Ve dnech 21. až 23. května proběhla v německém městě Erfurt mezinárodní konference Urban Biodiversity & Design zaměřená na aktuální problematiku – biodiverzitu v urbánním prostředí. V Erfurtu se sešlo okolo 400 odborníků a vědců z celého světa, aby přednesli své názory, představili své výzkumné záměry a upozornili na možnost implementace Úmluvy o biologické diverzitě v městském, urbanizovaném prostředí.
Je vždy zajímavé vidět rozdílné úhly pohledu na jedno téma, možnost diskutovat s lidmi s jiných pracovišť, oborů či zemí. Téma biodiverzity ve městě je dnes velmi diskutované a zahradníci, zahradní architekti, stavebníci či lidé žijící ve městech jsou její nedílnou součástí a často ji svým rozhodnutím výrazně ovlivňují. V tak různorodém prostředí, jakým bezesporu město je, nelze ignorovat ostatní specialisty, jejich názory a doporučení. Snah o vytvoření kvalitního prostředí pro člověka s bohatou biologickou hodnotou je vlastní mnohým oborům, které se městským prostředím zabývají. A právě tato konference ukázala široké spektrum různých pohledů na toto specifické životní prostředí. Již dnes jsou totiž města v mnoha případech ostrovy biologické rozmanitosti v unifikované zemědělské krajině. A nelze také přehlédnout fakt, že až dvě třetiny všech lidí na planetě žije v menších či větších městech a tráví zde většinu svého života.
Urbánní ekologie
Hlavním organizátorem konference byla univerzita v Erfurtu (University of Applied Scinces Erfurt, Faculty Landscape Architecture, Horticulture & Forestry).
Patronem celé konference byl německý prof. Dr. Dr. h. c. Herbert Sukopp, významná osobnost v oblasti urbánní ekologie. Tento pojem se začal objevovat před třiceti lety, do té doby panoval názor, že v městském prostředí nemá smysl ekologii studovat. Město bylo považováno za nevhodné prostředí pro vztah k biodiverzitě. Dnes je však jasné, že biologická rozmanitost urbanizovaného území často převyšuje plochy za jejími hranicemi.
Druhým patronem byl Dr. Ahmed Djoghlaf, výkonný tajemník Convention on Biological Diversity (Úmluva o biologické diverzitě, vycházející ze světové konference OSN o životním prostředí – UNCED, 1992, Rio de Janeiro).
Mnoho zajímavých témat
Díky velké rozmanitosti samotného širokého tématu a mnoha různým specializacím byla celá konference rozdělena do pěti tematických bloků, vždy s několika podtématy. V rámci tří dnů probíhala ve čtyřech přednáškových sálech paralelně různá témata, vždy se společnou úvodní přednáškou od předních odborníků.
První velké téma bylo Biodiverzita v urbánním-průmyslovém prostředí a její hodnocení, které uvedl Prof. Dr. Rüdiger Wittig z univerzity ve Frankfurtu. Na něj navazující podtémata přednášejících z celého světa se věnovaly např. významem rozdílných urbánních stanovišť pro nastolení udržitelných populací rostlin, hodnocením exotických rostlin a živočichů ve městě, původem a vývojem urbánní fauny, historií kolonizace těchto prostor, o tom jak proces urbanizace podporuje úbytek zastoupení domácích druhů a jejich náhradu druhy nepůvodními, řešila se problematika brownfields (poměrně často zmiňované téma v rámci celé konference).
Druhé velké téma se věnovalo kulturnímu aspektu v rámci urbánní biodiverzity (úvodní přednášející Andy Millard, Leeds Metropolitan University, Velká Británie). Jednalo se např. o řešení problematiky významu historických zahrad v rámci ochrany přírody, vyhodnocení biodiverzity španělských královských zahrad, kulturní vlivy na použití exotických druhů v urbanizované krajině, vhodným výběrem stromů do urbánního prostředí na základě ekologických a biogeografických kritérií apod.
Třetí blok byl zaměřen na sociální aspekt v rámci urbánní biodiverzity (úvodní přednášející Sarel Cilliers, North-West University in Potchefstroom, Jihoafrická republika). Zajímavým podtématem byla přednáška o uceleném mezioborovém řešení problematiky biodiverzity, přístup obyvatel na urbánní vegetaci ve švýcarských městech, zapojení dětí do plánování zahrad u škol a školek (příklady z Japonska a Austrálie), o dostupnosti a přírodní hodnotě ploch zeleně ve městě apod.
Čtvrté velké téma uvedl David J. Nowak (Northern Research Station in Syracuse, stát New York) svou přednáškou o vztahu urbánní biodiversity a změně klimatu. Následovaly opět podtémata různých autorů, která se věnovala např. strategii systému zeleně města ve vztahu ke klimatickým změnám, vytváření mikroklimatických prostor v přehřátém městském prostředí apod.
Poslední páté téma bylo zaměřeno na projekci, návrhy, plánování a budoucnost urbánní biodiverzity (úvodní přednášející byla Maria Ignatieva, Lincoln university, Nový Zéland). V tomto bloku se mohli posluchači dozvědět o konkrétních projektech, které napomáhají zvyšovat městskou biodiverzitu či o úloze zahradních architektů v procesu zvyšování biodiverzity. Měřítko řešené problematiky bylo jak od plánování krajiny, tak po detailní výsadby ve městech. J. De Vries z Holandska zde představil své projekty týkající se zvýšení biologické rozmanitosti v okrajových částech měst, byla nastíněna koncepce výzkumu na univerzitě v Sheffieldu pod vedením J. Hitchmougha, principy zakládání trvalkových záhonů Perennemix od W. Kirchera anebo použití stepních druhů v městských výsadbách ve Vídni od S. Plenk.
Současné trendy v městském prostředí
Součástí exkurze byly také tematické prohlídky v průběhu a po skončení vlastní konference. Jedna z nich, která ukázala praktické výzkumy a současné trendy v městském prostředí, byla přímo v centru města Erfurt. Byly zde předvedeny jak studentské projekty místní univerzity, tak i výrazné realizace v městské zeleni. Celodenní sobotní exkurze dala možnost výběru mezi několika objekty, z nichž jsme zvolily berlínský park Südgelenge. Tato plocha je zdařilým projektem citlivé rekultivace jednoho z mnoha brownfields, které se v Berlíně vyskytují. Odborný výklad provedl jeden z autorů tohoto projektu prof. dr. I. Kowarik. Toto místo, dříve železniční stanice, je nyní atraktivní plochou pro aktivní rekreaci mnoha lidí, ale zároveň je zde v maximální možné míře využito přírodních procesů sukcese. Ta je zde vidět v různých fázích a je udržována citlivým managementem jako je spásání. Některé části jsou ponechány zcela bez zásahu a tyto plochy jsou také systematicky monitorovány ohledně druhové rozmanitosti.
Velmi zajímavá byla i úvodní exkurze v univerzitním areálu, kde je možné vidět ukázkové a výukové plochy pro studenty. Mimo klasické výsadby a kompozice dřevin a bylin je i zde vidět současné trendy a směřování v použití rostlin. To demonstrovaly zejména výzkumné plochy zaměřené na využití spontánní sukcese, výsevy lokálních lučních druhů, mulčování minerálním materiálem a další.
Bližší informace lze získat na www.urbio2008.com, kde jsou k dispozici sborníky abstraktů a detailní program konference. Taktéž lze získat z této webové stránky plné znění v Erfurtu podepsané konvence The Erfurt Declaration – Urbio 2008.
Z České republiky se na konferenci objevili zástupci Masarykovy Univerzity v Brně, člen ekologického institutu ZO ČSOP Veronica v Brně a VÚKOZ, v. v. i., Průhonice.
