Co se vám vybaví, když se řekne veřejné prostranství? Jak vychází z naší zkušenosti i z výzkumu uskutečněného v loňském roce spolu s Univerzitou Pardubice, většina lidí začne při podobné otázce mluvit o parcích nebo o náměstích. To jsou právě místa, na které společnost klade největší nároky z hlediska příjemnosti a estetiky, ale i funkčnosti. Až dále v pozadí zůstávají další typy veřejných prostranství, jako jsou sportoviště, podchody nebo parkoviště, ale i nejběžnější druh prostranství – ulice. Někteří lidé je nevnímají jako součást svého (veřejného) prostoru, a kvůli tomu na ně nekladou větší nároky nebo si nedokážou představit, že by mohly vypadat a sloužit lépe.
Kvalitu prostředí, ve kterém žijeme, neurčuje pouze několik „výstavních“ parků a náměstí, ale veřejný prostor jako celek. A do něj nedílně patří ulice a další typy míst. Z mnohaletých zkušeností ze západní Evropy i z některých českých měst vyplývá, že se lidem mnohem lépe žije tam, kde má každý příjemnou ulici před svým domem. Kde do parku nebo na náměstí může dojít i pěšky, a to příjemným prostředím se zelení a stínem, s místy k zastavení a odpočinku. Takové město či obec funguje jako spojitý celek, kde jsou na všech místech různé funkce (pobytová, dopravní, obchodní ad.) symbioticky vyváženy. Obyvatelé v takovém městě rádi žijí a prohlubují svůj vztah k němu. Opačný, u nás bohužel častý, případ je město rozdělené na místa příjemná a místa funkční, určená například pouze pro dopravu. Ta působí často nehostinně až nebezpečně a lidé jimi procházejí co nejrychleji. Motivují občany se před nimi „chránit“, třeba v uzavřeném prostředí automobilu, což klade obrovské nároky na rozšiřování infrastruktury. V důsledku toho nezbývá prostor ani finance na jiné funkce a potřeby a začíná nekonečný kruh odlidšťování města. Kvalitní město se tedy rovná spojité síti dobře vyvážených prostranství, od ulic a podchodů až po parky a náměstí, s přiměřenými investičními náklady a nároky na údržbu.
Cesty ke zlepšení situace
Jak můžeme přispět ke zlepšení situace z pozice odborné veřejnosti? Každý odborník může využít své role alespoň k základnímu poradenství. Když je osloven ke spolupráci na projektu, má příležitost doporučit koncepčnější, komplexnější řešení a přizvání specialistů z dalších oborů (například každý, byť jen dílčí návrh zeleně nebo dopravního řešení by měl vycházet z celkového pochopení koncepce prostoru). V zahraničí je mezioborová spolupráce běžným standardem, a i díky ní jsou tam výsledky na vyšší úrovni. Města odbornou asistenci potřebují, často však neví, co přesně by jim pomohlo, a ocení dobrou radu. Pokud projekt nedává smysl a zadavatel nemá vůli postupovat lepší cestou, není vhodné ho realizovat za každou cenu nebo se na takové realizaci podílet – a posilovat tím status quo.
Další důležitou cestou vedoucí ke zlepšení je celková osvěta. Jak vzájemně mezi odborníky napříč obory, tak vůči veřejné správě a zejména vůči běžné veřejnosti. Jak bylo řečeno na začátku, jakmile veřejnost pozná a začne vyžadovat vyšší standard, budou muset na tuto poptávku odpovídat i politici a úroveň projektů se významně zvýší. Což v důsledku pozitivně ovlivní i rozdělení rolí a podmínky práce všech zapojených odborníků. Naopak dokud zůstává kvalita veřejných prostranství druhotná, odsouváme na vedlejší kolej možnost zlepšit klíčové prostředí pro náš spokojený osobní i společenský život.
Text a foto
Marek Sivák, MArch, Ing. Karla Kupilíková, Bc. Silvie Hašlová,
Pěstuj prostor, z. s., Platforma pro veřejný prostor
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 4/2021 s tématem Realizace a údržba zeleně.*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Great content and I will continue to support your blog posts.
Keep on inspiring people to read your posts!
Senior care Mooresville