Přestože je kdouloň jedním z vůbec nejstarších ovocných druhů pěstovaných v různých dobách, mnohými civilizacemi, její současné pěstitelské uplatnění pro produkci stolního ovoce je pouze okrajové. Podobně, tedy poměrně málo se využívá i pro zpracování jak v průmyslu potravinářském tak v kosmetickém. V současnosti je jediným významným uplatněním kdouloní použití vybraných odrůd pro podnožové účely, při dopěstování sadby hrušní.
Historie pěstování kdouloní v Evropě, zejména v oblasti kolem Středozemního moře spadá do období před více než 3000 roky. Do Evropy ji přivezli pravděpodobně Řekové a Římané v období, které není doposud přesně zmapované. Původní oblastí vzniku kdouloní je předoasijské genové centrum, zejména oblasti Zakavkazska a Kavkazského pohoří, Iránu a Turkménie. Odtud se kdouloň rozšířila do Malé Asie a Persie. Nejstarší písemné zmínky o kdouloních je možné nalézt v Homérově Odysseje (8. – 9. století př. n. l.) a v dílech nejznámějšího starověkého lékaře Hippokrata (460 – 377 let př. n. l.), který kdouloň používal k různým lékařským účelům. O značném významu kdouloní v historii lidské civilizace v Evropě i ve světě také svědčí skutečnost, podle které je anglické pojmenování kdouloně quince často používané příjmení v USA.
Latinský název Cydonia je odvozen pravděpodobně od města Kydonia (dnes Chania) na ostrově Kréta, kde se kdouloň ve starověku pěstovala v poměrně velkém rozsahu. Nicméně původní mytologický název města je odvozen od objevitele Kydonase, syna boha Hermese nebo Apollona (teorie se různí). Pojmenování kdouloní v různých jazycích je narozdíl od jiných ovocných druhů nepodobné: francouzky se kdouloň nazývá coing, německy quitte, italsky cotogna, španělsky membrillo, portugalsky marmelo, holandsky kwee, rusky ayva, polsky pigwa, srbo-chorvatsky dunja, hebrejsky habush, arabsky safarjal, čínsky wen po a japonsky marumero.
Z botanického a taxonomického hlediska je v současné době řazeno k tomuto rodu přibližně dvanáct druhů. Kromě kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.) jsou popisovány např. C. chinensis, C. lobata, C. tomentosa, C. veitchii atd. Kdouloň zdomácněla téměř na všech kontinentech kromě Austrálie. Na území České republiky je rozšířena pouze kdouloň obecná C. oblonga, která roste zplaněle na několika lokalitách (Praha, Roudnice nad Labem a jižní Morava). Podle statistických údajů ÚKZÚZ bylo od roku 2005 (od tohoto roku je údaj pro kdouloně sledován) ve školkách na našem území oficiálně vyprodukováno celkem 3467 výpěstků kdouloní, a to v kategorii CAC (konformní rozmnožovací materiál). O stoupající popularitě kdouloní svědčí produkce za rok 2008, která dosahuje 1540 ks. Mezi zastoupené odrůdy patřily zejména ´Bereckého´, ´Leskovačska´, ´Izobilnaja´, ´Muškatnaja´, ´Vranja´ a ´Champion´. V oblasti produkce podnoží v ČR zaujímají kdouloně páté místo. V roce 2008 dosáhla produkce těchto podnoží 113 040 ks, (pro srovnání produkce hrušňových podnoží jen 58 500 ks).
Ing. Tomáš Nečas, Ph.D., Mendelu, Brno
Více informací naleznete v únorovém čísle časopisu Zahradnictví.
