Globální změna klimatu reprezentovaná hlavně stoupající teplotou vzduchu a zvyšujícím se suchem má negativní dopad na lesní ekosystémy. Mění se jejich produktivita, uhlíková rovnováha, stoupá míra poškození stromů hmyzem, chorobami a kalamitami. V důsledku očekávaného nárůstu klimatických extrémů v budoucnosti dojde s velkou pravděpodobností k ještě většímu odumírání stromů a podstatným změnám v zastoupení jednotlivých druhů dřevin.
Obhospodařování lesních ekosystémů tak bude vyžadovat nové přístupy. V mnoha případech bude potřebná konverze homogenních porostů na strukturně diferencované a druhově bohatší lesy. Ekologicky a ekonomicky efektivní usměrňování druhového složení v komplikovaných porostních strukturách nebude možné bez důkladných znalostí specifických reakcí dřevin na měnící se klima.
Ve výběrných lesích se bude jednat především o stín snášející dřeviny (jedle, smrk, buk); případně slunné dřeviny, které v těchto porostech představují zpravidla jen dočasnou příměs (borovice). Takováto směs dřevin vytváří dobré předpoklady pro vytvoření stabilních lesních ekosystémů, a to i v souvislosti s předpovídanou změnou klímatu.
Rozdíly v růstovém rytmu, nárocích na podmínky prostředí a citlivosti na klimatické faktory dřevin však vyvolávají vícero otázek. Jednou z nich je volba optimálního zastoupení druhů vzhledem k jejich budoucí perspektivě. Navíc v případě strukturně diferencovaných porostů je potřebné též přihlédnout k sociálnímu statusu a věku jedinců těchto dřevin, protože mezi stromy s různými dimenzemi mohou existovat značné morfologické a fyziologické rozdíly. Ty jsou zodpovědné za odlišnou růstovou reakci a citlivost jednotlivých stromů na klimatické faktory.
Vědci analyzovali věkovou strukturu, popsali dlouhodobé růstové trendy a identifikovali klimatické faktory ovlivňující růst stromů ve smíšeném výběrném lese. Ve studii také testovali hypotézy, že (1) v probíhající klimatické změně je jedle nejperspektivnější jehličnatou dřevinou, a že (2) stromy střední vrstvy (úrovně) vykazují velmi malou citlivost na působení klimatických faktorů ve specifických podmínkách strukturně diferencovaného lesa.
Objektem jejich výzkumu byl smíšený výběrný les lokalizovaný v centrální části Volovských vrchů na východním Slovensku. Porost o výměře 13,7 ha se nachází v nadmořské výšce 500–580 m. Dominantní dřevinou v porostu je jedle bělokorá, přimíšené jsou smrk ztepilý, borovice lesní a buk lesní Zřídka se tu vyskytuje také javor klen a jasan ztepilý. Převažuje forma jednotlivého smíšení dřevin.
Vědci po analýzách růstu sledovaných jehličnatých dřevin v podmínkách výběrného lesa potvrdili pozitivní růstový trend a poměrně vysokou odolnost jedle vůči působení klimatických faktorů za období 1901–2018. Proto je možné předpokládat zvyšování zastoupení jedle hlavně na úkor smrku v důsledku jeho citlivosti na rostoucí teplotu a sucho. Postupný pokles zastoupení je vysoce pravděpodobný též v případě borovice.
Jedle tak může být klíčovou dřevinou při vytváření diferencovaných struktur porostů v budoucnosti. Otázkou je ale její reakce na postupný nárůst klimatických extrémů a zvyšující se konkurenční tlak buku.*
Ing. Jan Řezáč
Zdroj: VÚLHM
