Krytonosec olšový Cryptorhynchus lapathi (Linnaeus, 1758) je polyfágní brouk z čeledi nosatcovitých (Curculionidae) jehož larvy mohou zcela zničit mladé výsadby některých měkkých listnatých dřevin.
Krytonosec olšový je domácí druh žijící v Evropě, na Sibiři a v Japonsku, zavlečen byl rovněž do Kanady a Spojených států. Brouci i larvy poškozují především vrby (Salix spp.) a olše (Alnus spp.), případnětopoly (Populus spp.) či břízy (Betula spp.); žijí na stromech různého věku, přednost však dávají mladším jedincům.
Jedno či dvouletá generace
Brouci jsou 6–10 mm dlouzí, tmavě hnědí až téměř černí, s poslední třetinou krovek bělavou, u mladých jedinců narůžovělou. Na spodní straně stehen mají 2 malé zoubky. Hlava je protažena v zahnutý, pro nosatce typický nosec, osazený lomenými tykadly. Vajíčka jsou krémově bílá asi 1 mm velká. Larvy jsou 8–10 mm velké, krémově bílé s hnědou hlavou.
Mladí brouci se objevují v červnu. Oplodněné samičky kladou jednotlivá vajíčka do jamek vykousaných v kůře kmínků a větví. Vylíhlé larvy nepřijímají potravu a spolu s později nakladenými vajíčky přezimují. Na jaře spolu s čerstvě vylíhlými larvami vyžírají v kambiu a lýku příčně plošné chodby. Později pronikají do dřeva, v případě tenkých větví až do dřeně, kde vytváří až 10 cm dlouhé chodby. Chodby jsou částečně zaplněné hrubými drtinkami a část těchto drtinek je larvami vyhazována ven, čímž vzniká nápadné vnější poškození. Dorostlé larvy se kuklí v kukelné kolébce na konci chodby. Noví brouci opouští chodbu okrouhlým výletovým otvorem. V mnohých případech samičky na podzim nevykladou všechna vajíčka a přezimují. Zbytek vajíček kladou až na jaře příštího roku. Larvičky, vylíhlé z těchto vajíček, prodělávají následující rok diapauzu. Aktivní jsou až na jaře dalšího roku a mladí brouci se objevují až v 2. polovině července či v srpnu. Druh tedy může mít buď jednoletou, nebo dvouletou generaci.
Brouci svým žírem poškozují mladé výhonky, do kterých vykousávají 0,5 mm velké, okrouhlé otvory, skrz které poškozují lýkovou a kambiální část. Hlavním problémem jsou však larvy vyvíjející se ve větvičkách a kmíncích. Kůra nad jimi poškozeným místem hnědne, propadá se a časem se zavaluje nebo opadává. Větvičky napadených olší kolem poraněných míst duří. Při silnějším napadení se mohou dřeviny v zimě lámat pod tíhou sněhu. Mladé stromky mnohdy zcela odumřouo.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 11/2011.
Text a foto Ing. Jakub Beránek, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta
