Mezi vinaři jsou měďnaté fungicidy již zažitá věc, která funguje a na kterou spoléhají zejména ke konci vegetace. Hrozny se uzavírají, bobule měknou. Je tato doba ale opravdu ta pravá pro aplikaci těžkého kovu, jakým měď bezpochyby je?
Moderní náhled na věc se přiklání spíše k tomu, aby do posledních postřiků byly zapojeny spíše podpůrné prostředky na bázi mořských řas, huminových kyselin nebo listová výživa s převahou draslíku. Draslík podporuje zvyšování cukernatosti hroznů a zlepšuje vyzrávání dřeva, což je důležité i z pohledu mrazuodolnosti. Draslík navíc patří mezi alkalické kovy, tedy je schopný svým charakterem potlačovat kyselomilný život plísní.
Je prokázáno, že aplikace měďnatých fungicidů v zaměkání může ovlivnit aromatické látky v hroznech, potažmo ve víně. Rezidua mědi chemicky reagují v počátečních stadiích kvašení s vonnými thioly, což může negativně ovlivnit senzoriku vín. To se týká zejména aromatických odrůd jako jsou Semillon nebo Cabernet Sauvignon. V některých vínech se také mohou vyskytovat různé kovové pachutě ovlivněné právě tímto kovem. Proto není aplikace měďnatých fungicidů v období zaměkání vhodná. Měď se však vyznačuje vysokou objemovou hustotou a měla by teoreticky z procesu výroby vína odpadat hned při prvním odkalení moštů sedimentací.*
Text a foto
Ing. Klára Halouzková,
BS vinařské potřeby s. r. o.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 8/2017.
