Podle údajů Svazu květinářů a floristů ČR dosáhla tuzemská květinářská produkce v roce 2008 hodnoty 1,8 miliard Kč a stále zaznamenává vzestupný trend. V období let 1997 až 2002 činil tento růst meziročně 10 – 15 % a v posledních letech se snížil přibližně na úroveň kolem pěti procent. Pozitivní skutečností je, že růstová tendence je založena zejména na zvyšování intenzity výroby. Pojďme se nyní na některé údaje podívat podrobněji.
Přesné informace o květinářské produkci ve světovém i evropském měřítku nejsou předmětem pravidelných statistických šetření. Nejucelenější přehled o současném okrasném zahradnictví obsahuje statistická ročenka Mezinárodní organizace zahradnických producentů AIPH (International Organization of Horticultural Producers). Co se týče tuzemské produkce, velmi cenné informace poskytují Svaz květinářů a floristů ČR (SKF ČR) a ČSÚ.
Květiny a hrnkové rostliny byly dle odhadu AIPH v roce 2008 v Evropě pěstovány na zhruba 53,4 tisících hektarech (bez Ruska) v objemu skoro 10,6 mld. eur. Mezi největší evropské producenty stále tradičně patří Nizozemsko, Německo a Itálie, kde je produkováno více než 70 % hodnoty evropského květinářství. Například v Německu činila v roce 2008 celková hodnota produkce 1 289 milionů eur, v Polsku 186 milionů eur, v Maďarsku 95 milionů eur a pro srovnání v České republice 43 milionů eur.
Současnost českého květinářství
Produkci květin v ČR bohužel nelze hodnotit podle údajů ČSÚ, protože skupina „ozdobné květiny“ zahrnuje i část školkařské produkce. Podle SKF ČR dosáhla produkce květin v roce 2008 hodnoty 1,8 mld. Kč, což činí 2,83 % z celkové rostlinné produkce a představuje zvýšení oproti roku 2007, kdy se hodnotou 1,7 mld. Kč podílela na rostlinné produkci 2,48 %. Trend vzestupu produkce květin, který tuzemské květinářství zaznamenává od roku 1997, pokračoval i v roce 2008. Do roku 2002 tento růst dosahoval meziročně 10 – 15 %, v posledních letech není již tolik výrazný – v roce 2006 o 4 % a v roce 2008 o 4,9 % oproti předchozímu roku. Příčinou uvedeného růstu je především zvyšování intenzity výroby.
V roce 2008 byl zaznamenán přírůstek v pěstebních plochách a došlo ke změně jejich struktury.
V souladu s evropským trendem zaujímají největší podíl objemu květinářské produkce v ČR květiny hrnkové a záhonové, a to s výrazným meziročním nárůstem i v letech 2007 a 2008. Produkce ostatních položek květinářství v posledních letech kolísá, nicméně do budoucna lze
v souladu s možnostmi udržení konkurenceschopnosti českého květinářství předpokládat trend odklonu pěstitelů od řezaných květin a zeleně ve prospěch rostlin hrnkových a záhonových.
V roce 2008 produkce záhonových rostlin meziročně vzrostla o 7,7 % a dosáhla tak 48% podílu na celkovém objemu tuzemské květinářské produkce. U hrnkových rostlin došlo oproti roku 2007 k nárůstu produkce o 2,8 % a na celkové produkci se podílela 40,5 %.
Květinářství je úzce spojeno s pěstováním květin na krytých plochách, a to především na plochách pod sklem, tj. ve sklenících. Skleníkové hospodářství představuje nejintenzivnější odvětví zemědělské výroby s výnosností překračující stonásobek úrovně běžného zemědělského hospodaření. Vzhledem k tomu, že je zároveň limitujícím faktorem pro konkurenceschopnost sektoru květinářství, je nutné českou produkční skleníkovou základnu včetně technologií modernizovat. To se v posledních letech částečně daří díky Programu rozvoje venkova.
Spotřeba a užití květin
V roce 2006 došlo ke změně sazby DPH u kapitoly KN 06 (Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a okrasná zeleň) na 5 %, což se projevilo poklesem spotřeby květin ve finančním hodnocení. Fyzická spotřeba květin i tak v roce 2006 opět vzrostla jako pokračování trendu z minulých let.
V roce 2008 byl zaznamenán nárůst spotřeby květin o 6,8 % oproti roku 2007. Předpokládá se, že i nadále bude trend růstu poptávky pokračovat, tak jak to vyplývá z dlouhodobých struktur vývoje spotřeby květin v zemích východního bloku. Dlouhotrvající trend růstu poptávky po produktech květinářství v těchto zemích a i v ČR je důsledkem zájmu spotřebitelů a rostoucí kupní síla obyvatelstva, která okrasné rostliny stále více vnímá jako dárkový předmět nebo sezónní dekoraci, ale také jako trvalou a příjemnou součást svého životního prostředí. Do popředí zájmu se dostávají sezónní záležitosti, například v podobě hrnkových květin okrasných květem ve vánočním a jarním období, dále třeba truhlíkové výsadby cibulovin nebo balkónových květin apod. Situace je také výsledkem současného dostupného a širokého sortimentu produktů včetně kvalitních doplňkových služeb.
Struktura spotřeby květin je v horizontu několika posledních let víceméně stabilní – zvyšuje se poptávka po hrnkových a záhonových rostlinách i cibulovinách, naopak znatelný je pokles zájmu spotřebitelů po řezaných květinách a zeleně a sušených a upravovaných květinách.
Průměrný meziroční růst spotřeby hrnkových a záhonových květin dosahuje v posledních letech více než 10 %. V roce 2008 spotřeba hrnkových rostlin poprvé předstihla spotřebu řezaných květin a na celkové spotřebě květin se podílely 33,5 %, řezané květiny 33,4 %.
Cenový vývoj
Spotřebitelské ceny květin se v ČR meziročně neustále zvyšují. Od roku 2002 se tempo růstu cen u sledovaných druhů výrazně zpomalilo, především u řezaných květin. V zimních měsících jsou u nás ceny květin vyšší než v letních, což mimo jiné souvisí s vyššími náklady na jejich pěstování v zimním období. Tento výkyv není příliš znatelný například u karafiátů nebo orchidejí, jejichž ceny jsou v průběhu roku více méně stálé. Naopak u růží nebo gerber dochází k odchylkám daleko výraznějším, což dokumentuje oblíbenost těchto květin a vysokou poptávku, která výrazněji neklesá ani v letním období, kdy je obecně poptávka po celoročně řezaných květinách nižší. Ceny hrnkových květin vykazují jen nepatrné meziměsíční kolísání.
Variabilita spotřebitelských cen v jednotlivých měsících je určována mnoha faktory, zejména druhem květin, jejich zdrojem, ročním obdobím a podobně. Ceny importovaných květin se většinou odvíjejí od cen na burzách a vykazují výrazné sezónní výkyvy (zvyšují se zvláště v období svátků – Valentýn, Den matek, Velikonoce).
Zahraniční obchod
Bilance dovozu a vývozu květinářských produktů zůstává výrazně pasivní. Podílí se na tom zejména větší poptávka, která je sice kryta i rostoucí produkcí domácí, ale dovozy ji dokáží pokrýt pružněji. Pozitivní skutečností je stoupající trend exportu našich výpěstků, a to zejména u skupin pokojových a venkovních květin a řezaných květin. Naproti tomu v posledních letech dochází k propadu vývozu řezané zeleně.
Celková hodnota dovozu se v roce 2008 meziročně zvýšila o 10,5 % a dosáhla téměř 2,5 miliardy korun. S menším zakolísáním v letech 2002 a 2003 má za sledované období jednoznačně stoupající tendenci. Za posledních pět let vzrostl dovoz o 722 mil. Kč, což představuje nárůst o 41,5 %. Je tím potvrzen odhad, že trh v ČR je stále ještě nenasycen.
Vývoz květinářských produktů má ve sledovaném období rovněž stoupající tendenci. V roce 2008 však došlo k meziročnímu poklesu o 3,5 % na 195,2 mil. Kč, zejména vlivem výrazného snížení vývozu řezané zeleně. Největší podíl na vývozu měly hrnkové rostliny s 44 %, druhé místo zaujímala skupina řezaných květin s 27 %. Vývoz květinářských produktů je ovlivněn reexporty.
Co se týče řezaných květin, jejich dovoz zaznamenává v posledních letech značný vzestup. V roce 2007 se zvýšil o 22,5 % v porovnání s předchozím rokem a v roce 2008 vzrostl o další 3 % na 1,2 mld. Kč. Dominantním dodavatelem bylo tradičně Nizozemsko s 75,4% podílem, druhým byla Kolumbie, jejíž dovoz se na celkové hodnotě dovozu této komodity podílel 5,7 %. Vývoz řezaných květin po výrazném poklesu v roce 2006 opět v roce 2008 vzrostl na 52,6 mil. Kč. Hlavním odbytištěm je stabilně Slovensko a Německo.
Hrnkové květiny jsou druhou nejobjemnější dovozovou skupinou okrasných rostlin. Dovozy mají za posledních pět let stabilně stoupající trend. V roce 2008 vzrostly meziročně o 18 % na hodnotu 873,5 mil. Kč, přičemž jednoznačně převažují dovozy z Nizozemska (téměř 69% podíl), následuje Německo s 19 %, Polsko a Dánsko s podílem necelých 3 %.
Vývoz hrnkových květin jednoznačně převažuje v oblasti vývozu nad ostatními skupinami. V posledních pěti letech vykazuje rostoucí tendenci s výrazným zvýšením v posledních dvou letech. V roce 2008 byl zaznamenán nárůst o 4,3 % oproti roku 2007 na hodnotu 85,5 mil. Kč, přičemž hlavními cílovými zeměmi byly Německo, Slovensko a Maďarsko.
Dovoz cibulí a hlíz květin měl v posledních letech rostoucí tendenci. V roce 2007 se zvýšil o 29 % na 103,8 mil. Kč, avšak v roce 2008 došlo k poklesu téměř o 19 % na hodnotu 84,4 mil. Kč. Hlavním dodavatelem zůstává tradičně Nizozemsko.Vývoz cibulí a hlíz květin po výrazném poklesu v roce 2006 zaznamenal v následujícím roce opětovný nárůst. V roce 2008 však klesl téměř o 12 % na hodnotu 13,9 mil. Kč. Největším odběratelem cibulí a hlíz květin ve vegetačním klidu z ČR bylo ve sledovaných letech Slovensko, avšak od roku 2007 se vývozy významně orientují na Polsko.
Dovozy osiv květin měly v posledních pěti letech rostoucí tendenci s výjimkou roku 2008, kdy došlo k 10% meziročnímu poklesu na hodnotu 32,9 mil. Kč. Nejvýznamnějšími dodavateli osiva do ČR jsou Nizozemsko a Německo. Naopak vývoz této komodity má kolísavý trend. Hlavními cílovými zeměmi byly Slovensko a Německo, v posledním období nově i Rakousko, Nizozemsko, Polsko, Ukrajina, Kazachstán a Bělorusko.
Podle situační a výhledové zprávy MZe ČR „Okrasné rostliny“ (prosinec 2009) zpracovala Martina Hezká
