Kapradiny, zajímavé trvalky pro rozličná stanoviště, tak zněl název semináře, který se uskutečnil koncem listopadu v Dendrologické zahradě Průhonice. RNDr. Pavel Sekerka provedl účastníky neobvykle rozsáhlou rodinou kapraďorostů, které najdeme nejen na stinných lesních stanovištích, ale překvapivě i na suchých skalkách nebo v zahradním jezírku. Seznámil je s jednotlivými rody, jejich pěstebními nároky, rozmnožováním a možnostmi jejich využití v zahradní architektuře.
Například vraneček švýcarský (Selaginella helvetica) může tvořit zajímavý detail na zídkách. Vytváří husté porosty, proto je vhodný pro pěstování v mísách, používá se také společně s bonsajemi. Snadno se množí dělením a z vranečků patří mezi nejlepší rostliny pro pěstování ve venkovních podmínkách. Další z vranečků, S. stautoniana, lze využít pro pěstování na skalce. Nazývá se také nepravá růže z Jericha. Lze jej pěstovat v našich podmínkách, jen se obtížněji množí (musí se vysévat).
Ze stromových kapradin zmínil RNDr. Sekerka druh Diksonia antarctica, který na Novém Zélandu roste v lesích jako podrost. Doporučil kupovat kapradiny, které jsou alespoň jeden rok zapěstované ve velké nádobě v Evropě. Pro pěstování doporučuje chladný skleník nebo halu. Většina stromových kapradin kromě Diksonia je chráněna CITES.
Více informací se dozvíte na stránkách časopisu Zahradnictví.
