Na 400 druhů typového podrodu Geranium představuje mezi kakosty vývojově nejpokročilejší skupinu – zatímco druhy obou dříve pojednávaných podrodů (viz Zahradnictví č. 8 a 10) semena odhazují v plůdcích, v případě skupiny Mediterranea jsou semena z plůdků vymrštěna a teprve potom odpadávají od rostra i plůdky, ať už s paosinou anebo bez ní. Molekulární data (Fiz & al., 2008) nicméně ukazují na parafyletickou povahu tohoto podrodu pozicí taxonů podrodu Erodioidea (zjednodušeně řečeno, druhy podrodu Erodioidea se nevyvíjely nezávisle na podrodu Geranium, ale odštěpily se vprostřed jeho taxonů, které takto rozdělují ve dvě skupiny). Starší z obou izolovaných skupin je představována sekcí Tuberosa a z té je pak pěstováno jen několik málo druhů subsekce Mediterranea, které rostou, jak ostatně jméno napovídá, v regionech blízkých Středozemnímu moři.
Původní druhy
Druhy skupiny Mediterranea mívají na lodyhách vstřícné, avšak nestejnopárné, zpravidla jen mělce laločnaté listy a modropurpurové květy s nápadnou tmavou nervaturou. Nejsou to vždy pohledné byliny. Jednoletý, na jihoevropských spáleništích stále hojný, u nás však už nejspíš vyhynulý kakost český (Geranium bohemicum L.) s nepříliš velikými květy ztrácejícími se v husté změti lepkavých a nelibě páchnoucích listů je toho názorným dokladem. Na druhé straně, několik málo velkokvětých kavkazských druhů této skupiny patří k nejkrásnějším a přitom k nejsnáze pěstovatelným kakostům, jaké kdy byly do zahrad uvedeny.
V zahradách nejčastěji vídáme dva velmi podobné, pro laika jen obtížně rozpoznatelné druhy: přes půl metru vysoký kakost širokoplátečný (Geranium platypetalum Fisch. & Mey.) a jen o málo nižší kakost iberský (G. ibericum Cav.). Oba jsou měkce a odstále pýřité, zatímco u prvního z obou taxonů bývá vždy část chlupů žláznatá, u druhého zpravidla žlázky chybí. G. platypetalum je robustním kakostem horských luk nebo mýtin subalpinských smrkových a jedlových lesů, vystupujícím k 2600 m nadmořské výšky na svazích Malého Kavkazu.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 1/2010.