Proti plísni salátové (Bremia lactucae) existuje jen málo povolených přípravků. Pěstitelé proto sledují, proti kterým rasám plísně jsou odrůdy rezistentní. Je ovšem otázkou času, jak brzo nové rasy rezistenci překonají.
Na semináři v německém Neustadtu byla uvedena infomace, v kterých skupinách ras rezistence k plísni vystupuje. Pozorování z r. 2000 ukazují, že lze rozeznat tyto čtyři rezistenční skupiny:
Dosud nejrozšířenější rezistenci k plísni vykazují odrůdy s rezistencí k rasám BL 1-22, např. nové odrůdy 'Diabless' a 'Sagess'. Pocházejí z dílny Vilmorin/Nickerson Zwaan a zdá se, že si rezistenci udržují.
Odrůdy rezistenční skupiny BL 1-20/-/22 byly na některých místech napadeny. Z odrůd firmy Novartis 'Hermann', 'Daguan', 'Titan' a 'Pullman', které do této skupiny především patří, zůstal v pokusu 'Titan' zdravý, 'Daguan' nikoliv.
Rezistenční skupina BL 1-16/17/-/19/-/21, která se značně rozrostla, ukázala, že všechny staré a dokonce některé nové odrůdy byly napadeny. V pokusech zůstala nenapadená 'Libusa', zatímco 'Einstein' byl napaden silně. U některých odrůd této skupiny je rezistence spojena s rezistencí k mšici Nasonovia ribis nigri: 'Caterina', 'Comina', 'Dynamite', 'Fiorella'.
U skupiny rezistencí BL 1-16/-/-/19/-/21/-/ platí, že všechny staré odrůdy byly napadeny, bohužel i nové. Odrůda 'Alambra' je navíc odolná k mšici Nasonovia.
Přes zmíněná zklamání je pozornost k rezistenci důležitá. Je totiž zřejmé, že v praxi se počet porostů napadených plísní snížil. Prevence je důležitá zejména u podzimního salátu, který je třeba stříkat už týden po výsadbě. Plíseň se nejvíce šíří při teplotách 4 - 10 oC a při velkých kolísáních denní a noční teploty.
