mezi mrazuvzdorné – orienpety, jejichž jedinci dosahují výšky 2,5 – 3 m. Jde o křížení lilií číňanek a orientálek. Ve výsledné formě se kombinuje nevšední krása orientálek s odolností číňanek vůči fusarióze. Ovšem cena cibulí odpovídá jejich výjimečnosti, takže v loňském roce se pohybovala mezi 20 až 30 dolary za kus. Ve skupině trubkovitých se naši šlechtitelé zařazují na přední světová místa.
Chce-li si výstaviště udržet nebo přitáhnout větší pozornost vystavovatelů a návštěvníků, musí jim nabídnout vždy něco nového. V letošním roce to byla inspirační soutěž v relaxačních, odpočinkových koutech. Změna doby přináší i změnu v relaxaci. Méně a méně jsou naše zahrádky užitkové, přesouvají se do okrasných poloh. Proto jsou stále žádanější různá zákoutí, třeba i malá zahradní, nebo na terase, kde je možno posedět, nabrat nových sil.
Soutěžící ukázali, že i na malých plochách lze vytvořit japonskou zahradu, odpočinkový kout s mozaikou, studnou, nebo si zahrát obří šachy ve společnosti dřevěných prvků doplněných rostlinným materiálem. Zajímavý byl kout řezbáře, kde Madona a Pokora shlížely na dění kolem sebe, nebo vonné bylinky dodávající energii, nemluvě o vodních plochách, které vždy patří k uklidňujícím prvkům. Zajímavé bylo i to, že hodnocení všech soutěží (Nejrozkvetlejší a nejzajímavější truhlík, Nejzajímavější minizahrádka, Odpočinkové zákoutí) bylo svěřeno do rukou dvou komisí – odborné a laické, složené z novinářů. Výsledné hodnocení se však podstatně nelišilo.
Realizace relaxačních koutů byly vedeny rukama profesionálů nebo odborných škol. Mnohé se staly podnětem pro návštěvníky, kteří se u nich zastavovali a uvažovali o jejich možném umístění na vlastních zahradách.
V soutěži minizahrádek a truhlíků byli zastoupeni jak amatéři, tak i profesionálové. Každoroční vzestup účastníků soutěží nabízí i větší rozmanitost prací.
Výstava, to nejsou pouze vystavovatelé a následně spokojení návštěvníci, ale to je i mnoho nápadů, které vypadají někdy až neskutečně, ale během několika let se z nich vyvine tradice, která láká další zájemce. Pouze ten, kde nevkládá do podnikání – což výstavy jsou - nové nápady a invence, nemá naději na úspěch.
