Základem kompozičního pojetí a řešení prostoru Dendrologické zahrady byl systém uspořádání výsadeb v tematických skupinách, charakteristických specifikou svého uplatnění. Některé, zejména stromové skupiny současně plnily funkci kosterních výsadeb areálu. Řešení přihlíželo k výrazovým atraktivním vlastnostem dřevin, například k barevnému olistění, květenství, plodenství, podzimnímu vybarvení, habituálnímu projevu.
Rozmístění a výběr nejvhodnějších lokalit pro jednotlivé tematické skupiny ovlivňovaly především stanovištní nároky tematických skupin – světelné, půdní, vlhkostní; habituální projev skupiny a textura dřevin; četnost shromažďovaných sortimentů ve skupině; rozsah a časová náročnost nezbytného hodnocení a časový faktor vývoje hodnocených výsadeb. Tato hlediska byla dána do souladu s možnostmi, které zájmové území nabízí. Na základě rozborů a vyhodnocení ploch v areálu, včetně zvážení zvlášť cenných lokalit, svažitosti terénu a stávajících porostů byly navrženy základní kompoziční a prostorové celky, do nichž byly podle výše uvedených hledisek jednotlivé skupiny komponovány. K zvláště cenným přírodním lokalitám území patří: dubový remíz, Černý rybník, středová enkláva s vodotečí, matečnice Štípenka, prostor bývalého lomu, stávající lesní porosty, ostatní plochy tvoří rovinaté až mírně svažité pozemky bez výrazných prostorových prvků.
S ohledem na daný charakter území bylo dendrologické pracoviště řešeno v přírodně-krajinářském slohu, do jehož rámce byly a budou začleněny některé tematické celky v pravidelném řešení, případně s uplatněním prvků zahradní architektury. Záměrné situování kulisových výsadeb a jednotlivých tematických skupin umožnilo rozvolnění střední části zahrady jako centrální, velké a dlouhé louky, která začíná ve vstupním prostoru zahrady a pokračuje směrem k údolíčku. Louka umožňovala realizaci trávníkářského výzkumu.
Text a foto
Ing. Drahoslav Šonský, CSc.,
zahradní a krajinářský architekt
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 5/2019.
