V minulém díle na téma koupě nemovitosti bez chyb jsme si představili důležité informace, o které by se měl kupující před koupí nemovitosti zajímat. Také jsme uvedli základní zdroje a internetové stránky, které je možné využít, ať už si ověřujeme situaci prodávajícího, nebo právní stav samotné nemovitosti. V dnešním díle pokročíme dále a přejdeme od úvodního sběru informací k problematice uzavírání smluv. Smluvní proces vezmeme postupně od začátku a vzhledem k rozsahu tématu se nejprve zaměříme na rezervační smlouvu a smlouvu o smlouvě budoucí.
Často se v praxi setkáváme s tím, že před samotnou kupní smlouvou je uzavřena rezervační smlouva. V ní se pravidelně vlastník nemovitosti (budoucí prodávající) zavazuje zájemci (budoucímu kupujícímu), že po složení rezervačního poplatku přestane nemovitost nabízet k prodeji třetím osobám, a že bude jednat o prodeji nemovitosti pouze se zájemcem. Zájemce na základě rezervační smlouvy složí vlastníkovi nemovitosti rezervační poplatek (jeho výše je na dohodě stran), který se v případě úspěšného prodeje zpravidla považuje za zálohu na kupní cenu. Obě strany se navíc zaváží k tomu, že v budoucnu spolu uzavřou kupní smlouvu nebo alespoň smlouvu o smlouvě budoucí.
Pro zájemce představuje rezervační smlouva jistotu v tom, že mu nikdo třetí po stanovenou dobu nemovitost nekoupí „těsně před nosem“. Naopak pro vlastníka představuje složení rezervačního poplatku potvrzení opravdového zájmu zájemce o koupi nemovitosti a v případě, že k prodeji nedoje, představuje rezervační poplatek určitou náhradu nákladů, ztracené příležitosti apod. (po dobu rezervace totiž nemovitost zpravidla nepřináší jejímu vlastníku žádný užitek, vzhledem k blížícímu se prodeji je nemovitost v podstatě nepronajatelná).
Text
Mgr. David Šupej,
Mgr. Tomáš Liškutín,
AK Tomáše Liškutína
Celý text článku naleznete v Zahradnictví č. 8/2016.
