Skandinávské organizace STERF a NIBIO zorganizovaly počátkem loňského listopadu webinář zaměřený na druhově bohaté trávníky. Vzhledem k tomu, že všechny přednášky a následná diskuse trvaly více než pět hodin, předpokládám, že v České republice nebude mnoho zájemců, kteří by celý webinář sledovali, a proto bych rád v tomto článku představil základní informace.
Monika Bjørn z Univerzity v Kodani, představila výsledky své disertační práce nazvané Polopřirozená vegetace pro městské prostředí. Použila definici bylinné vegetace (forb vegetation) podle UNESCO (1973) jako porost s více než 50 % dvouděložných bylin a méně než 50 % trav. Tyto porosty představují druhově nejbohatší společenstva. Cílem jejích experimentů ale nebylo napodobovat přírodní společenstva, ale vytvořit stabilní diverzifikované porosty pro městské prostředí. Chtěla vytvořit mnohovrstevnou vegetační strukturu z jedno-, dvouletých i vytrvalých druhů rostlin. Současně bylo třeba dosáhnout co nejdelší dobu kvetení (květen až září) pro podporu opylovatelů a využít druhů rostlin s rozdílným charakterem růstu. Rostliny předpěstovala ve skleníku a pak je přesazovala do půdy po druhově chudém trávníku, ze kterého byla odstraněna 10cm svrchní vrstva půdy. V ní bylo nejvíce živin a semen plevelů. Použila 19 druhů bylin běžných v Dánsku: Achillea milefolium, Agrimonia eupatoria, Campanula trachelium, Centaurea cyanus, C. scabiosa, Chamomilla recutita, Daucus carota, Galium molugo, Hypericum perforatum, Knautia arvensis, Origanum vulgare, Potentilla argentea, P. recta, Primula veris, Saxifraga granulata, Oenothera bienis, Papaver rhoeas, Trifolium pratense a Verbascum nigrum. Tři měsíce po výsevu ve skleníku vysadila sazenice ze sadbovačů do sponu 20 x 20 cm na parcely s velikostí 2 x 2 m. Porosty sekali jen jednou ročně v únoru, kdy byla půda zmrzlá a následně odstranili suchou biomasu. Problémy jim dělala nalétávající pampeliška lékařská. Průběžně se měnil barevný aspekt a od dubna do srpna pořád něco kvetlo. Snažili se o maximální vysemenění vysazených bylin. Výsadba proběhla na jaře v roce 2010 a v roce 2013 proběhlo finální hodnocení. Podíl dvouletých druhů po třech letech poklesl na polovinu, jednoletky zcela vypadly. Počet rostlin Achillea millefolium klesl na 10 %, Agrimonia eupatoria na 82 %, Galium molugo na 85 %, Potentilla recta na 75 % a Trifolium pratense jen na 8 %. Na kontrolních neosetých plochách se projevil potenciál pro šíření bylin. Nejvíce se tam prosadila dobromysl a svízel povázka. Kolonizace novými druhy byla limitována biomasou rostlin. I později je nutno zachovávat disturbance půdy a porostu hráběmi, sečením, popř. maloplošným vypalováním.
Květnaté trávníky okolo silnic
Rád bych zde přidal i informace z České republiky, kde je zvyšování diverzity trávníků také důležité téma. Před necelými dvěma lety byl ukončen projekt TAČR, pracovně nazvaný Motýlí dálnice, který byl zaměřen na podporu nektarodárných a živných rostlin pro housenky denních motýlů v komunikačních trávnících, zejména na dálničních svazích. Fotografie, které jsou zde použity, byly získány v souvislosti řešením tohoto projektu. Informace o řešení i výstupy projektu jsou dostupné na www.motylidalnice.cz.
Text a foto doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D.,
Mendelova univerzita v Brně
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 4/2021 s tématem Realizace a údržba zeleně.*
