Květák nesporně patří mezi nejnáročnější druhy zeleniny. Proto je dobré zvládnutí jeho pěstování, ale i zpeněžení měřítkem profesní dovednosti zelináře. Náročnost pěstování květáku, ale i brokolice, je podmíněna vysokými požadavky na stanoviště, kvalitu sadby, výživu, závlahu, ale i na příznivý průběh povětrnosti. Brokolice je sice poněkud méně náročná, avšak o to více vyžaduje perfektní zacházení po sklizni.
Oblasti pěstování
Ranému květáku se nejlépe daří na lehčích, humózních, dostatečně provzdušněných půdách teplejších stanovišť. Tomu odpovídá i soustředění jeho pěstování do tradičních oblastí Nymburka, Litoměřicka, Břeclavska, Znojemska, Brněnska i Přerovska a několika dalších, rozsahem méně významných oblastí, zvláště Pardubicka a Královéhradecka. Letní a podzimní květák vyžaduje raději půdy hlubší, humózní, hlinité až jílovitohlinité s dobrou vododržností. Tyto vlastnosti mají především půdy na dolních tocích řek, náplavy a nivní půdy. Blízkost vodních ploch a výrazné rozdíly mezi denními a nočními teplotami prospívají oběma druhům. Většina lokalit, na nichž se květák i brokolice pěstují, těmto požadavkům vyhovuje. Vedle zmíněných oblastí vhodných pro rané výsadby je pěstování květáku rozšířeno v okresech Jičín, Mladá Boleslav, Náchod, Praha–západ, Olomouc, Šumperk, Opava, Uherské Hradiště i dalších, méně rozsáhlých enkláv. Brokolice má vzhledem k poněkud nižším požadavkům větší spektrum svého potenciálního rozšíření.
Požadavky na výživu
Květák je zeleninou I. tratě, vyžaduje hnojení chlévskou mrvou (40 – 60 t/ha) nebo fermentovaným průmyslovým kompostem (10 – 15 t/ha). Na nejúrodnějších půdách lze naproti tomu brokolice řadit jak do I., tak i do II. trati. Celková potřeba dusíku je průměrně 250 – 300 kg/ha, nejlépe ve 2 – 3 dílčích dávkách. Racionální je stanovení jeho potřeby analýzou půdy do profilu 60 cm na N min, jehož obsah by měl v době výsadby u raného květáku dosahovat 80 – 90 kg/ha, u letního a pozdního 60 – 70 kg/ha. Obdobné nároky má i brokolice. Použití dalších hnojiv závisí na výsledcích agrochemického zkoušení půd, dávce a kvalitě organického hnojení. V průměru je potřeba fosforu kryta dávkou 65 – 70 kg P2O5/ha, drasla 200 – 250 kg K2O/h a hořčíku 15 – 30 kg MgO/ha. Pokud se nepoužívá hnojiv s obsahem bóru a molybdenu, je nutná jejich samostatná aplikace buďto do pěstebního substrátu (1,0 – 1,5 g/m3), což u minisadby není pro nízký objem použitého substrátu již dostatečné. Lépe je současně aplikovat před výsadbou molybdenan sodný (4 kg/ha), případně použít některý z přípravků pro aplikaci na list. Stejnoměrnou aplikaci může zajistit pečlivé promíchání s jinými hnojivy, včetně DAM. Květák a brokolice vyžadují 1,5 – 2,0 kg/ha bóru. Pokud není součástí použitých hnojiv, zůstává stále vhodné použití 13 – 18 kg/ha boraxu nebo využití některého z řady doplňkových přípravků na list, v koncentracích, doporučovaných výrobci.
Sadba
Stále více pěstitelů upouští od vlastního pěstování sadby. Kvalita nakoupené sadby nemusí však být vždy uspokojivá. Všeobecný přechod na minisadbu v plastových sadbovačích šetří pěstební substrát, zlevňuje předpěstování sadby, usnadňuje manipulace s ní a zproduktivňuje mechanizovanou výsadbu. Na druhé straně však klade nesrovnatelně větší nároky na kvalitu pěstebního substrátu, techniku zavlažování a přihnojování i ochranu proti chorobám, regulaci mikroklimatu a otužování před výsadbou. Jakékoliv porušení striktních požadavků na jednotlivé prvky a fáze technologického postupu se odráží ve snížení kvality sadby, ve vývoji porostu a jeho produktivitě. Otevřenou otázkou stále zůstává certifikace sadby, identická s předpisy EU. Zvláště je potřebné zdůraznit zvýšení péče o dodržování fytosanitárních opatření, zabraňujících šíření chorob během předpěstování sadby a vylučujících možnost přenesení nebezpečných chorob i do porostů. Za stávající situace nelze zcela vyloučit ani možnost přenosu nejnebezpečnějšího postrachu zelinářů – nádorovitosti košťálovin. Zvláště u rané sadby je obtížné přesné načasování termínu vyskladnění, neboť výsadba se může vlivem špatného počasí opozdit i o 2 – 3 týdny. Přerostlá, špatně utužená, přestárlá či zakrnělá, podvyživená sadba nemůže přinést uspokojivé výsledky.
Založení porostu
Hustota výsadby závisí na termínu pěstování a odrůdě, kolísá u květáku v rozmezí od 40 000 ks/ha (nejranější výsadby) po 26 000 ks/ha (pozdně podzimní, bohatě olistěné odrůdy), u brokolice od 60 000 ks/ha do 30 000 ks/ha opět se zřetelem k termínu pěstování. Použití minisadby klade větší nároky na pohotovost povýsadbové závlahy za použití šetrně pracujících zavlažovačů. Nejzkušenější pěstitelé vysazují raný květák co nejčasněji i za cenu rizika poškození nebo zničení porostů mrazy a použití rezervní sadby.
Vzhledem k ceně osiva a všeobecnému přechodu na používání minisadby se již jen zcela ojediněle zakládají porosty květáku a brokolice přímým výsevem přesně kalibrovaného, namořeného osiva (inkrustace přípravkem Promet 400 CS) pneumatickým secím strojem. Uplatňuje se buďto výsev jednotlivých semen na vzdálenost 20 cm nebo dvou semen na konečnou vzdálenost. V obou případech se počítá s ručním dojednocováním. Toto může být spojeno s dosadbou chybných míst. Úspěšnost závisí jak na stavu půdy, tak počasí a zejména na pečlivosti práce. Určité oprávnění má přímý výsev na stanovištích, kde je zajištěna vysoká jistota dobré a stejnoměrně vzcházivosti před– nebo povýsevní závlahou mikropostřikem. Rostliny z přímých výsevů hlouběji koření a mohou lépe snášet případné přísušky během vegetace.
Ošetření porostu
Na většině stanovišť nelze kvalitní květák a brokolici vypěstovat bez doplňkové závlahy. V průměrných ročnících vyžadují nejranější porosty asi 150 mm závlahové vody, letní a podzimní 250 – 300 mm. Závlahová dávka musí být dostatečně vysoká, aby zajistila dokonalé provlhčení profilu 20 – 40 cm.
Část nejranějších porostů je vhodné zakrývat netkanou textilií (NT, 17 g/m2). Jednotlivé semenářské firmy doporučují k tomu účelu použít vhodné odrůdy. Zvláště květák je za nadměrně vysokých teplot citlivý na včasné sejmutí krycího materiálu. Šetrné svinutí a dobré uskladnění umožňují jeho vícenásobné využití a tím snížení nákladů. Předčasné odstranění NT může zcela vyloučit očekávaný efekt urychlení sklizně, naopak opožděné může být příčinou zhoršení kvality růžic. V průměru lze kalkulovat s urychlením sklizně o 5 – 8 dní, kromě toho dobře položená NT chrání porosty i před napadením druhou generací květilky zelné.
Ochrana
Ochrana proti škodlivým činitelům musí být cílená. Základem zůstává široký osevní postup s vyloučením brukvovitých olejnin. U přímých výsevů je nutné počítat přes použití inkrustovaného osiva s možností napadení vzcházejících porostů dřepčíky a zavčas provést zákrok. Z pěstování je nejlepší zcela vyloučit pozemky s výskytem hlenky kapustové. V krajních případech lze její infekční tlak tlumit aplikací dusíkatého vápna (1 t/ha) nebo nověji aplikací přípravku Nebijin (flusulamid, 12 l/ha).
Ochrana proti škůdcům musí vycházet z jejich včasné a spolehlivé signalizace. U květáku i brokolice je nutný zvlášť včasný zákrok v době, kdy ještě není dosaženo prahu ekonomických škod. Tím je dána záruka nejvyššího účinku i hospodárnosti ošetření. Jak počet škůdců, tak rozsah povolených přípravků a různorodost podmínek podmiňujících jejich účinnost značně přesahují rámec tohoto příspěvku a odkazují na Seznam registrovaných přípravků pro ochranu rostlin i na metodiky jejich použití.
Nicméně značnou roli v rozhodování o způsobu, termínu a rozsahu ochrany hrají víceleté praktické zkušenosti samotného pěstitele, případně i v oblasti působících pracovníků SRS nebo poradenské služby.
Sklizeň
U obou plodin je závislá jak na odrůdě, tak na termínu pěstování a průběhu počasí. Nástup sklizně lze agrotechnikou ovlivnit jen nevýznamně. Náhlý vzestup teplot po předchozím období chladna může způsobit předčasnou, spontánní tvorbu nekvalitních, řídkých růžic. Naproti tomu lze s velkou mírou pravděpodobnosti předvídat, že v případě nadměrně vysokých letních veder nastupujících bezprostředně po výsadbě květáku i brokolice dojde k zabrzdění vývoje růžic, které nemusí dospět do tržní zralosti před nástupem podzimních mrazů. Za příznivého babího léta se tak sklizeň může odsunout na konec října -počátek listopadu. Tato situace se vyskytuje u soudobých odrůd jednou za 3 – 4 roky.
Prognózování termínu sklizně je založeno na sledování stavu vývoje primordia (základů růžice), aktuálního a očekávaného vývoje počasí, zejména teplot. Pomocí počítačového modelu a meteorologické stanice se tak poměrně s dobrým úspěchem daří předpovědět počátek tržní zralosti květáku v zemích s mírným přímořským klimatem. V podmínkách ČR je významné pro zajištění kontinuálního přísunu zboží na trh větší využívání vlastností odrůd, volba postupných výsadeb za použití různých druhů sadby.
Převládá probírková sklizeň, ačkoliv některé odrůdy vykazují zřetelněji koncentrované dozrávání. Otočné sklizňové návěsy (plošiny) ustupují mnohem vhodnějším návěsným nebo zdvojeným přívěsným dopravníkem. Počet probírkových sklizní závisí na řadě okolností – odrůdě, termínu pěstování, péči o stejnoměrnosti porostu, aktuálním průběhu povětrnosti, ale i na požadavcích trhu a na očekávání jeho vývoje, na potřebě uvolnění pozemku aj. Zpravidla je zapotřebí 3 – 4 probírek, výjimečně i více. Sklizeň prvotních růžic brokolice vyžaduje 2 – 3 probírky, sklizeň sekundárních růžic u odrůd výběžkatého typu se může protáhnout až na několik měsíců.
Květák se tržně upravuje a zatřiďuje podle ČSN 46 3110 do třídy Výběr, I. a II.. I zde je nutné odkázat na platnou normu, s níž by měl být seznámen každý pěstitel. Brokolice se zatřiďuje do I. a II. třídy jakosti. Uchování její kvality po sklizni je podmíněno vyloučením vlivu přímého slunečního záření a nadměrné teploty. Pro zachování jakosti je nutné zchlazení na teplotu kolem 1oC, úchova baleného produktu v chladírně a jeho další pohyb výhradně v rámci chladírenského řetězce.
Odrůdy
Liší se od sebe určením pro termín pěstování, délkou vegetační doby (55 – 75 dne) od výsadby do sklizně pro jarní pěstování, 68 – 75 pro letní mezidobí, 75 – 85 pro pozdně letní až raně podzimní a 85 – 110 pro pozdně podzimní pěstování). Některé odrůdy květáku i brokolice mají univerzálnější použití během období vegetace. Přitom však délka pěstování od výsadby do sklizně závisí na termínu výsadby. Rané odrůdy mají lehčí, plošší, méně klenutou a řidší růžici. Pozdní odrůdy se vyznačují dokonalejším klenutím kompaktnějších růžic, hladším povrchem, větší hmotností, lepším krytím růžic vnitřními listy. Současná nabídka odrůd je natolik široká, že umožňuje zkušenému pěstiteli poměrně přesný výběr pro předpokládaný termín sklizně i způsob pěstování a způsob využití (pro přímý konzum nebi zpracování). Protože zapsání nové odrůdy do seznamu povolených odrůd není již podmíněno pozitivním výsledkem zkoušek hospodářských vlastností, ale jen průkazností odlišnosti, jsou významným zdrojem informací pro pěstitele katalogy semenářsko-šlechtitelských firem. Obsahují pro ně objektivní charakteristiky nabízených odrůd. Rovněž účast na Dnech otevřených dveří, pořádaných jednotlivými firmami, poskytuje cenné informace, které musí být samozřejmě konfrontovány s vlastními zkušenostmi.
Ještě rychlejší pokrok nežli u květáku byl zaznamenán ve šlechtění brokolice, kde současná nabídka odrůd dovoluje úspěšné pěstování během celé vegetace.
Uplatnění na trhu
Podobně jako v jiných ekonomicky vyspělých zemích i v ČR klesá spotřeba květáku, jenž jako jedna z mála druhů zeleniny byl po léta upravován jako hlavní jídlo. I když ústup od konzumu zeleniny, vyžadující hlubokou tepelnou úpravu je v ČR poněkud pomalejší nežli v EU, postihuje květák v míře podstatně větší nežli by se dalo očekávat např. u hlávkového zelí. Spotřeba květáku v tzv. doporučených dávkách zeleniny zdravotníky by měla celkem dosahovat 8,5 kg na osobu za rok. Tento požadavek ztratil na své oprávněnosti preferencí konzumu čerstvé zeleniny díky vysokému přísunu rajčat a papriky na trh.
Průměrná spotřeba květáku ( a brokolice, neboť statistika kromě zahraničního obchodu tyto zeleniny neeviduje samostatně) dosahuje 4,30 kg na osobu za rok (ve SRN 2,60 kg, ve Velké Británii 4,03 kg, v zemích EU jen 0,59 kg v roce 2000). Na rozdíl od ČR, kde je podíl spotřeby brokolice na celkové spotřebě stále velmi nízký, pouze 6,77 % (tj. 0,30 kg na osobu za rok) a na spotřebě se ze dvou třetin podílí dovoz (2123 t v roce 2000), stoupl podíl spotřeby brokolice ve velké Británii z 10,82 % roku 1993 na 29,52 % roku 2000 (1,20 kg/os./rok). Ještě poněkud vyšší je nynější spotřeba brokolice ve SRN, 1,53 kg/os./rok.
Odklon od spotřeby květáku je v ČR evidentní: od roku 1993 klesala domácí produkce tempem – 5,63 %, pokles nabídky do obchodní sítě (včetně dovozu) průměrného tempa 1,83 %. V jiných zemích je tempo poklesu nabídky do obchodní sítě ještě razantnější, ve SRN činí – 2,82 %, ve Velké Británii – 3,95 % od roku 1993 do roku 2000.
Vývoj českého trhu květáku
Trend celkového snižování poptávky bude s velkou pravděpodobností nadále pokračovat. Přitom úbytek spotřeby květáku je evropsky pomalejší nežli přírůstek spotřeby brokolice. Dalším významným faktorem je vyostření požadavku rovnoměrnějšího přísunu květáku i brokolice v průběhu celého roku na trh. To se nutně promítá do zvýšení objemu obchodní výměny a zejména podílu dovozu květáku i brokolice z oblastí, umožňujících zimní a raně jarní sklizeň. Proto se snižuje míra soběstačnosti u květáku 60 %, k roku 1993 poklesla jen o 0,5 %.
Průměrné odbytové ceny (CZV- ceny zem. výrobců) rostly od roku 1993 průměrným tempem + 4,81 %, spotřebitelské ceny však dvojnásobně (t= + 9,39 %). Bohužel, roční průměrné ceny představují aritmetický průměr a nikoliv vážený, jsou proto do jisté míry deformované počátkem a koncem sezóny s relativně nízkým objemem nabídky. Pro meziroční srovnání jsou proto lépe použitelné CZV vrcholu sezóny. V pořadí ročníků 1999, 2000 a 2001 stagnovaly ceny raného květáku: 11,82; 12,08; 12,24 Kč/kg, zatímco CZV letního a podzimního květáku ve 36. – 47. Týdnu rostly rychleji nežli inflace: 9,77; 12,56; 13,74 Kč/kg. Ceny brokolice lze považovat při malém počtu respondentů pouze za informativní. Od 24. Týden až do konce sezóny činily v odpovídajících ročnících 26,37; 24,54; 27,18 Kč/kg, zatímco dovozní ceny dosahovaly v letech 1999 a 2000 (před rokem 1999 nebyl zahraniční obchod brokolicí sledován samostatně) 24,30 a 23,66 Kč/kg.
Český trh květáku je pod vlivem dovozu z Polska. Jeho podíl na dovozu v letech 1993 – 2000 je kolísavý (v = 22,33 %), nicméně v těchto letech představuje téměř 30 % veškerého dovozu, a to právě v obdobích vrcholící nabídky českého zboží. Od roku 1993 se sice poněkud zmírnil tlak nízkých dovozních cen, blízkých dumpingovým, avšak kolísání cen bylo enormně vysoké (v = 26,74 %). V roce 1993 představovaly dovozní ceny polského květáku pouze 38,55 % průměrných CZV, v roce 2000 již 50,38 %, rostly průměrným tempem + 8,89 %, zatímco celkové dovozní ceny stoupaly pozvolněji ( t = + 6,74 %). Toto tempo sbližování cen není však stále dostatečné pro zajištění ochrany domácího trhu. I při znatelném zmírnění konkurenčního tlaku nelze podcenit přetrvávající destruktivní vliv polského dovozu na český trh. Možnosti jeho pasivní ochrany jsou více jak iluzorní. V rámci CEFTA neexistuje žádný prostor pro časové nebo množstevní omezení dovozu.
Dovoz polského květáku narušuje zpravidla český trh ve 31. – 34. týdnu, ve 37. – 39. týdnu a dokonce i ve 43. Až 48. týdnu, kdy např. v roce 1998 klesly dovozní ceny na rovných 5,00 Kč/kg. Takovýto stav způsobuje cenovou nestabilitu šířící se dominovým efektem tlaku odběratelů jak na ceny, tak i na dodací podmínky. V tržně doposud nekultivovaném prostředí dochází zákonitě k dalšímu prohlubování vzájemné nedůvěry mezi účastníky trhu.
Podmínkou aktivního přístupu k tomuto problému je seriozní a neemotivní poznání jak komparativních výhod, tak i slabin polských pěstitelů květáku. Polsko produkuje dvojnásobek květáku na osobu proti ČR (7,00 kg proti 3,50 kg – 2000, včetně samozásobení). Intenzita pěstování je proti ČR vyšší v průměru o 22 %. První sklizně jsou ranější vlivem masivního rozšíření pěstování květáku v tunelových plastových krytech. Hlavní komparativní výhodou zůstává levná pracovní síla, vysoký podíl práce rodinných příslušníků bez nároku na odměnu. V dohledné době se tento stav nezmění. Blízkost velkých českých spotřebitelských center (ostravsko-karvinská aglomerace) je velmi výhodná pro přepravu z krakovského vojvodství, kde je nejrozsáhlejší oblast pěstování květáku v Polsku.
Naproti tomu je nutno brát v úvahu velkou rozdrobenost výroby a (zatím) nedokonalou péči o ošetření květáku před a během expedice a přepravy. Obchodní vazby nejsou sice příliš pevné, avšak exportéři se snaží o stále pohotovější poskytování nabídek českým potenciálním dovozcům. Těmto tlakům sotva lze čelit jinak nežli výrazným zlepšením informací o situaci na domácím trhu ochotou poskytování vlastních věrohodných údajů, nutných po jejich zpracování k výměně informací o stavu a očekávaném vývoji trhu. Nutné je i rozšiřování smluvního pěstování květáku, soustřeďování jeho odbytu při současném zlepšení péče o zboží jak u pěstitelů, tak hlavně v obchodní síti. Omezená možnost uchovatelnosti květáku a hlavně brokolice si vynucuje využívání chladíren, které mohou významně přispět k překlenutí období krátkodobého přetlaku zboží na trhu jeho uskladněním do doby oživení poptávky.
Trh brokolice je nejvíce ovlivňován dovozem ze Španělska, v menší míře i Itálie a dalších zemí. Rozhodující jsou dovozy ze Španělka, které však míjejí nabídku domácího zboží, neboť hlavní sezóna brokolice je ve Španělku v zimě a v pozdním podzimu.
Květák v EU
Jeho podíl na celkové produkci zeleniny stále klesá, ze dřívějších 7 % na současných 4,3 %, a to nikoliv jen vlivem poklesu jeho produkce, ale rychlejším tempem růstu výroby jiných druhů zeleniny. Květák stále zůstává lukrativním druhem, pěstitelé jednotlivých zemí usilují o co největší kvóty jeho produkce. S problémem jeho přebytků na trhu se EU po léta vyrovnává s poměrně malým efektem. Každoročně vynakládá značné prostředky do intervencí na trhu květáku, které dosahovaly až 12 % celkové produkce. Při intervenčním prahu 112 300 t se ještě v roce 1999 – 2000 muselo z trhu stáhnout 170 502 t květáku, tj. 7,73 % celkového odbytu. Pro rok 2002 je stanoven práh ve výši 7,01 % odbytu květáku. Přitom intervenční cena je v přepočtu pouhé 2,70 Kč/kg. Nelze očekávat, že by po vstupu ČR do EU mohlo dojít ke znatelné pomoci českým pěstitelům květáku při řešení jeho případných přebytků na trhu. Spíše naopak, volný pohyb zboží stávající konkurenci ještě zesílí.
Závěr
Pěstování květáku a perspektivně i brokolice může zůstat zajímavým segmentem produkce zeleniny. Nevyhne se požadavkům lepšího přizpůsobení trhu přesnějším načasováním sklizně, přísnějším tříděním a perspektivně i balením zboží. Současně musí dojít k zákonné úpravě certifikace sadby a posílení partnerských vztahů mezi dodavateli služeb, pěstiteli i odběrateli zboží řádnými, právně vymahatelnými smlouvami.