Přece květina do interiéru patří, tak proč se pozastavovat nad takovou samozřejmostí? Snad jen proto, že v tomto případě se jednalo o floristickou akci na výstavě Pagointerier, která se uskutečnila v únoru 2003 v Praze na Výstavišti.
V rámci výstavy nábytku, zařízení … proběhla poprvé i soutěž floristů, která měla především upozornit kolegy z dalších nezahradnických oborů na to, že naši květináři jsou připraveni pomoci při aranžování např. výkladních skříní, úpravě výstavních nebo nabídkových ploch nebo přímo na míru připravit aranžmá do bytových nebo podnikových prostor, nemluvě o slavnostních tabulích ...
Mnozí si stěžují na nedostatek pracovních příležitostí! Ale, jak je vyhledávají, jak jim napomáhají? Za nikým nepřijdou, každý jim musí vyjít vstříc.
Při vyslovení slova florista, většinou se představíte pěkně uvázané kytice nebo aranžmá, která zhotovují a prodávají ve specializovaných obchodech. Úmyslně nemluvím o velkoobchodních řetězcích, kde služby jsou na minimální úrovni, maximálně se přesouvají do skupiny „unaveného podávání“. Myslím na ty krásné, různě velké obchody, které musí vždy nabídnout něco navíc, čím upoutají pozornost – kvalitní práci a materiál, dokonalý servis a poradenství. I když všechny tyto atributy splňují, je jejich klientela značně omezená.
Proto se musejí vyhledávat další možnosti uplatnění, rozšíření působnosti. A právě o něco podobného se snažili floristé, kteří se zúčastnili prvního ročníku soutěže.
V soutěžním čase se nejen pracovalo, ale také povídalo, vysvětlovalo, radilo ... Všechny práce byly zajímavé, barevně sladěné a budily dojem jednoho velkého díla.
Jaká byla zadání?
Soutěžní úkoly byly celkem čtyři: funkční stůl pro dvě osoby, kytice, prostorové aranžmá zr suchého materiálu a sesazovaná nádoba z hrnkových rostlin. Všechny úkoly měly vytvořit jednotný celek. Soutěžící byli pouze čtyři, což byla škoda, zato floristů – návštěvníků velký počet. Doufejme, že příští ročník bude již lépe obsazen.
Jak se soutěžilo
Samozřejmě, že to byla soutěž „krutá“ a do poslední minuty před konečným sečtením bodů nikdo nevěděl, jak celé klání dopadne. Co soutěžící, to nápad. Protože se soutěžilo v rámci normálního výstavního dne, který byl věnován odborné veřejnosti, u našich soutěžních želízek se zastavovalo mnoho lidí od umělecké „fochu“, kteří si všímali, radili, hodnotili i kroutili hlavami, protože málokdo si dovedl představit, co vše se může z květin vytvořit
Jak vše dopadlo
Co práce, to originál. Takže dovolte malé pozastavení.
Lítý boj se strhl o první pozici. Jak jedna disciplina stíhala druhou, tak se převalovaly i body. Petr Kopáč (Holandské květiny) a Jak Komzák (Květinové studio B + J) předváděli opravdu mistrovské práce. Jak se ze začátku zdálo, že soutěžící nebudou akci brát až tak vážně, tak během doby se měnila na plnohodnotný boj.
Jan Komzák ladil svoji práci do zajímavého lineárního jarního žlutozeleného odstínu – Jaro v rozpuku. Všechny práce tvořily jeden celek, dokonce i kalhoty a boty samotného aktéra byly přesně ve stejné barevné mutaci. Na stoncích (rýžových), které byly propojovány malými vřeteny ukončené perličkami, byl barevný Oasis, filigránské čtverečky ze stříbrných a zlatých drátků byly přizdobeny chmýřím. Mezi tím vyrůstaly zaampulované gerbery, světlé růže, francouzské tulipány a pryskyřníky. Ve stejném lineárním tvaru byla i kytice a prostorové aranžmá. Vše vyžadovalo velké vzdušné prostory. Sesazované nádobě vévodily bílé Dendrobium, závoj vytvářel jasmín. Práce byla jemná, s mnoha drobnými pracnými doplňky. Její neobvyklost jak tvarová, barevná i materiální ji vynesly na první místo (byť těsně).
Slavnostní, svatební ráz měla práce Petra Kopáče (Holandské květiny), který jako stolní dekoraci použil centrálně umístěný věnec ze smetanových růží s mírným nazelenalým nádechem, rychleného šeříku a asparágus, které byly vpleteny do věnce z větviček. Celé aranžmá umístil do velké voskové ručně vyrobené mísy, která se opakovala i jako základ sesazované nádoby. Talíře zdobily růže, stejně tak i na plochu stolu použil růže v kovovém kornoutu. Práce byla velmi precizní, čistá a mnoho návštěvníků se zasnilo při pohledu na elegantní stůl.
Tajuplná, nevinná nevěsta, tak by se dala nazvat lineární „zahalená“ kytice. Do lineární konstrukce byl umístěn rychlený šeřík, kaly a květy Hippeastrum. Stejně tak na sesazovanou nádobu použil několik rostlin bílých Hippeastrum, vše dozdobených vypreparovanými žebry z opuncie a kořínky. Prostorové aranžmá - to byl gradující růst od spodu k vrcholu. Kužel postavený na vrchol byl ze špalíčků křídlatky, doplněný žebry z opuncie, který vrcholil rozkvetlými papírovými bílými vlčími máky.
Martina Fišerová (Kytičky Praha) zpracovala soutěžní úkoly na téma variace na modrobílou geometrii v japonském stylu. Komorní dílo bylo určeno do menších prostor. Nízký stůl byl prostřen hranatými talířky, které zdobila máčka, modré tyčinky, zalaminátované jednotlivé kvítky hortenzie a umělá tráva. Na prostorové aranžmá použila modré růže, koule, Protea, tyčky a očištěné kořínky. Kytice byla zpracována do konstrukce lodičkovitého tvaru, kde výrazným prvkem byl modrý hyacint. Hlavní rostlinou ve sesazované práci byla parožatenka.
Ing. Michal Klapka (Floral Studio Klapka) pojal svoji práci jako zahradní jarní párty, kde pojítkem mezi jednotlivými pracemi byly kovové konstrukce. Stůl pro dva – to byl veliký sendvičový stůl, kde pod skleněnou deskou vykvétaly desítky primulek a mini narcisů, které se vyšplhaly až do pomyslné koruny rašícího stromu. Základ prostorové vazby tvořila kovová konstrukce speciálně připravena pro zasedání NATO v Praze. V jednotlivých nádobkách se střídaly pestré barvy - rychlený šeřík, tulipány, Zantedeschia, Lunaria, Protea, Anigozanthos … Klasická veliká kytice vázaná v ruce doplňovala toto dílo.
Myslím si, že mnozí návštěvníci si uvědomili teprve zde, že floristika – to není pouze uvázání kytice větší či menší, ale že jde o daleko širší obor, který je schopen pokrýt všechny potřeby zákazníků. Doufám, že podle reakcí některých diváků a jejich zájmu o zhotovované a vystavené práce, tato akce přinese svoje ovoce v blízké budoucnosti.
V tomto momentu není tak důležité, kdo byl první, druhý, třetí … Jde o prvotní oťukávání různých stran – nabídky a poptávky. První krok byl učiněn a dopadne-li vše dobře, za rok se na pražském Výstavišti opět setkáme a doufám, že ve větším počtu. Také soutěžní podmínky a celá organizace již bude na daleko vyšší úrovni.
