V rámci řešení úkolu Národní program konzervace a uchování genofondu rostlin financovaného MZe ČR byla na pracovišti OSEVA PRO, s. r. o., ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří shromážděna od roku 1990 kolekce 150 položek více než sta druhů okrasných travin, udržovaných převážně ve vegetativním stavu.
Tato sbírka rozšířila kolekci genetických zdrojů pícních a trávníkových trav o zcela nové atraktivní druhy s odlišným způsobem praktického využívání. Navázali jsme na práci Výzkumného a šlechtitelského ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, kde byly okrasné trávy a příbuzné druhy hodnoceny v rámci světových sortimentů trvalek, avšak nebyly zařazeny do kolekce genetických zdrojů, ani evidovány v národním informačním systému pro kolekce genetických zdrojů a dále udržovány.
Složení kolekce
Polní genofondová kolekce okrasných travin konzervovaná ex situ (tj. mimo místo původního výskytu druhu) v Zubří obsahuje položky trav a travám podobných druhů několika různých čeledí:
1. trávy - čeleď: Poaceae syn: Gramineae (lipnicovité),
2. ostřice - čeleď Cyperaceae (šáchorovité),
3. sítiny a biky - čeleď Juncaceae (sítinovité),
4. zevary - čeleď Sparganiaceae (zevarovité).
Přehled druhů a počet shromážděných položek uvádí tabulka.
Dokumentace a hodnocení kolekce
Pro evidenci kolekcí genetických zdrojů rostlin slouží v ČR centrální dokumentační systém EVIGEZ (evidence genetických zdrojů), který je provozován Genovou bankou ve VÚRV Praha–Ruzyně. Každoročně jsou předávána k dokumentaci
a) pasportní data položek zařazených do kolekce (dostupná z URL
b) popisná data po víceletém cyklu hodnocení.
Vytrvalé traviny se hodnotí nejméně tři vegetační sezóny, neboť některé druhy se vyvíjejí i po několik let (Cortaderia, Miscanthus aj.). K hodnocení popisných znaků se využívá Klasifikátoru - Trávy (Poaceae). Z morfologických znaků jsou nejvýznamnější habitus růstu, výška rostlin, šířka a barva (případně vzor) listu a barva květenství. Všechny měřené hodnoty jsou podle klasifikátoru převedeny do devítibodové stupnice 1 - 9. Z biologických vlastností se zaznamenává začátek jarního růstu, začátek a intenzita metání a odolnost vůči biotickým a abiotickým stresům, které určují pěstitelskou úspěšnost druhu. Z okrasných znaků jsou subjektivně bodově hodnoceny celková estetická hodnota rostlin a prvky, které ji tvoří (habitus růstu, olistění, květenství), hlavní okrasné období a vhodnost květenství k sušení.
Udržování kolekce
Kolekce vytrvalých druhů je udržována ve vegetativním stavu na záhoně v počtu 2 – 10 rostlin od jedné položky podle vzrůstnosti druhu. Některé teplomilné druhy totiž nevytvářejí v našich klimatických podmínkách životaschopná semena, u jiných i dobře semenících druhů nelze generativní způsob k množení využít, neboť potomstvo si neuchová původní charakteristické vlastnosti odrůdy. Vzhledem k rozdílným nárokům druhů na stanoviště (slunečné nebo zastíněné, výsušné nebo vlhké až mokré) se stává, že na záhonech nejsou vždy splněny požadavky druhu a tím se snižuje životnost pěstovaných rostlin. Rovněž po zimě je v kolekci pravidelně zaznamenán úhyn rostlin některých choulostivějších druhů z teplejších oblastí. Poslední zima 2002/2003 se nepříznivě projevila i na rostlinách druhů, které normálně v našich podmínkách bezproblémově přezimují. Také letošní suché léto způsobilo horší zdravotní stav celé kolekce i nižší intenzitu metání květenství. Udržování kolekce proto vyžaduje neustálou péči a systematickou práci – doplňování rostlin nákupem, vegetativní množení rostlin pro obnovu kolekce, případně zvolení nového stanoviště nebo vhodnou zimní ochranu.
Jednoleté generativně množené druhy se uchovávají standardně ve formě semen, která jsou dlouhodobě uložena v Genové bance ve VÚRV Praha–Ruzyně.
Využití okrasných travin
V sadovnictví jsou využívány jak druhy domácí flóry, tak exotické druhy, které byly introdukovány z jiných zemí či dokonce světadílů. U některých druhů byly v zahraničí vyšlechtěny desítky kultivarů (např. u Miscanthus sinensis), u většiny se však využívají přirozené formy. V zahradách se traviny jako ozdobné prvky začaly ve větší míře používat až ve 20. století. V současné době využívá zahradní architektura přes 250 druhů. U nás však jejich použití v sadovnických úpravách stále není rozšířeno tak, jak by si tyto druhy zasluhovaly. Na rozdíl od kosených trávníků jsou okrasné traviny pěstovány podobně jako víceleté nebo jednoleté květiny, tj. na záhonech, ve skupinách nebo solitérně v jednotlivých trsech a během vegetace se nesesekávají. Ohromná morfologická variabilita okrasných travin, které se liší výškou a charakterem růstu, barvou a texturou listů i typem a barvou květenství umožňuje jejich široké uplatnění zvláště v zahradách a partiích přírodního rázu. Okrasné traviny se vysazují do stepních partií (např. druhy rodů Festuca, Helictotrichon, Koeleria, Leymus, Stipa), skalek (Carex, Festuca, Sesleria), volných trvalkových skupin (Calamagrostis, Deschampsia, Molinia, Spodiopogon) - u domácích druhů i v krajině, často do zastíněných zákoutí parků (Carex, Luzula), k vodním plochám (Carex, Glyceria, Juncus, Scirpus, Spartina) ap. Výraznými solitérami jsou vzrůstné druhy Cortaderia selloana, Miscanthus sinensis, Panicum virgatum, ale i nižší Pennisetum alopecuroides. Stále větší oblibu nalézají trávy v tzv. mobilní zeleni; v nádobách se mohou efektně zkombinovat např. s jehličnany (Deschampsia, Festuca) nebo pěstovat samostatně (Hakonechloa). Při výběru vhodných druhů dosáhneme vždy zajímavých, esteticky působivých efektů od jara do podzimu a dokonce i v zimě jsou zaschlá ojíněná nebo zasněžená květenství zvláštní ozdobou spící zahrady (např. Miscanthus sinensis). Kromě okrasného efektu ve výsadbách poskytují mnohé druhy i nádherná květenství využitelná v sušeném stavu k aranžování (Cortaderia, Chasmanthium, Miscanthus, Panicum aj.) a většina jednoletých trav.
Závěr
Shromažďování a hodnocení sbírky okrasných travin je opravdovou radostí i poučením, neboť nás obohacuje o nový pohled na dekorativní vlastnosti těchto často přehlížených druhů a činí z nás nadšené propagátory jejich využívání v sadovnické praxi. Zájem veřejnosti nás přesvědčuje, že tyto druhy začínají pronikat i do našich zahrad a parků.
Ing. Magdalena Ševčíková, Ing. Šárka Kramolišová, OSEVA PRO, s. r. o., VST Zubří
