Tímto titulem se v rostlinné říši může pochlubit jen málokterá rostlina a byl to právě zakladatel vědecké botaniky C. Linné, který ho přiřadil palmám, pro jejich elegantní a vznešený tvar.
Botanická zahrada hlavního města Prahy i letos připravila pro milovníky palem výstavu nazvanou Palmové dny, která se konala v měsíci lednu v prostorách skleníku Fata Morgana. Uvítali jsme možnost se zůčastnit průvodcovské prohlídky s odborným výkladem jednotlivých expozic výstavy. Na začátku prohlídkové trasy byli návštěvníci seznámeni s hlavními rozdíly mezi palmami a cykasy, které byly rovněž vystaveny v rámci pořádané výstavy. Především pro jejich podobný habitus s palmami je laická veřejnost často vzájemně zaměňuje, přestože botanicky si nejsou příbuzní.
Cykasy jsou na rozdíl od palem prastarou a primitivní skupinou, která vévodila vegetaci planety v období dinosaurů a od palem se dají dobře rozeznat zejména podle spirálovitě se rozvíjejících lístků (obdobě jako u kapradin), které vyrůstají v sériích, mnohdy v několikaměsíčních až ročních mezidobích.
Narozdíl u palem je mladý list složen a postupně se otevírá.
Sbírka rostlin
Z celkového známého počtu 3000 druhů palem návštěvníci výstavy mohli obdivovat 120 druhů z 70 rodů a ani sbírka vystavovaných cykasů nebyla svým počtem 40 druhů z popsaných tří seti v devíti rodech z jedenácti zanedbatelná. Vystavované exempláře pochází z vlastní sbírky zahrady, do které jsou rostliny získávány jak vzájemnou výměnou mezi domácími i zahraničními botanickými zahradami, nákupem od komerčních subjektů (např. německá společnost Rare Palm Seeds), tak vlastním sběrem z expedičních výprav (např. z Vietnamu, Filipín, Madagaskaru a Nikarague).
Cykasy a palmy se vyskytují jak v oblastech nížinných tropických deštných lesů, tak na svazích horských mlžných pralesů. Najdeme je, ale i na savanách a pouštích. Některé druhy dokonce odolávají částečnému zaplavení, ohni i mrazu.
V expozici byly rostliny umístěny do jednotlivých biotopů, které se nejvíce podobají místům jejich původního výskytu. Sbírka palem a cykasů, které jsou součástí stálé expozice skleníku byly v době konání výstavy obohaceny o druhy pěstované v zázemí zahrady. Jednotlivé nádoby s rostlinami byly rozmístěny na parapetech a terase skleníku.. Z velkého množství vás seznámí s těmi, které nás nejvíce zaujali.
Polopouštní expozice
V této části skleníku mohli návštěvníci obdivovat exemplář madagaskarské plamy Beccariophoenix alfredii, která byla popsána teprve v roce 2007. Rostlinu získala trojská zahrada od plzeňské, kde semena vyklíčila ještě dříve než byl druh platně popsán. Trvale je na kamenité terase vysazena Brahea edulis, původem z Mexika. Zajímavé je i pojmenování tohoto rodu po slavném hvězdáři Tycho de Brahe, který je pochován v Praze. Najdeme zde také jeden z nejsuchomilnějších druhů cykasů Encephalartos horridus, který je pro svoje šedomodré zbarvení listů nezaměnitelný s ostatními.
Tropická expozice
Nabízí ve své první části další unikát, nádhernou endemickou palmu s tuhými a pevnými listy z Havajských ostrovů Pritchardia hillebrandii, která může dorůst až do pěti až sedmi metrové výšky.
Především v době rašení nového listu je nepřehlédnutelná Chambeyronia macrocarpa z vlhkých deštných lesů Nové Kaledonie. Výrazně červená barva rašícího listu doslova září do dálky a upoutá pozornost každého návštěvníka. Bohužel tato palma roste pomalu a perioda mezi rozvinutím nových listů je několikaměsíční.
Zcela netradičním kmenem i korunou se vyznačuje jedna z nejnápadnějších a nejkrásnějších palem světa Drypsis decaryi z Madagaskaru, který se řadí se svými 170 druhy v 16 rodech palem k nejpočetnějším místům jejich výskytu na světě.
Exkluzivita této palmy spočívá v jejím kmeni, který je ostře trojuhelníkovitý, bělavé barvy. Z něj vyrůstají listy ve třech řadách a řapíky mladých listů jsou vínově červené barvy. Tento druh palmy je pro svůj atraktivní vzhled velice populární pro výsadby v parcích a zahradách subtropických a tropických zemích.
V podrostu bujné vegetace skleníků se nachází další vzácná rarita, označována laiky i znalci skvostem mezi palmami Johannesteijsmannia magnifica z Malajsie. Její mimořádně tuhé, velké, nedělené listy ve tvaru kosodélníku jsou v dospělosti až tři metry dlouhé a dva metry široké, na horní straně výrazně šedomodré a na spodní straně bílé. Vzhledem k jejímu pomalému růstu si budeme muset na dospělé exempláře pár let počkat.
V zadní části expozice najdeme statný exemplář palmy Caryota mitis, které je už velikost skleníku malá a časem bude muset být odstraněna. Její listy taktéž patří mezi neobvyklé v říši palem. Jsou dvakrát zpeřené a na koncích zvláštně roztřepené. Mnohým z nás mohou připomínat gigantický celerový list. Některé druhy této palmy jsou velice robustní a mohou dosahovat výšky až třicet metrů o síle kmene 50 cm s dvoumetrovými listy i květenstvím.
Ve volné půdě je vysazena jedna z nejatraktivnějších pokojových palem pocházející z Laosu a Vietnamu Phoenix roebelenii . Díky svým velmi jemně děleným listům působí velice ozdobně a pro svoji maximální dvoumetrovou velikost je velice žádanou rostlinou.
Pro mnohé návštěvníky, bylo velkým objevem zjištění, že ratanový nábytek je vyráběn z kmenů ratanových palem. Ty se řadí mezi šplhavé palmy, které si probojovávají cestu do horního vegetačního patra pralesa šplháním po kmenech
okolních rostlin, na kterých se zachycují pomocí ostnů, kterými jsou pokryty. Z terasy skleníku je dobře viditelný zatím neurčený filipínský druh, který byl sebrán na expediční výpravě v Luzonu v roce 2001.
Z velkého množství palem umístěných na terase skleníku v kontejnerech nás zaujala pro svoje pozoruhodné znaky Verschaffeltia splendida pocházející ze Seychelských ostrovů. Hned na první pohled zaujme chudovitými kořeny, které mohou sahat až do výše jednoho metru nad úroveň substrátu. Hned nad nimi je kmen chráněn ostrašujícími dlouhými černými ostny. Ty mají chránit kmen palmy od případného poškození známými seychelskými želvami. V tropické expozici je také nepřehlédnutelný madagaskarský druh cykasu Cycas thouarsii,
který může v dospělosti dosáhnout velikosti až deseti metrů s průměrem kmene až 45 cm. a délce listů ke třem metrům. Současně jich může vyrůst v jednom cyklu okolo 40. Je to statný a rychle rostoucí druh a vysazený exemplář už dosahuje velkých rozměrů.
Horská expozice je domovem palmy z ostrova Lorda Howe Hedyscepe canterburyana, která roste v horském mlžném lese v nadmořské výšce 400 – 750 m. U této palmy je velice obtížná klíčovost semen. Z deseti semen získaných v roce 2002 vyklíčily v zahradě čtyři rostliny. Jedno semeno vyklíčilo po dvou měsících od výsevu, ale poslední až po patnácti.
Doprovodný program
Organizátoři výstavy připravili v rámci Palmových dnů ve štole skleníku výstavu fotografií palem pořízených v jejich přirozených biotopech z různých částí světa (např. Madagaskar, Malajsie, Austrálie, Filipíny, Paraguay). Rostliny jsou na nich zachyceny v jejich dospělé velikosti, kdy nejvíce vynikne jejich granciózní krása listů a kmenů.
Součástí výstavy byla i ukázka semen palem, které se druhově odlišují nejenom jejich barvou a velikostí, ale i strukturou povrchu. Největší zájem vzbuzovalo ohromné semeno seychelské palmy Lodoicea maldivica , které drží primát největšího semene na světě. I samotná rostlina dosahuje úctihodných rozměrů, dorůstá do výšky 30 metrů. Na samičí rostlině dozrávají po pěti až sedmi letech obrovské plody (peckovice) o hmotnosti dvaceti až třiceti kilogramů podobným kokosovým ořechům. Přestože semeno, které bylo dovezeno do zahrady v roce 2003, vyklíčilo už po dvou měsících (obvykle doba klíčení je od třech do osmnácti měsíců) v hluboké nádobě (klíček dorůstá délky jednoho a půl metru než začne tvořit první list), bohužel odumřelo po několika měsících.
Návštěvníci palmových dnů měli také jedinečnou příložitost si zakoupit semena s ověřenou klíčivostí 20 druhů palem a 5 druhů cykasů s návodem na pěstování. V nabídce byly jak druhy vhodné do bytových podmínek, tak pro pěstování ve studených sklenících a na venkovních plochách.
Milovníci palem, tak měli jedinečnou možnost získat druhy palem, které se běžně nenabízí do komerčního prodeje.
O ekonomickém a ekologickém významu palem se návštěvníci mohli seznámit v závěru výstavy, kde bylo vystaveno několik surovin pocházejících z palem a výrobků zhotovených z jednotlivých částí rostlin.
V důležitosti hospodářských komodit pro lidstvo se palmy řadí hned na třetí místo po zelenině a travinách. Získávají se z nich jednak suroviny pro potravinářský, stavební, ale i oděvní a nábytkářský průmysl.
Stálá expozice
Botanická zahrada hlavního města Prahy se řadí počtem 140 druhů palem v 70 rodech mezi jedny nejlepší evropské sbírky. Z tohoto velkého počtu je ve stálé expozici skleníku Fata Morgana vysázeno 38 druhů. Pro pěstování palem v kultuře je kritická jejich velikost. Málokterá botanická zahrada disponuje, tak rozměrnými pěstebními plochami (skleníky), aby rostlinám poskytly dostatek prostoru pro jejich růst do dospělé velikosti
V mnoha případech se vzrostlá rostlina musí z expozice odstranit a právě těmto drastickým zákrokům se v Tróji chtějí vyvarovat. Z těchto důvodů jsou v expozici vysázeny převážně podrostové palmy, typické pro deštné lesy, které v dospělosti dosahují menších rozměrů. Zbývající druhy palem jsou pěstovány v zázemí zahrady a vystavují se příležitostně. Druhy, kterým prospívá letnění jsou během léta vystaveny na venkovních plochách zahrady.
Procházkou expozicemi skleníku se návštěvníci Palmových dnů přenesli aspoň na chvíli do exotických koutů světa, které jsou domovem, tak zajímavých rostlin jako jsou cykasy a palemy. Mnozí z nás mohli zavzpomínat na svá dobrodružná putování končinami, kde se procházeli pod korunami vzrostlých "vládců rostlin" palem. Věříme, že i v následujících letech, díky obětavým pracovníkům zahrady, budeme moci nadále obdivovat krásu těchto ušlechtilých rostlin prostřednictvím stálých expozic nebo výstav, jakou byly právě Palmové dny.
