Genové banky slouží jako depozitáře rostlinných genetických zdrojů a rezervoáry zemědělské rostlinné rozmanitosti planety. Coby koordinátoři Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity České republiky proto s obrovskými obavami sledujeme ruskou ofenzívu Charkova. Národní genová banka rostlin Ukrajiny, která se zde nachází, je jedna z nejvýznamnějších genových bank světa. Její poškození nebo zničení by znamenalo nenahraditelnou ztrátu nejen pro ukrajinské šlechtitele a výzkumníky, ale i ohrožení budoucí potravinové bezpečnosti lidstva. Snahy ukrajinských kolegů o přesun sbírek z okupovaného Charkova do bezpečí jsou zatím nevyslyšeny.
Institut rostlinné výroby V. Y. Jurjeva, ve kterém se Národní centrum pro genetické zdroje rostlin Ukrajiny (National Center for Genetic Resources of Plants of Ukraine, NCPGRU) v Charkově nachází, schraňuje přes 150 tisíc položek genetického materiálu z 544 zemědělských plodin a 1 802 druhů rostlin v životaschopném stavu, což charkovskou genovou banku řadí mezi deset největších na planetě. Mezi 300 sbírkami národního významu se tu nacházejí unikátní soubory triticale, ječmene, kukuřice, prosa, sóji či slunečnice, z nichž některé považuje Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) za nejvýznamnější na světě. Každá odrůda je souborem neopakovatelných jedinečných vlastností, jejichž ztráta by byla nenahraditelná a nevyčíslitelná.
Odborníci si tuto situaci dobře pamatují z jiného konfliktu v nedávné době, a to v Sýrii. Oblast Úrodného půlměsíce je považována za jednu z kolébek zemědělství. Vzorky kulturních a planých obilnin z této oblasti jsou nejen kulturním dědictvím lidstva, ale také jsou obzvlášť důležité díky své adaptaci na suché klima. V genové bance Mezinárodního centra pro zemědělský výzkum v suchých oblastech (ICARDA), založené v roce 1985 v syrském Aleppu, se podařilo shromáždit více než 157 tisíc unikátních položek genetického materiálu ječmene, cizrny, bobu, čočky a pšenic, včetně planých druhů, ze kterých vznikaly kulturní druhy. Obava z hrozícího válečného konfliktu vedla v roce 2011 k urychlenému přesunu vzorků od většiny rostlinného materiálu do globální genové banky na Špicberkách. Zatímco Aleppo bylo v letech 2012–2016 skutečně téměř zničeno, více než 110 tisíc vzorků se podařilo zachránit.
Ukrajina bývá nazývána sýpkou Evropy. Patří např. mezi největší exportéry kukuřice (zde zaujímá skoro jednu pětinu celosvětového objemu), obilovin, slunečnice a slunečnicového oleje, a to i do Ruska a Asie. Její šlechtitelé 20. století se řadí mezi uznávanou špičku svého oboru. Patří mezi ně především Vasyl‘ Mykolajovyč Remeslo (1907–1983), jenž vyšlechtil vysoce výnosné odrůdy ozimé pšenice se zvýšenou odolností vůči extrémním podmínkám. Díky tomu se mohla oblast pěstování pšenice rozšířit i do netradičních, méně úrodných oblastí. Remeslo je autorem 20 odrůd ozimé pšenice – nejznámější Mironovská 808, napsal přes 200 vědeckých prací. Byl autorem pokrokových šlechtitelských metod, které umožnily další rozvoj oboru i v zahraničí.
Zaměstnanci charkovské genové banky, která tyto odrůdy uchovává a která jich poskytne pro výzkum, vzdělávání a šlechtění okolo 2000 ročně, bijí právem na poplach. Problém ohrožení a zániku sbírek se netýká jen jich, ale týká se i celé Evropy. Podobná záchrana jako v Aleppu by nyní mohla proběhnout i v Charkově.
Zachování zemědělské rozmanitosti je nezbytné pro zajištění dostatku potravin pro lidskou populaci. Každá rostlina je unikátní zásobárnou genů, tzn. vlastností, které nejde nijak nahradit. Všechny tyto genetické zdroje mohou v budoucnu sloužit lidem pro šlechtění nových odrůd, při léčbě chorob nebo pro nová průmyslová využití. Původní odrůdy plodin si zachovávají vlastnosti, které u moderních odrůd již vymizely. Genobanky na celém světě schraňují místní, krajové i moderní odrůdy zemědělských plodin i jejich plané příbuzné. Ztráta těchto zdrojů je hrozbou pro lidstvo.
V Česku vznikl Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity již v roce 1993 a v jeho kolekcích je nyní shromážděno 1 173 druhů kulturních a planých rostlin. Ve více než 56 tisících položkách rostlinného materiálu jsou zastoupeny zejména obilniny, zelenina, pícniny, luskoviny a ovocné rostliny. Koordinátorem programu je Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Genová banka semen se nachází v jeho sídle v Praze-Ruzyni.*
Kontakty (VÚRV, v.v.i., Odbor genetiky a šlechtění rostlin, Genová banka)
Ing. Dagmar Janovská, Ph.D., janovska@vurv.cz, 702 087 743
Ing. Vojtěch Holubec, CSc., holubec@vurv.cz, 731 448 341
Zdroj: VÚRV , v. v. i.
