Po dvou letech obnovy se návštěvníci dočkali znovuotevření pochozí lávky na Kolonádě v Květné zahradě v Kroměříži, která plní významnou funkci hlavního vyhlídkového bodu zahrady. Slavnostní otevření Kolonády je spojeno s připomenutím 25. výročí zápisu zámku a zahrad na seznam světového dědictví UNESCO.
Květná zahrada v Kroměříži je otevřena celoročně a vybírat si můžete ze tří prohlídkových okruhů, z toho dva jsou s průvodcem. Významnou stavbou zahrady je Kolonáda, která v uplynulých dvou letech prošla zásadní obnovou. Cílem opravy, která trvala do konce roku 2022, byla obnova statické a funkční role krovu, střešní krytiny, pochozí vyhlídkové terasy a kamenné balustrády Kolonády. Celková cena opravy se vyšplhala na více než 31 mil. Kč. Samotná oprava byla zahájena v lednu 2021 a téměř do konce roku 2022 byla Kolonáda zahalena trubkovým lešením. Odměnou za určitou nekomfortnost při procházkách zahradou v tomto období je, že po dvou letech opět poskytuje Kolonáda ikonické výhledy na parter Štepnice nebo panoramata parku zahradního umění a okolí.
Obnově Kolonády předcházela pečlivá příprava, a právě ta se stala významným ukazatelem při získání státní dotace. Celková sanace dřevěného krovu, krytiny a balustrády s důrazem na uchování historické funkčnosti představuje dlouhodobou udržitelnost střechy Kolonády i odolnost proti nepříznivým povětrnostním podmínkám. Kolonáda v Květné zahradě v Kroměříži tak po dvou letech opět poskytuje výhledy, bez kterých by zážitek z tohoto skvostu na seznamu světového dědictví UNESCO nebyl pro návštěvníky úplný.
Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna. První fáze výstavby, jež představila hlavní část zahrady, proběhla mezi lety 1665–1675. Druhá, doplňující, v průběhu osmdesátých let 17. století. Zahajovací práce řídil italský architekt Filiberto Luchese, po jehož smrti se úkolu zhostil jeho mladší kolega a spolupracovník Giovanni Pietro Tencalla. Květná zahrada byla spolu s Podzámeckou zahradou a zámkem v Kroměříži v roce 1998 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Stavba arkádové galerie – Kolonády byla podle projektu Giovanniho Pietra Tencally dokončena v roce 1671. Svou délkou 244 metrů zaujímala celou jednu stranu Květnice. Kolonáda plnila hned několik funkcí. Především byla vstupním objektem, který v kompozici zahrady částečně nahrazoval chybějící budovu šlechtického sídla, a zároveň byla koncipována jako galerie soch. V osmdesátých letech 20. století byla na střeše kolonády vybudována lávka, která návštěvníkům umožňuje přehlédnout z výšky výsadbu květin na tzv. Janákově parteru. Kolonáda převzala od Jahodových kopečků ve Štěpnici funkci hlavního vyhlídkového bodu zahrady.
Zdroj: NPÚ
