Již tradičně se jako předzvěst jara koná na zámku v Rájci nad Svitavou výstava keřů kamélií ze sbírky zámeckého zahradnictví a desítek květinových aranžmá ve spojení s určitým tématem. Kamélie, jak napovídá její název – Camellia japonica L., pochází z Japonska a patří k rodu čajovníků. A právě s čajem souviselo i letošní téma výstavy.
Organizátoři, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, správa státního zámku Rájec nad Svitavou a Květinová galerie Brno ji dali název Kamélie a vůně čaje. Návštěvníci měli tak možnost věnovat se kromě obdivování kaméliových keřů a květů také historii i současnosti servírování čaje včetně tradičního japonského obřadu. Exponáty pro tuto expozici zapůjčila Ing. Ina Truxová z Národního památkového ústavu. Autory námětu výstavy Kamélie a vůně čaje byli Mgr. Marta Sedláková, Jana Kopecká a Slávek Rabušic.
Dalším obohacením výstavy byla i výstavka Filipínské inspirace umístěná v zámecké kapli. Vznikla ze spolupráce brněnského památkového ústavu a Filipínského velvyslanectví v ČR a obsahovala výrobky z tradiční filipínské tkaniny piňa vyrobené z ananasu. Nádherné společenské šaty, ale také doplňky z perleti a další typické filipínské výrobky zapůjčila velvyslankyně Filipín v ČR paní Carmelita Rodriguez Salasová, která nad výstavou převzala záštitu. Současně s výstavou byl návštěvníkům zpřístupněn i zámecký skleník, v němž se konal doplňkový prodej rostlin. O akci, která trvala od 8. do 11. března byl velký zájem a nejen návštěvník si kromě příjemných zážitků odnášel i rostlinku půvabné kamélie.
Jednomu ze spoluautorů, Slávkovi Rabušicovi, jsme v souvislosti s výstavou položili několik otázek:
Jaká je historie a současnost sbírky kamélií na zámku Rájec nad Svitavou?
Základem této unikátní a ojedinělé sbírky jsou matečné rostliny přivezené roku 1973 z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích u Prahy. Soubor obsahuje přes padesát klasických i méně známých druhů, které se dostaly do povolaných rukou zámeckého zahradníka Jana Dvořáka. Ten je s velikou láskou a péčí nejen pěstuje, ale i množí a šlechtí. V zámeckém skleníku, který se v minulých letech dočkal celkové rekonstrukce, je Jan Dvořák dříve i odborníkům a pracovníkům památkového ústavu vystavoval.
Odtud pramení i nápad pořádat výstavy kamélií na zámku v Rájci nad Svitavou?
Myšlenka uspořádat výstavu pro odbornou i laickou veřejnost, v níž by se objevila nejen sbírka kamélií, ale i umění aranžování květin mimo zámecký skleník vznikla začátkem 90. let. První výstavy na zámku byly jen malými ukázkami kvetoucích kamélií a drobných vazeb. Tehdejší vedení Památkového ústavu v Brně ovšem podpořilo myšlenku představit tuto ojedinělou sbírku v městě Brně. Jednalo se o zásadní rozhodnutí, kterým začaly výstavy kamélií od roku 1993 každoročně, a to v Brně nebo na zámku v Rájci nad Svitavou. Podstatné na těchto výstavách je, že jsme se rozhodli dát každému ročníku nosné téma, zařadit ho do určitého historického období a návštěvníkům ukázat v této souvislosti i vzácné předměty ze zámeckých depozitářů.
V Brně jsme měli možnost uvést návštěvníky v letech 1993 až 1997 do hotelu Voroněž, Místodržitelského paláce, letohrádku Mitrovských a Mahenova divadla. Architektonické ztvárnění svěřil památkový ústav Ing. Zdeňku Sendlerovi, spolurealizaci studentům a floristům ze Zahradnické fakulty v Lednici MZLU v Brně a Střední zahradnické školy v Brně-Bohunicích.
Od roku 1996 se výstava koná střídavě na zámku v Rájci nad Svitavou a v Brně, s výstavou Kamélie sváteční jsme zavítali na zámek v Lysicích a na zámku v Buchlovicích jsme představili Kamélie renesanční. Loňská výstava, vztahující se k třístému výročí úmrtí Georga Josefa Kamela (1661 – 1706), se odehrála v Etnografickém ústavu v Brně.
Jak hodnotíte letošní výstavu?
Výstava Kamélie a vůně čaje vycházela ze skutečnosti, že kamélie japonská (Camellia japonica) patří do čeledi čajovníkovitých (Theaceae), a je příbuzná pravému čajovníku čínskému (Thea sinensis, syn. Camellia sinensis). Listy některých druhů kamélií se rovněž používají k přípravě čaje.
Letošní výstava měla tři rozměry. Návštěvníci mohli vidět mnoho sbírkových předmětů, které se vážou k přípravě a pití čaje. Tento moment jsme zasadili do jednotlivých historických období, např. do baroka nebo romantismu, a tomuto jsme také přizpůsobili květinovou výzdobu. Keře kamélií, které vždy musejí být dominantní, tak byly v naprosto autentickém prostředí. Pro různorodost výstavy byly některé prostory ztvárněny poněkud volněji jako variace na umění aranžování květin Dálného východu.
Kdo výstavu tvořil a aranžoval, mění se tento team?
První výstavy byly dílem zámeckých zahradníků Jana Dvořáka a Evžena Kopeckého (zámek Lysice), kteří jsou stále základními členy této skupiny. K výstavě v hotelu Voroněž byla přizvána Zahradnická fakulta v Lednici, k výstavám v letech 1994 až 2004 Střední zahradnická škola Brno-Bohunice. V roce 2005 jsem team obměnil a přizval svoji nejbližší spolupracovnici, floristku Ing. Marii Bittnerovou, a floristy Lukáše Kouřila a Lucii Vařekovou. Přes své mládí projevili velký cit pro historický interiér a spolupracovali se mnou i na výstavách na zámcích v Buchlovicích, Vranově nad Dyjí, Jaroměřicích a na hradě Pernštejn. V neposlední řadě patří do teamu kastelánka rájeckého zámku Jana Kopecká, za územní odborné pracoviště NPÚ v Brně vedoucí oddělení hradů a zámků Marta Sedláková a vedoucí publikačního oddělení Eva Dvořáková, vůdčí osobnosti celkového zajištění těchto výstav.
Jaký je zájem odborné a laické veřejnosti o výstavy kamélií a kolik návštěvníků shlédlo výstavu v tomto roce?
Zájem je jedním slovem obrovský. Je to způsobeno v první řadě obdivem lidí k těmto nádherným květinám a samozřejmě k práci Jana Dvořáka. A podle ohlasů veřejnosti je to dáno i promyšlenou dramaturgií jednotlivých ročníků, tím, že každý ročník má své nosné téma, které se snažíme vždy co nejvěrohodněji ztvárnit. A to jak květinovými dekoracemi, tak sbírkovými předměty z depozitářů. Příprava je vždy velmi náročná, někdy musíme interiér vymyslet a ztvárnit tak, aby věrohodně přiblížil určitá historická období. A tady nejde pouze o nějaké bezmyšlenkovité kopírování podle dobových obrazů nebo jiných zachovaných materiálů, ale o zpracování pomocí současného sortimentu květin a doplňkových materiálů, o cit pro interiér, mobiliář, tapisérie apod. Je to práce náročná, takřka dobrodružná, nicméně krásná.
Odměnou za náročnou přípravu a práci v zámeckých interiérech byla účast více než 6 000 návštěvníků, která byla druhou nejvyšší v historii výstav.
