Najít travní druh, který by i v suchých a velmi teplých podmínkách léta vytvořil krásný zelený trávník s minimem použité závlahové vody anebo vůbec bez ní, se snaží objevit řada šlechtitelů ve světě již několik desítek let. Měnící se klimatické podmínky činí tuto snahu ještě aktuálnější. Přitom je nutné, aby měl tento travní druh navíc dobrou mrazuvzdornost a tím vlastně splňoval požadavky na úspěšné přezimování v oblastech, kde jsou chladné zimy.
Prvním takovým travním druhem, který byl vzat do šlechtění byla kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreiber anebo Festuca elatior L.). Původně je to poměrně vysoká tráva, tvořící stébla 150 cm i více, volně trsnatá se schopností tvořit výběžky. Její vynikající vlastností je tvorba hlubokých kořenů.
Výnosná pícní tráva
Za hlavní centrum původu kostřavy rákosovité je považována západní Evropa. Ovšem vyskytuje se po celé Evropě, v severních částech Afriky a v horských oblastech východní Afriky a v Asii. Do severní a jižní Ameriky se zřejmě dostala s přistěhovalci z Evropy kolem roku 1800. Nejdříve byla šlechtěna jako vysoce výnosná pícní tráva k sečení i spásání především k získání krmiva pro suché oblasti. První vyšlechtěná odrůda v roce 1943 dostala název ´Kentucky-31´. Stala se velmi vyhledávanou nejen z hlediska získávání píce, ale i ochrany přírody. Díky svým hlubokým kořenům a schopností vytvářet pevný drn byla také používána ke zpevňování sesuvných svahů. Tato odrůda dobře rostla i na neúrodných půdách, měla dobrou odolnost proti chorobám a dobře snášela mrazy.
Šlechtění trávníkových odrůd kostřavy rákosovité je úzce spjato se jménem prof. C. Reed Funk, který je jedním z nejuznávanějších odborníků na světě. Se sběrem rostlin a šlechtěním trávníkových odrůd kostřavy rákosovité začal v USA v roce 1962. Protože trávníkový typ kostřavy rákosovité byl vyvinut z pícní formy, bylo zapotřebí mnoha let intenzivního šlechtění, aby byla získána odrůda, která tvoří trávník dostatečné hustoty. Až po 19 letech tj. v roce 1981 byla uznána první odrůda ´Rebel´. Je těžké určit, zda všechny materiály použité ke šlechtění této odrůdy pocházely z ´Kentucky-31´. Pak následovaly v osmdesátých letech další odrůdy ´Adenture´, ´Apache´, ´Arid´, ´Bonanza´, ´Cimarron´, ´Finelawn´, ´Finelawn 5GL´, ´Houndog´, ´Jaguár´, ´Mesa´, ´Mustang´, ´Rebel II´, ´Tribute´ a ´Wrangler´. Tyto odrůdy měly ještě vyšší vzrůst, ale i vyšší hustotu odnoží.
Šlechtěno na nízký vzrůst
První „zakrslý“ tvar byl nalezen v potomstvu odrůdy ´Traiblazer´. Tím byl dán základ pro vyšlechtění další řady nízkovzrůstných odrůd jako byly ´Bonsai´, ´Eldorádo´, ´Murietta´ a ´Silverado´. Prof. C. Reed Funk však nebyl ještě spokojen a vypravil se za dalším sběrem šlechtitelského materiálu do východní Evropy. Po mnoha dnech sběru se podařilo nalézt pouze jeden nízce rostoucí hustý klon použitelný pro další šlechtění. To svědčí o množství dlouhodobé obtížné práce, která dala vzniknout současným kvalitním odrůdám kostřavy rákosovité.
Hlavními kritérii při šlechtění byla tmavě zelená barva, úzký list s pěknou texturou, hustý trs, suchovzdornost, mrazuvzdornost, pěkný vzhled trávníku, schopnost vytvářet velké množství osiva, odolnost proti chorobám a tolerance na kyselé půdy.
Sami vidíme, že řada nových odrůd kostřavy rákosovité má skutečně skvělé vlastnosti. S množením kostřavy rákosovité a s ověřováním jejich vlastností v podmínkách České republiky začala naše firma Agriservis, spol. s r.o., Zlín v roce 2000. K dispozici jsme měli odrůdu ´Scorpiones´, která měla v USA původní název ´Scorpion´ a byla v té době testovací odrůdou, to znamená, že byla měřítkem pro hodnocení nově vyšlechtěných přihlašovaných odrůd.
Tato odrůda má výrazně tmavě zelené úzké listy s pěknou texturou, tvoří hustý trs – v případě volného prostoru vytváří výběžky, ze kterých rostou nové trsy a tím dokáže zaplnit prázdná místa v trávníku. Velmi pěkně obrůstá po sečích, ale přitom netvoří příliš hmoty. Je suchovzdorná, mrazuvzdorná, tvoří pěkný hustý trávník a má excelentní odolnost vůči sešlapání. Vyznačuje se vysokou vytrvalostí, je odolná vůči houbovým chorobám, není náročná na kvalitu půdy, snese pH kyselé i zásadité.
Druhá odrůda ´Hotspur´ (v USA ´Hot Spur´), kterou množíme od roku 2007 má obdobné vlastnosti, ale listy jsou ještě o něco užší a nemají tak sytě tmavou barvu.
Zkušenosti s odrůdami
Obě odrůdy zkoušíme v našich trávníkových pokusech v různých směsích a máme s nimi řadu zajímavých zkušeností. Obě odrůdy snáší sekání na výšku tři centimetry a bez problémů překonávají vysoké letní teploty a přísušky, pokud nastane extrémní sucho, nedochází k hnědnutí listů, pouze zelená barva nabírá našedlý nádech. Jejich regenerace je velmi dobrá. Do směsí se nám osvědčila nejlépe v kombinaci s malým množstvím kvalitní nízkovzrůstné lipnice luční, optimum je 90 % kostřavy rákosovité a 10 % lipnice luční. Zkoušeli jsme přimíchat odrůdy lipnice luční ´Greenknigh´, ´Broadway´, ´Miracle´, ´SR 2100´ i českou odrůdu ´Slezanka´. Nejlépe se nám jevila odrůda ´Miracle´, dobrá byla i ´SR 2100´. Především díky svému tmavě zelenému zbarvení listů dobře ladila s odrůdou ´Scorpiones´. ´Slezanka´ se svou barvou listů dobře doplňovala s odrůdou ´Hotspur´, ovšem v letním období měla v nízce sesekávaném trávníku přece jenom o něco rychlejší růst.
Vhodná na golfová hřiště
Ve směsi s kostřavou červenou se kostřava rákosovitá chová obdobně jako jílek vytrvalý, tj. na horších půdách se nechá vytěsnit, takže není vhodné ji do takovýchto směsí používat.
Pro rychlejší jarní start jsme rovněž zkoušeli používat kostřavu rákosovitou ve směsi s jílkem vytrvalým. Osvědčily se nám nízkovzrůstné odrůdy v množství ve směsi max. do 20 %. Zajímavá směs je i z 80 % kostřavy rákosovité, 10 % jílku vytrvalého a 10 % lipnice luční.
V naší republice se kostřava rákosovitá v trávnících ani na golfových hřištích zatím příliš neuplatňuje. Ovšem toto neplatí např. pro Maďarsko a jiné země, kde jsou v létě déle trvající vysoké teploty. Dá se říci, že v těchto podmínkách nahrazuje do jisté míry jílek vytrvalý. Kostřava rákosovitá se na maďarských golfových hřištích velmi dobře uplatňuje k výsevům semiroughů. Tím dojde k výraznému barevnému ohraničení fairwaye, takže nejenom zlepšuje kvalitu hry, ale poskytuje i vysoký estetický dojem při celkovém pohledu na hřiště.
Text a foto Ing. Marie Hrubá, Agriservis, spol. s r. o., Zlín
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 4/2011.
