Nejen zkušenosti rakouských vinařů z období po vstupu do Evropské unie, ale i příspěvky z oblasti legislativy, výživy a hnojení, chemické ochrany nebo specializované mechanizace zazněly na Vinařsko – ovocnářském semináři, na kterém se sešli pracovníci vinařských a sadařských provozů z celého regionu.
Organizátorem akce pořádané koncem února v Hustopečích u Brna byla společnost Bayer CropScience ve spolupráci se Státní rostlinolékařskou správou.
Vliv změn legislativy
na vinařský sektor
Sadaře a zejména vinohradníky zajímal vliv evropské legislativy na změny našich právních norem v souvislosti se vstupem České republiky do unie. „Přibližování našich zákonů normám EU není ještě zcela ukončeno,“ řekl Ing. Jaromír Čepička z oddělení trvalých kultur UKZÚZ Brno. „Nejvíce změn se týká jakosti a množství produkce a její kontroly. Pro naše producenty bude zcela nová také aplikace produkčních kvót a omezení nových výsadeb.“ Výsadbová práva na vinice se dají rozdělit do tří kategorií. První z nich je právo na opětovnou výsadbu, které získává majitel na období osmi let. Toto právo může být i předmětem prodeje, případná změna však musí být nahlášena příslušným orgánům. Druhým, je právo na nárůst a rozšíření ploch. Bude povolen nárůst o maximálně 2 % ze současných zhruba 15 tisíc hektarů vinic. Třetím právem je právo rezervy, které však činí pouze 50 ha pro celou ČR a týká se především školek a vinic, které jsou součástí výzkumných projektů. Dalším omezením, které J. Čepička zmínil, je zařazení Čech do vinařské zóny A (lze přislazovat max. 5,9 kg sacharózy na 100 l moštu) a Moravy do zóny B (4,2 kg na 100 l). Dále hovořil o ustanovení tzv. vinařských důvěrníků při obecních úřadech. Tito důvěrníci by byli v podstatě pracovníci UKZÚZ, kteří by měli na starosti kontrolu na místní úrovni. Jejich práce by se týkala zejména nové výsadby, obnovování vinic nebo kontroly sklizně.
Zkušenosti rakouských vinařů
Na semináři zaznělo i zhodnocení zkušeností rakouských vinařů ze vstupu do EU. V první fázi po vstupu se s otevřením trhu v Rakousku navýšil import, ale i export vína. Vstup do EU urychlil koncentraci pěstitelů (Rakousko má dnes zhruba 50 000 ha vinic). Rozjely se projekty na restrukturalizaci odrůdového složení a přesun vinic jen do těch nejvhodnějších poloh. Náklady na tyto projekty byly z asi 50 % financovány Unií, zbytek tvořily peníze ze zemských fondů a vlastních prostředků vinohradníků. Dotace také směřovaly k podpoře integrované produkce, zlepšení kvality výroby u specializovaných odrůd, nebo pěstování révy vinné na terasách. Podobný vývoj a možnosti by tedy mohli od po vstupu do Unie očekávat i naši vinaři. Situace však může být trochu zkomplikována tím, že peníze z unijních fondů k nám půjdou přes Agrární platební agenturu, jejíž akreditace orgány Evropské unie není ještě ukončena.V současnosti je v celé EU asi 5,5 milionu hektarů vinic, proto si také musíme přiznat, že ČR bude na společném trhu jen malým hráčem, což však neznamená, že se naši výrobci se svou produkcí ztratí.
Nový prostředek proti plísni šedé
Velká část semináře byla věnována i systémům ochrany révy vinné a ovocných sadů. „Spektrum našich přípravků může zajistit ochranu vinic po celé vegetační období,“ řekl na úvod svého příspěvku Ing. Petr Příkazský ze společnosti Bayer, s. r. o. Seznámil přítomné s kompletním systémem ochrany vinic a představil některé nové přípravky. „Teldor 500 SC, jehož účinnou látkou je fenhexamid, je botryticid nové generace určený k ochraně proti plísni šedé. Během jedné hodiny po aplikaci je 40 % přípravku absorbováno do voskové vrstvy, tím téměř odpadá riziko smyvu. Nejlepší termín aplikace je stadium zaměkání bobulí. Doporučená dávka je 1 l/ha a ochranná lhůta je pouze 14 dní. Je důležité mít na paměti, že Teldor, stejně jako všechny ostatní fungicidy, by měl být používán jako preventivní prostředek,“ uvedl k novému produktu Příkazský.
Systém ochrany sadů
„Firma Bayer také dodává kompletní systém ochrany sadů,“ uvedl průvodce celým seminářem Ing. Marian Havlíček. Kromě jiného hovořil o přípravcích určených proti houbovým onemocněním. „Pro řešení infekčního tlaku padlí a strupovitosti doporučujeme použití přípravku s mesostemickým účinkem Zato 50 WG, který je však možné použít pouze 3x za sezonu. Kombinací tohoto prostředku s kontaktním fungicidem Merpan 80 WG nebo Euparen Multi, lze také oddálit riziko rezistence. K preventivním, kurativním i eradikativním zásahům lze s úspěchem použít systemický fungicid Hattrick, který díky obsahu dvou účinných látek působí jak proti padlí, tak proti strupovitosti a navíc potlačuje pozdější vznik skládkových chorob,“ řekl Havlíček.
Krok směrem k zákazníkovi
Důstojným zakončením celé akce bylo vystoupení prof. Viléma Krause, našeho předního vinařského odborníka, který ve své přednášce porovnal české, německé a francouzské vinařství před naším vstupem do EU. Kromě zjevných rozdílů v technologii pěstování (husté spony, nízké tvary, časté sečkování atd.) a v odrůdové skladbě se také věnoval například rozdílům v označování vín. „Ve světě je snaha o zmenšování sortimentu a zjednodušení označování vín, aby se zákazníkovi co nejvíce ulehčila orientace na trhu. Například v některých částech Německa přecházejí na jednoduchou třístupňovou kategorizaci vín. V první, tzv. statkové kategorii, jsou vína jakostní smíchaná z různých vinic a nesoucí jméno statku, kde byla vyrobena. Druhá kategorie, tzv. místní, zahrnuje vína, v jejichž názvu je jméno místa nebo katastru obce, kde má víno svůj původ. Třetí, nejvyšší kategorií, jsou tzv. vína významného růstu, kam může patřit jen víno z jedné polohy, kterou nese i ve svém názvu.“ Také ve Francii hraje při označování vín hlavní úlohu místo pěstování a v současnosti je tam zaregistrováno několik oblastí originálního chráněného původu. Podle Krause by i naši vinaři měli vsadit na jedinečnost našich vín, protože tato orientace by jim mohla pomoci obstát v silné zahraniční konkurenci.
