Když jsme si zapisovali předmět floristika, většina z nás ještě vůbec netušila, do čeho se pouštíme. Na začátku semestru to vypadalo vcelku nenápadně. Začali jsme se scházet každou středu a spřádat plány do budoucna. Jedním z našich úkolů se stala floristická show s tématem Japonské inspirace.
Pro tuto tradiční přehlídku bylo vybráno netradiční prostředí katakomb lednického zámku. Absolvovali jsme průzkum terénu, organizovali válečné porady, vymýšleli strategie a vláček, ve kterém jsme se ocitli, začal pomalu nabírat na rychlosti. Pod vedením zkušených vůdců dostávalo téma reálných rysů. V našich fantaziích ožívali japonští samurajové v plné zbroji, vážní aristokraté, barokní dámy, křehké Japonky i uspěchaní obchodníci moderní doby. S krátícím se časem přibývalo práce, nápadů i připomínek. Pomalu se blížil den „D“, z nadšenců a příznivců aranžérského řemesla se začali stávat noční tvorové, kteří téměř všechen svůj čas trávili společným úsilím, jak ze skic a náčrtů vytvořit květinovou přehlídku. Pod rukama jim začala vyvstávat historie i současnost japonského i evropského světa. Všude byly spousty květin a jiného materiálu, ale nad tím vším se vznášela dobrá nálada, protože všechny tato činnost velmi bavila. Během naší práce jsme museli řešit množství ryze praktických otázek – jaké kytice uvázat pro jednotlivá období, jaký zajistit sortiment a množství květin, kde koupit koudel na paruky, čím ji obarvit, jak upevnit modelce paruku do vlasů… Na všechny tyto otázky však byla nalezena odpověď či řešení. Naší motivací k věrohodnosti celého představení byla také přítomnost delegace z dalekého Japonska, v jejímž čele stál atašé japonské ambasády. Byli bdícím okem nad našim aranžérským svědomím, ale také pomocnou rukou při složitém oblékání tradičních japonských kimon.
Světla svítí na molo, hosté se scházejí, tvůrci se třesou napětím, aby to dobře dopadlo. Všude pobíhají postavičky v kostýmech s květinovou výzdobou. Připravte se, začínáme! Za zvuků renesanční hudby vchází samurajové a předvádí mezi sebou souboj. Mezi nimi se nerušeně a s grácií proplétá vědec, aristokrat a pochoduje voják. Je dobojováno a diváci se přesunují na přelom 17. a 18. století. Evropa je okouzlena japonskou kulturou, ale ani Japonsko nezůstává pozadu a rádo se seznamuje s novými poznatky. Můžeme vidět barokní dámu s vějířem, piráta s růží smlouvajícího s japonskou dívkou o čajový obřad, Japonec se zaujetím studuje evropskou knihu… Za zpěvu ptactva jsou diváci přeneseni tentokrát do přelomu 19. a 20. století. Japonky čile aranžují svoji ikebanu, tak jak se tomu učí už po staletí. Evropa tančí valčík a styly v aranžování se mění jako na běžícím pásu. Momentálně „frčí“ biedermeier a divoké kytice inspirované malířem Hansem Makartem. Až přezdobené Evropanky jsou protipólem skromně oděných japonských žen. Poslední skok historií přesune obecenstvo do současnosti, kterou jej provází uspěchaný byznysmen v doprovodu šarmantní manažerky. Rozdíly mezi různými světy a kulturami se stávají stále menšími. Důkazem je zakončení večera svatbou japonské nevěsty a evropského ženicha. Dozněly poslední tóny Mendelsona a spokojení návštěvníci odchází vstřebat zážitky do svých domovů. Líbilo se? Nám moc! Děkujeme za návštěvu a příští rok v Lednici opět nashledanou!
