V upravených plynných směsích (FAN: 0,6 % O2 a 1 % CO2, CA: 1 % O2 a 10 % CO2, RA: 21% O2 a 0,03 % CO2) byly skladovány dvě odrůdy švestek (´Stanley´ a ´Valjevka´) po dobu 70 dnů. V termínech 20., 40. a 60. dnu následoval shelf life po dobu deseti dnů v teplotě 20 °C. Hodnotícími kritérii byly pevnost slupky, pevnost dužniny a tuhost, hmotnostní ztráty a mikrobiální napadení. Jakostní parametry byly hodnoceny subjektivně podle sestavené tabulky. Pevnost slupky byla rozdílná pro obě odrůdy a rychlost měknutí byla vyšší u odrůdy ´Valjevka´. Měknutí plodů bylo výrazně zpomaleno ve FAN a CA. Pevnost slupky plodů skladovaných v normální kyslíkaté atmosféře byla na konci skladování o 0,59 MPa (´Stanley´) a 0,67 MPa (´Valjevka´) nižší. Plody v CA atmosféře po 70 dnech byly pevné s nehnědnoucí dužninou, také v oblasti stopky nebyly plody poškozeny hnědnutím. Mikrobní poškození na konci skladování nebylo žádné u odrůdy ´Stanley´ v CA a FAN, v RA bylo 13,19 %. Nejvyšší mikrobiální napadení bylo zjištěno u odrůdy ´Valjevka´ v atmosféře RA 41,85 %.
Pravé švestky (Prunus domestica L.) jsou klimakterickým typem ovoce. Na rozdíl od jablek a hrušek nejsou dobře přizpůsobeny dlouhodobému chladírenskému skladování. Při pokojové teplotě se rapidně snižuje pevnost dužniny a velmi rychle se kazí. Je tedy nutná dobrá znalost o tom, jak se plody chovají během skladování a jak lze tyto podmínky skladování optimalizovat pro zachování nejvyšší kvality. Kvalita plodů švestek je po sklizni podstatně ovlivněna teplotou a složením okolní atmosféry. Doba skladování švestek závisí na odrůdě a na optimálních podmínkách skladování (0 – 1 °C, 90 – 95 % RH). Skladování švestek v řízené atmosféře je účinným prostředkem ke zpomalení procesu zrání. I když nízká teplota skladování účinně zpomaluje proces zrání plodů a prodlužuje dobu skladovatelnosti švestek, mohou být tyto prospěšné účinky omezeny měknutím plodů, viditelnými známkami vadnutí a fyziologickými poruchami, které se projevují jako vnitřní hnědnutí dužniny v blízkosti pecky. Udržování nízké teploty plodu těsně nad bodem mrznutí pletivového roztoku je technicky přijatelnou metodou prodloužení uchovatelnosti. Prokázalo se, že teplota 0 °C dlouhodobě nevyvolává poškození chladem a lze ji uplatnit asi 60 dnů, kdy se musí bedlivě zkoumat, zda se chladový stres už projevil. Fyziologická odezva se zjistí teprve po zrušení chladové teploty a doba vzniku vizuálního projevu je od několika dnů až po dva týdny. Z toho důvodu je tento problém obvykle objeven až spotřebitelem. Prodloužení pultové skladovatelnosti by mohlo být užitečné pro zlepšení distribuce, pro dálkovou přepravu a zajištění spokojenosti zákazníků. Skladování plodů snadno se kazících, jako jsou švestky, vyžaduje nejen optimální teplotu, ale také směs plynů, které nezpůsobují nežádoucí fyziologické reakce.
Cílem této práce bylo studium účinku tří různých plynných směsí FAN (fluctuating anaerobiosis), CA (controlled atmosphere) a RA (regular atmosphere) na parametry pevnosti plodů švestek ve fázi plynného ošetření plodů při 0 °C a ve fázi uložení na vzduchu při 20 °C. Během experimentu byly rovněž sledovány senzorické ukazatele kvality, hmotnostní ztráty a mikrobiologická stabilita uskladněných plodů švestek.
Text a foto Ing. Jarmila Caletková, MZLU v Brně, ZF v Lednici
Článek byl odborně recenzován.
Poděkování
Příspěvek vznikl za podpory MZe ČR, NAZV projekt číslo QH81235.
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 10/2011.
