Kapradiny jsou rostliny, které působí trochu tajemným dojmem. Kouzlo kapradin spočívá v jejich odlišnosti od ostatních rostlin. Ohromují rozmanitostí listů a různými odstíny jejich barev.
Většinou mají úhledné ploché, nejčastěji zpeřené listy, které jsou v mládí spirálovitě stočené, což nenajdeme u žádných jiných rostlin s výjimkou některých cykasů. Rozvíjející se spirálovitě stočené listy kapradin patří k nejúžasnějším tvarům jarní přírody. Velké, několikrát zpeřené listy lesních kapradin vytvářejí nezapomenutelné hajní scenérie, které navozují pocit klidu a míru. Odlišná struktura listů svou pestrostí vytváří náhradu za květy, které bychom u kapradin marně hledali.
Protože kapradiny nekvetou, lidové pověsti tvrdí, že kapradina vykvete a plodí pouze v noci před svatým Janem v podobě zlatých zrnek. Kdo kvetoucí rostliny najde a květy získá, získá také kouzelnou moc, která mu umožní státi se neviditelným, neobyčejně silným a věčně mladým. Kvetoucí kapradí také ukazuje cestu k pokladů.
Kapradiny jsou botanicky velice složitá skupina rostlin. Od konce devonu, kdy se první kapradiny objevily, uplynulo více než 350 milionů let a za tu dobu vzniklo velké množství nejrůznějších forem a typů kapradin, které osídlily prakticky všechna možná stanoviště naší planety.
Kapradiny jsou vynikající zahradní rostliny, jedny z nejlepších rostlin ozdobných listem. Jejich výhodou je, že prakticky netrpí chorobami a škůdci, takže pokud jim zajistíme vhodné podmínky, tak dobře rostou, jsou dlouhověké. Výborně se kombinují jak s trvalkami, hajničkami tak i s většinou dřevin. Dokážou vytvořit přirozený lem záhonu s vyššími trvalkami anebo poslouží k přistínění zahradního jezírka. Velmi dobře působí jako solitéry např. na okraji dlažby, u studny, laviček či vrátek. Podle druhu je můžeme použít také na skalkách nebo vřesovištích. Pod pojmem kapradina si obvykle představíme statné rostliny s mohutnými dvakrát a třikrát zpeřenými listy, které vytvářejí nálevkovitou růžici.*
Text a foto RNDr. Pavel Sekerka,
Botanická zahrada Chotobuz,
Botanický ústav AV ČR, v. v. i.,
Průhonice
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 7/2014