Tento příspěvek byl zpracován podle jakostních směrnic FLL platných od roku 1995 a klade si za cíl poskytnout přehlednou, a díky doprovodným vyobrazením i praktickou informaci o jakostních požadavcích na tvar a vlastnosti koruny, kmene a kořenového balu listnatých stromů pěstovaných ve školkách. Výpěstky kmenných a pyramidálních tvarů listnatých stromů jsou na trh dodávány s jednoletými přírůstky vyzrálými letorosty, které včas ukončily růst.
Pro kvalitu výpěstků je závazná směrnice k odborné normě DIN 18916 (Forschungsgesellschaft fur Landsentwicklung und Landschaftsbau – Výzkumná společnost pro rozvoj a tvorbu krajiny), která doplňuje českou oborovou normu Výpěstky okrasných dřevin – Všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti (2001).
Požadavky na tvar koruny
pravidelně stavěná podle růstových vlastností druhu
odpovídá tloušťce kmene
druhově specifické rovné prodloužení kmene
další vyvětvování je možné
žádné přeslenité větvení, žádné vidlice
terminální výhon jakožto prodloužení kmene se při přesazování zásadně nezkracuje nebo jen výjimečně zastřihuje do jednoletého dřeva
tvarovací řez se provádí nejpozději v předposledním vegetačním období
Srovnání tvaru korun
Koruně vlevo (jde v obou případech o Tilia cordata, třikrát přesazovanou, obvod kmene 14 – 16 cm) chybí průběžný vedoucí výhon. Díky přerušenému pokračování kmene je ohrožena statika stromu. Kromě toho je pozdější odvětvování kmene kvůli chybějícímu pravidelnému postrannímu větvení ztíženo nebo znemožněno. Strom vpravo odpovídá jakostním směrnicím pro dřeviny.
Pozitivní příklad: Quercus robur
Dvakrát přesazovaný, obvod kmene 10 – 12, 12 – 14 cm. Koruna má průběžný vedoucí výhon a dobře členěné rozvětvení. Lehké zakřivení je typickým následkem řezu a nepředstavuje žádné snížení jakosti. Stupňovitá stavba usnadňuje pozdější vyvětvování pro dosažení světlého profilu.
Pozitivní příklad: Fraxinus excelsior
Dvakrát přesazovaný, obvod kmene 10 – 12, 12 – 14 cm. Tato koruna se vyznačuje průběžným hlavním výhonem odpovídajícím druhu a pravidelným, stupňovitě stavěným, stejnoměrně uspořádaným rozvětvením.
Pozitivní příklad: Acer pseudoplatanus (připojit obr. Acerpseudo)
Dvakrát přesazovaný, obvod kmene 10 – 12, 12 – 14 cm. Dobře založená stavba koruny, o niž usilujeme u tohoto druhu, s průběžným vedoucím výhonem a stupňovitým rozvětvením.
Pozitivní příklad: Tilia platyphyllos
Třikrát přesazovaný výpěstek, obvod kmene 12 – 14 cm. U tohoto druhu se dobrého založení mladých korun dosáhne pouze správným výchovným řezem ve školce, což nám ušetří pozdější práci. Protože Tilia platyphyllos má sklon k tvorbě vidlic, takže se po vysazení na konečném stanovišti doporučuje ještě v prvních letech podle potřeby odstraňovat konkurenční vidlicové výhony.
Požadavky na tvar a vlastnosti kmene
nejméně 180 cm vysoký (od 3× přesazovaných 200 cm vysoký), u alejových stromů až do obvodu kmene 25 cm 200 cm vysoký
rovný
nepoškozená kůra, žádné oděrky a rány
vyvětvování (u alejových stromů) prováděné nejpozději na začátku posledního vegetačního období
obvod kmene se měří ve výšce 100 cm nad zemí
údaj obvodu kmene v cm podle odstupňované síly:
stupeň 2 cm: 8 – 10 až 18 – 20 cm
stupně 5 cm: 20 – 25 cm až 45 – 50 cm
Negativní příklad: Rána na kmeni stromu
Výpěstek nevyhovuje jakostním normám a není žádoucí jej vysadit. Pod kůrou, která se sama povrchově zahojí, se může vytvořit hniloba kmene, což může vést po mnoha letech k odumření nebo ke zlomení stromu.
Požadavky na kořeny
stromy nejméně dvakrát přesazené
kořeny dobře utvářené odpovídající druhu, stáří, velikosti a půdě
dostatečný podíl jemných kořínků
Pozitivní příklad: Vysoký podíl vláknitých kořenů
Tak jako má každý druh stromu vlastní stavbu koruny, je i růst jeho kořenů druhově specifický. Avšak i v rámci jednoho druhu utváření a hustota kořenů závisí na struktuře půdy ve školce. Obrázek ukazuje kořeny z jílovité půdy – jedná se o dvakrát přesazovaný jírovec – Aesculus hippocastanum. Pozitivní příklad dobrého kořenového systému stromu s vysokým podílem vláknitých kořenů. Pravidelné přesazování podporuje růst jemného kořenového vlášení především po obvodu řezu hlavních kotevních kořenů.
Negativní příklad: Malý objem a pahýly kořenů
Objem kořenů, zbylý po vyorání nestačí k ujmutí stromu, a sice v důsledku vynechaného přesazení nebo podřezání. Takový strom jako na snímku (pokud se vůbec ujme) často prorůstá z báze kmene, větve v koruně zakrňují a prosychají. Krátké a slabé letorosty korunu trvale deformují. Stejně reagují po přesazení výpěstky s jednostrannými pahýly kořenů, které navíc nejsou zárukou stability stromu na trvalém stanovišti. Rovněž naprasklé kořeny s rozštípnutou bázi kmene jsou nežádoucí. Takovéto stromy se nesmějí podle jakostních směrnic uvádět do oběhu, nikdo je nemá odebírat ani vysazovat.
Požadavky na bal
soudržný, odpovídající druhu a velikosti rostliny, jakož i struktuře půdy
pokud možno stejnoměrně prokořeněný
od třikrát přesazovaných rostlin navíc obalený žíhaným drátěným pletivem (ne pozinkovaným)
Pozitivní příklad: Dobře prokořeněný bal
Dobře prokořeněný bal, který drží pevně pohromadě i bez plátěného obalu. Avšak i nejpevnější bal může být poškozen a uvolněn neodborným zacházením. Na stanovišti je třeba provést zkoušku soudržnosti balu otevřením obalu jen při důvodném podezření na vadný výpěstek. Tkanina na překrytí balu je z juty nebo jiného vhodného materiálu, který začíná během několika týdnů v půdě trouchnivět. Tkanina a drátěné pletivo je žádosucí kolem balu při sázení ponechat. Drát a tkanina nesmějí být ovšem kolem kmene zauzlovány. Drát má být v dostatečném odstupu od kmene, aby nemohl zarůst do kůry a zaškrcením kmene strom znehodnotit. Pravidelné přesazování podpoří růst jemných kořenů především na konci hlavních kotevních kořenů.
Hlavní zásady řezu koruny listnatých stromů
Listnaté stromy a keře vyžadují řez před výsadbou nebo těsně po výsadbě na trvalé stanoviště.
Hlubším řezem podpoříme rašení a nárůst silnějších výhonů, kosterních větví koruny stromu. Je zárukou utváření pevné koruny. Řez listnatých stromů po výsadbě spočívá ve zkrácení hlavních výhonů cca o ¾ délky na čtyři až sedm oček, u taxonů s bohatou násadou pupenů na letorostech, tj. rodů Alnus, Betula, Carpinus, Malus, Quercus, Fagus, Prunus, Pyrus, Sorbus nebo na 2 – 3 očka u taxonů s párovými nebo střídavými pupeny, na letorostech od sebe vzdálenějšími (rody Acer, Platanus, Populus, Fraxinus, Tilia, Salix (řez na hlavu), Sorbus aucuparia, Ulmus). Slabé výhony (obrost) směrující do koruny se odstraňují řezem na větevní kroužek. Silnější postranní výhony (II. řádu) směrující vně koruny, které spoluvytváří charakteristický vzhled koruny (pyramidy) se zkracují stejným obdobným způsobem jako kosterní větve. Terminál je zásadně nežádoucí zkracovat. Přiměřené zakrácení terminálního výhonu je možné pouze v případě, kdy tento jednoletý výhon nadměrně přesahuje korunu a viditelně narušuje habitus charakteristický pro daný druh stromu. Tímto řezem se umožní utváření pevné a vyvážené koruny stromu. Výchovný řez podle výše uvedených zásad a způsobu využití stanoviště je vhodné opakovat po 2 – 3 letech, ve volné krajině po 4 – 5 letech. Při tomto řezu je žádoucí se zaměřit na obrost tj. na slabší výhony, které se kříží nebo dotýkají, popřípadě vyrůstají těsně u sebe. Konkurenční terminální výhon, vidlicovitě rostoucí, je třeba odstranit řezem na větevní kroužek.
Pro včasné hojení ran se doporučuje zamazání větších řezných ploch stromovým balzámem, popřípadě latexem s příměsí dřevěného uhlí. Tímto opatřením zabráníme vniknutí možné infekce patogenních a dřevokazných hub do poraněných pletiv stromů.
